Blikající světla

Snad první dánský film, který mě nějak nezaujal. Mads Mikkelsen a Nikolaj Lie Kaas pro mě dosud v nezvyklých rolích, o to více se mi líbili, Ulrich Thomsen také předvedl standard, nicméně příběh, zápletka, humor, jestli tam nějaký vůbec měl být, nic moc. Možná mi to jen nesedlo, protože o žádném dánském filmu bych si nedovolil říct, že je špatný. (11.09.2011)

Irónia prekladaná dánskym humorom. Výborná, typicky chladná severská krimi komédia, ktorá ak je divák na rovnakej vlne, dokáže pri konci aj pekne pohladiť na duši. Filmovou rečou sa tu rozpráva príbeh o pravých ľudských hodnotách, kamarátstve a rodine a tiež o tom, že nikdy nie je neskoro na nový začiatok. Navyše všetci štyria herci k sebe vynikajúco typovo zapasovali a každý ten svoj charakter zvládol so šarmom sebe vlastným. Jensen opäť u mňa zabodoval. 80/100 (03.11.2015)

Pokud tohle byla komedie, tak pěkně černá, teda pokud vám připadají k smíchu rozstřílené veverky, krávy, lesní zvířátka a lidi. Jinak to byla ovšem parádní exkurze do dánsko-švédské kinematografie, s níž se běžně moc nesetkávám. Pohled na čtveřici zpočátku nesympatických ňoumů, kteří zvořou na co sáhnou, se poté, co nahlédneme do jejich neutěšeného dětství, postupně mění, a v závěru jsou z nich celkem milí chlapíci, od nichž bych si nechala uvařit i oběd. (26.01.2011)

Príbeh štyroch kamarátov v pokročilom veku zarábajúcich si na živobytie nelegálnym spôsobom, napr. predajom pašovaných cigariet – dosť neistý zárobok. A tak keď namiesto tvrdých príde kamión naložený lajtkami – no poľský vodič si to poriadne odnesie. Ako náhradu za tento prúser ich miestny mafián pošle vyzdvihnúť kufrík. Medzitým jeden z nich oslávi narodeniny svojským spôsobom a zrazu si uvedomí – „Preboha, veď už mám 40 a stále strieľam ľudí“. A tak s kufríkom peňazí a jedným raneným kamarátom sa rozhodnú zdrhnúť do Barcelony. No cestou cez les im vyhorí dodávka a tak sa na čas zložia v opustenej, schátralej reštaurácii... Postavy v tomto filme sú tak nádherne vykreslené, že jednoducho nejde si ich nezamilovať. Každý z charakterov je neskutočne rozdielny a pritom ich spája nerozlučné priateľstvo. Dej je prešpikovaný takými hláškami a situáciami, že toto môžem bez váhania zaradiť medzi také kulty ako je napr. Zbaľ prachy a vypadni. (23.05.2006)

Jensena jsem si zamiloval. Prvně Adamova jablka, potom Řezníci a teď Blikající světla. Nádherně mě přesvědčil, že severský film není jen bezútěšný, ale je v něm i humor. A humor takové kvality (podobný možná starým Formanovým filmům, jen bez té trapnosti). Blikající světla nesou oproti druhým dvěma ani horší, ani lepší, ale krásně k nim pasují a doplňují se. Jensen má své korunní herce a ještě zábavnější je sledovat jejich proměny (Mikkelsena hlavně!). (03.01.2016)