Zbehovia a pútnici

Apokalyptický film Juraje Jakubiska.. tří příběhy. Film byl natáčen v době, kdy se u nás schylovalo k srpnovým událostem roku 1968. I tuto situaci dokázal režisér do filmu začlenit velice milým a krásným způsobem, ale tím zase pravděpodobně způsobil, že film šel na dlouho do trezoru. (29.04.2018)

Klidně mě ukamenujte, ale výš jednoduše nepůjdu. S náboženskými filmy nemám jediný problém, i když nejsem to, co by se dalo nazvat radikálním věřícím. Nicméně tentokrát i přes zával odkazů a souvislostí pro mě samotný film byl jednoduše nekoukatelný. U každého geniálního díla se najde někdo, komu jednoduše nesedne a tentokráte jsem to já. Závěr je nadmíru působivý ale to co mu předchází se rovná až divácké šikaně. (20.03.2012)

Jakubisko ve své nejlepší formě, tj. naprosto famózní a strhující filmařina (byť nejúžasnější na začátku a ke konci jako by krapet slábla). Zařazením dobových záběrů sovětské okupace '68 (zcelá neočekávaně uprostřed filmu) se film navíc stává tvrdě pravdivou a naprosto zásadní záležitostí. (04.08.2008)

Manýristické panoptikum slovenského Felliniho aneb Samá symbolika a žádný příběh. Jakubiskův expresivní jazyk je mi vzdálený. Nesporně kvalitnímu filmu proto nemohu dát více než dvě hvězdičky. (11.01.2017)

Netuším, na čom Juraj šlapal, keď točil tento film, ale musel to byť riadny ekrazit. Hlúposť zostane hlúposťou aj keď ju nazveme surrealizmom, abstrakciou, pitoresknými obrazmi a inými vzletnými názvami, ktoré žiaľ nevystihujú tento film. Vedeli vôbec neherci čo točia? Podľa mňa nie a podľa výsledku to nevedel asi ani Juraj. (15.11.2014)

"Bože, prosím, ať se lidé vrátí!" Jsou filmaři-řemeslníci (Frič), jsou filmaři-vypravěči (Spielberg), jsou filmaři-konstruktéři (Ejzenštejn), a jsou filmaři-malíři. Že Jakubisko patří do poslední skupiny je všeobecně známé, ale že tento geniální tvůrce dokázal v říši fantazie dojít ve filmu Zbehovia a pútnici ještě dále než tomu bylo v Tisícročné včele a Sedím na konári a je mi dobre mě odrovnává. Jakubisko klade důraz na estetický zážitek, budování úžasu (dílem z krásy i děsů) jako esence umění filmu. Skrze tři zdánlivě poeticky odlišné příběhy buduje komplexní dystopické podobenství o zkáze světa. Obdobné téma v 60. letech vzala za své i Věra Chytilová v Sedmikráskách. Oproti nim jsou Zbehovia a pútnici dnes v zásadní divácké nemilosti a neznalosti. Zvláště to pak mrzí, když si člověk uvědomí, že tento snímek Jakubiska zařadil po bok takového velikána jako byl Federico Fellini, jenž ho záhy po uvedení díla pozval na natáčení v Římě. (04.01.2024)

ocenenia : MFF Cannes 1969 - nesúťažný výber (01.02.2013)

Škoda že někteří režiséři zestárnou.Třeba Jakubisko po r. 89 zestárnul až hovadsky rychle.V podstatě zemřel.Velká škoda. (12.07.2011)

Celé je to vlastně o strachu z válek a hlavně o strachu ze smrti, který je s válkami spojený snad nejvíc. A to se tu prolíná napříč všemi povídkami zobrazující tři stěžejní války, z čehož jedna se ještě (naštěstí!) nestala, takže zde dokonce je i sci-fi část. Mění se postavy, jen jedna je ve všech částech přítomna - Smrt. Ta je zde vlastně hlavní postavou a také stěžejním prvkem pro tu ústřední myšlenku. Jakubisko do ni vybral skvělého a vzhledově naprosto přesně hodícího se herce, což je tu asi jedno z největších plus, protože bez něj by ten výsledek byl jen poloviční. Horší ale je, že polovičně působí už i tak, protože se tu Jakubisko zaměřuje především na formu, se kterou si dost hraje a předvádí spousty zajímavých filmařských nápadů, ať už u úhlů kamery nebo hrátek s barvami, ale obsahově je to horší. Ono to totiž je jen o jednom a tom samém a každá ta povídka skončí úplně stejně, což má do jisté míry své opodstatnění, ale mě to jaksi nedokázalo zaujmout po celou svoji stopáž. Zajímavých scén je tu víc než dost, ale těch, které by mě opravdu oslovily, už tolik ne. Vlastně to byly jen některé nápady, úplný závěr (který mi přijde nejzajímavější snad nejvíc) a intermezzo s okupací, které se tam zjeví úplně z ničeho nic. Holt toho není zrovna moc. I tak ale uznávám, že něco do sebe to má, filmařská stránka je zde skvělá a Jakubisko tu dostatečně promyšleně dokázal vést a ukázat svoji vizi. Jen z toho mohl vytřískat víc jak po stránce děje, tak i - a to především - po stránce různých myšlenek a hlubších přesahů. Na to, jak divně a symbolisticky to vypadá, bych opravdu čekal větší kreativitu i v tom scénáři. V podstatě z toho mám stejné pocity, jako z Vtačkovia, siroty a blázni - a i tady mě krapet trochu děsí ta Jakubiskova přehnaná záliba v natáčení nahých dětí... Scén s nimi je tu nadbytek. Silné 3* (23.09.2022)

Ranny Jakubisko = koherentny svet zakotveny vo fantazii a poetike, pojednavujuci o zavaznych temach skrz rozjarenost, farby, ale i psychedeliu, nasilie a beznadej a ine negativne emocie... typicke nabozenske motivy sa plynulo prelinaju so svetskymi, dotvaraju svet, ale nenarusuju ho... experimentacia na viacerych urovniach - ci uz naracia, alebo vizual a hudba... Ranny Jakubisko = kvalitne stravene hodiny... (23.10.2011)

Zbehovia a pútnici alebo Cigáni a šaľenci ? Modernistická vojnová kakofónia s rozletenou kamerou versus vyhodňárske folklórne hýrenie. Dedinská revolúcia ožranov a starých tetiek. Mŕtvi husári, mŕtvi sedliaci, mŕtve deti, mŕtve zvieratá, mŕtvi Nemci, mŕtvi povstalci a mŕtve ľudstvo, to všetko za znenia hurónskeho smiechu a rozšafnej muziky. Vsuvka z aktuálneho diania a felliniovské postapo. Odvážna vízia alebo manieristický bordel ? V kontexte slovenskej kinematografie sa určite jedná o výrazný a odvážny film s veľa silnými momentami, ale na mňa bolo tých filtrov a preexponovania a gest a póz a hystérie a kontrastov a nahoty a expresivity a bohovania a hnusnej estetiky predsa len príliš -  a hlavne príliš halabala. Scenár: JJ + Ladislav Ťažký + Karol Sidon. Maniera nad obsahom. (18.09.2022)

Mýtická cesta ráje i pekla. Seslaný služebníček v alegorické Pandořině skříňce - roztodivná to bytost z jiného světa zahaluje kraj smrtí z poctivého černého sukna. Poutníci z jakubiskovské krajiny ve výřezu morytátu i féerie. Tu a tam zběhnou do zasklené felliniovské mytologie. Krajané, cizáci i přízraky - ti všichni putují, potácejí se a blouzní prapodivnou cestou v cizokrajném bludišti, co karty odkryje metaforicky. Poetické, kruté, znepokojující. Zrádnost bytí, absolutní troufalostí. Vyrváni z plenéra zloby. Jen dál, člověče. Tys strůjce zkaženosti, zpropadenosti. Hůl na vás, barbaři. Bdění i snění, existence odyseou zatracení. Temnota, zlo, exodus, apokalypsa pozemského tlení, ve strhující vizuální a umělecké rozmáchlosti, intelektuálské nesmrtelnosti. Odtud až na věčnost, vážení! (06.04.2015)

(42/2017) / Kvalitatívne o stupienok vyššie ako Kristove roky, aj keď už bez tak výnimočného vizuálu. Divácky náročná, obrazovo zaujímavá výpoveď na klasicky slovenskú, depresívnu tému vojna. Krásny príklad toho, čo bolo v 60-tych možné. (8/10) (13.02.2017)

Vo filme okrem troch hlavných období skáčeme z jednej scény na druhú bez nejakých súvislostí, snažil som sa pochopiť nejakú nádväznosť, ale možno tam ani žiadna nebola. S takými filmami mám problém, prehnaná lyrickosť spojená s extrémnym násilím na ľuďoch aj na zvieratách mi priniesla iba zlý zážitok. Jakubiskov rukopis je zjavný, tentokrát skôr v zmysle nepochopiteľnosti. (13.11.2014)

Ohlusujici zazitek, plny kriku, zpevu, chlastu a nepochopitelneho zabijeni lidi a zvirat. Stoji za videni, prestoze muj salek kavy to neni. (09.04.2023)

Vážení přátelé... Pro mě velice těžko stravitelný film... Jakubiskův styl mi v některých filmech prostě nesedí. První dvě povídky téměř nekoukatelné...poslední mi byla podstatně bližší, ale i tak tohle prostě není můj šálek... je mi líto. Oceňuju snahu i těžké okolnosti vzniku, ale pocitově víc než tři dát bohužel nemohu... (30.07.2011)

Všetko choré. (05.05.2014)

Projekt 100 (1996) (14.01.2007)

Vizuálne strhujúce, no myšlienkovo len veľmi ťažko uchopiteľné. (09.09.2017)

75% (22.12.2007)