New York Stories
Obsahy(2)
New York. Řeklo by se, že je jenom jeden. Světová metropole, centrum světového obchodu, politiky, ale také vzdělání, kultury a zábavy. Film Povídky z New Yorku ovšem dokazuje, že existuje tolik podob tohoto města, kolika očima se na něj podíváme. V tomto případě očima tří výrazných režisérských osobností. Tři příběhy, tři různé pohledy, tři odlišné autorské rukopisy. V úvodní povídce, nazvané Lekce, sledujeme očima Martina Scorseseho uznávaného malíře, který se potýká nejen s tvůrčí posedlostí, ale také se svým rozháraným osobním životem. Francis Ford Coppola se ve své povídce Život bez Zoe dívá na New York okouzlenýma dětskýma očima, zatímco Woody Allen zůstává v závěrečném segmentu Oidipus dnes věrný svému oblíbenému typu neurotického hrdiny s nevyřešeným vztahem nejen ke své matce. Tři příběhy, každý úplně jiný, tři kamínky do fascinující mozaiky jménem New York. (Česká televize)
(více)Recenze (182)
Scorseseho příběh se mi moc líbil. Bavilo mě, jak zde nadužívá svoje typické kamerové přelety a jak si celý postup i práci užívá a přenáší to na diváka. Filmařsky nejatraktivnější příběh. / Copolla si udělal radost. Jeho povídka byla dost naivní a točil si ji vlastně pro sebe a šlo mu asi jen o to užít si psaní scénáře s dcerou a nesnažil se o něco víc. I když se jedná o povídku divácky nejméně přívětivou, na jejím konci jsem se sám přistihl, že si ji vlastně užívám./ A Woody Allen to zabil. :D Víc k tomu asi nemám co říct. Mám jeho scénáře rád, ale v životě by mě nenapadlo, že vedle těchto velkofilmařů mě bude bavit vlastně zdaleka nejvíc. ()
Celé je to podivně fantastické, i ten první příběh, ve kterém žádné magické prvky nebyly, ale svět umělců je vždy svým způsobem fantastický, takže se kouzla držela i v této povídce. První, Scorseseho, se mi líbila zřejmě nejvíc (na tu, jako na jedinou, se asi ještě někdy znovu podívám); Allenova byla jeho klasická komedie napůl cesty mezi komediemi/parodiemi (Spáč, Láska a smrt, Banáni) a newyorkskými filmy (Annie, Manhattan) a taky dobrá, jen chvílemi zbytečně natahovaná; Coppolova mi přijde nejnedotaženější. V momentě,kdy se objevila zápletka, byla vyřešena bez nejmenších komplikací, stejně jako se v ní objevily postavy a předměty, které nebyly nijak naplněny, i když k tomu směřovaly. Upřímně jsem od každého z nich čekal víc. ()
Film ma necely dve hodinky, takze jsou jednotlivy povidky dlouhy zhruba tech 40 minut, coz jim prospiva, v delsi stopazi uz by to asi nefungovalo. Prvni povidka Scorseseho o zarlivym maliri a jeho asistence mi prisla takova strasne lacine vypadajici a pribeh je strasne jednoduchej, jenze to proste funguje, navic kamera a strih sou dokonaly, takze se jedna o hodne kvalitni drama, i kdyz ty neustaly hadky a vecne rvouci hudba uz byly misty otravny. Nicmene Nolte skvelej. Druha povidka od Coppoly na me pusobila jak nejaka pohadka. Vsude samy bohaty rozmazleny deti hrajici si na dospeli se daj skousnout jen kdyz se to nebude brat moc vazne. Spatny to nebylo, ale nic extra a hra na fletnu nejvetsiho fletnisty mi prisla spis hnusna nez uchvatna. Treti povidka je nicmene daleko vetsi kalibr nez predchozi dve. Allen rozjede pribeh o otravny mamince, ktera nejprve ve vsem radi a vse kritizuje, aby se posleze presunula na oblohu a kritizovala jeste vic ve velkym a mela jeste vic posluchacu. Do toho naprosto dokonalej Allen a film navic v druhy polovine spis pripomina nejakou blaznivou komedii. Vic jak 40 minut by to asi nefungovalo, ale takle to je dokonala sranda. Celkove jsou ty povidky tak na 4*, 3* a 5*, takze celkove dam ctyri. ()
„O Millsovi nemáme moc informací, jen to, že si změnil příjmení a v mládi se pomočoval.“ Životní lekce byla dost hořká, ale několikrát jsem se u ní musel zasmát, jak moc trefná byla. Ohledně mužova ztrácení ženy a navíc múzy v jedné osobě. Aneb co je schopný udělat zamilovaný, starý blázen? Pobavilo držení dveří, stejně jako „koloběh múz“. První povídka mi vychází na slušné 4*. Druhá, Život bez Zoe, měla pár úsměvných scén vyplývajících z převodu života dospělých na ten dětský. Ale byla prakticky bez příběhu, něčeho poutavého či výrazného, a nejvíc utkvěla technickou stránkou, hudbou, výpravou a kostýmy. To je tak na lepší 3*. Třetí povídka, Oidipus ničitel, byla skvělá. Spousta vtipných hlášek a situací (odvoz na hřbitov, pasáž s magickou krabicí, zjevení na obloze, zabíjení se proudem, woodoo či romantika s kuřetem), to vše za 5*. Celkově mi tak film vychází na slušné 4*. „Ten komik?“ - „Dělá performance.“ - „Performance? Co jsou to performance? Buď hraje, zpívá, nebo tančí. Jak pak říkáš popelářům, sanitární inženýři?“ ()
Povídkový movie mám rád, ale když je točí víc režisérů, tak to obvykle moc dobře neskončí. Scorseseho LEKCE: upocenej a mastnovlasej Nolte tvoří za zvuků rockový hudby 60. let svoje čmáranice a třese se na svoji arogantní učnici, která by mohla být jeho nejmladší dcerou, co k tomu dodat, nuda. Coppolův ŽIVOT BEZ ZOE: totálně nejhorší, jakoby si jí snad střihnul Spielberg, náctiletá pubertačka tráví život asi v hotelu Plaza, její rodiče jsou věčně v trapu a výchovu zajišťuje zdejší trapnej sluha, nějaká ta nezáživná akce s loupeží, rodinná dramatizace a celý to vyšumí zcela do prázdna. Allenův OIDIPUS DNES: sice nejzáživnější, ale zato dost otravná story o vztahu otravný báby uzurpátorky a jejího syna, která nijak zvlášť film nevytrhla. Jednotlivý povídky jsou zcela rozdílný obsahem a jediný pojítko kromě města, je akorát hromada jalovejch keců. 30% ()
Galerie (19)
Zajímavosti (14)
- Film byl natočen přibližně za 15 milionů dolarů. (Pitrsss)
- Steve Buscemi si koncipoval a napsal svou roli sám. (HellFire)
- Na scénáři k povídce Francise Forda Coppoly spolupracovala i jeho dcera a budoucí režisérka Sofia Coppola. (mcleod)
Reklama