Mocná Afrodíté

Woody Allen v klasickém balení,tady trochu méně tragik a více optimista.Novinář se rozhodne najít pravou matku malého chlapce,kterého by mohl se svojí ženou adoptovat,ta má ovšem čas jen na svojí práci a tak se Lenny v podání Woodyho Allena rozhodne najít skutečnou chlapcovu matku,kterou posléze najde a zjistí,že se živí hraním v pornofilmech.Film má pomalý a slabší rozjezd,ale jakmile se na scéně objeví Mira Sorvino,je to jedna velká a parádní jízda.Podle mého je to jeden z jejich nejlepších výkonů a měla za něj dostat Oscara.Film je zábavný v několika rovinách-rodičovství,dnešní uspěchaný svět-a při tom výborně působí jako parodie antické tragédie.Scénář je skvělý a dialogy opravdu brilantní a vtipné(zejména mezi Woodym a Mirou),u některých se nebojím použít výraz excelentní.A je to další z opravdu malého počtu filmů,kde je u mě Allen schpný a koukatelný i jako herec.Takže je to skutečně velmi příjemná,vtipná a dojemná podívaná,která u mě bezesporu patří mezi nejoblíbenější Allenovky.Dávám tedy 90%(za ten slabší rozjezd)a hotovo. (12.09.2011)

Allen na vrcholu/před vrcholem své kariéry, úžasná HBC, nádherně naivní Mira Sorvino, roztomilý klučina ,,tati, kdo je tu šéf, ty nebo maminka?'' ,,Samozřejmě, že já. Maminka jen rozhoduje...'' a mezi tím zase ten výborný a stále upovídaný Allen. Pro mne jeden z jeho nejlepších filmů. Ha! Jeden poznatek: Allen je lechtivý za uchem! (10.10.2012)

Typický Allenův humor, osvěžený Mirou Sorvino a originální kombinací starověkého divadla s moderní dobou, opepřený výrazy ze slangového slovníku šlapek, přednášených se solidností přijímacího pohovoru, jakož i nebývale vyrovnaným Woodym samotným, z čehož zřejmě vyplývá i optimisticky laděný konec, včetně božsky swingujícího chóru v titulcích :-) (04.09.2013)

No, tak v každém případě se patří smeknout před výkonem Miry Sorvino, i když jsem z ní měl pocit, že jen o trochu přepálila a vypipkovala (ne vypilovala ani vypiplala) o pár let starší kreaci Marisy Tomei (taky shodou okolností Oscarovou). A bavily mě rádoby antickodivadelní vsuvky, stejně jako promluvy chóru k Lennymu. A jsem vděčný za to, že jsem mohl vidět ani ne třicetiletou Helenu Bonham Carter v první roli, ve které by mě přiměla ji nesnášet. Ale tak jako mi třeba všechny nápady v Annie Hallové přišly kouzelné, a jak si mě získaly vedlejší role v Půlnoci V Paříži, tady to na mě vůbec nezafungovalo, a na rozdíl od jiných mi na "úžasně vtipných dialozích" jako "Nebojíš se, že tě zákazník sváže a zabije?" - "Ne, platí mi vždycky předem." nepřišlo vtipné vůbec nic. Nejvíc mě tak asi pobavila představa Robocopa jako majitele galerie moderního umění:) Zkrátka je mi líto, ale tohle už nikdy... 60% (10.01.2017)

„Achilles only had an Achilles heel, I have an entire Achilles body..“ Zatímco křehkého pana Higginse sžírají zvědavost a obavy o použitý genetický materiál, Lízá Doolittleová se s jeho pomocí přesvědčí, že hloupý člověk nemusí nutně žít hloupý život. Teda, musí se do toho nakonec vložit i Deux ex helikoptéra.. Allen opět hledá inspiraci v klasice dramatu, motor konverzačního humoru pomalu roztáčí do vyšších obrátek a vše ozvláštňuje glosujícím řeckým sborem. Zatímco Mira Sorvino byla stejně roztomilá jako sošky Mexičanů se ztopořeným kaktusem, u Woodyho líbacích a milostných scén mi připadalo, že slyším „Akce!“ i „Stop!“ Naštěstí má to Achillovo tělo na plátně jinou parketu než milovníka.. (23.07.2018)