Dobré světlo

Docela povedený pohled na zajištěného architekta Viktora, který jednoho kránsného dne dostane na hajzlíku hospody přes hubu a po procitnutí si uvědomí ty nenaplněné plány z mládí a začne znovu fotit. Všechno, ale hlavně akty, což tedy v té době rozhodně nebylo na výsluní "veřejného" mínění. Kachyňa podává příběh civilně, ale to vůbec není na škodu. Nižší hodnocení dávám v kontextu jeho působivějších filmů. (03.09.2008)

Já vždycky myslel, že Kachyňa se řídil heslem, že vyholená neni to pravý, že je lepší taková, na který chlupy ještě nenarostly. Ale tady jsem měl pocit, že Kachyňa je tak trochu hoch od bobří řeky. Jako koukat v jednom kuse na to, jak Heřmánek fotí nějakou vošklivou cigošku s bobrem, to mě fakt moc nebere. Jinak aby těch bobrů nebylo málo, tak svý ochlupený genitálie předvede i Chýlková a Šulcová. Chápu, že v roce 1985 holení nebylo v módě, takže tenkrát u toho asi spousta chlapů slintala, ale já jsem relativně mladej, takže tohle fakt neni nic pro mě. Pokud se odprostim od toho, že koukat na bobry mě moc nebere, tak ten film je stejně dost o ničem. Nejvíc mě na celym filmu pobavila asi minutová role Marka Vašuta. "Von je někdy tak trochu guma." (01.07.2011)

Kamera Vladimíra Smutného dělá z filmu až dokumentární záležitost. Karel Heřmánek je ve své roli fotografa bezprostředně civilní a svou roli muže, který chytne krizi středního věku hraje dokonale. Krásné tělo nahé Ivany Chýlkové dodává filmu artové erotično. I Anna Tomsová v roli cikánky Aranky je bezprostřední. Jana Šulcová, která hraje Heřmánkovu manželku mě hodně bavila (jinak moc tuto herečku nemusím). Karel Kachyňa dokazuje, že je zdatný režisér jakéhokoliv žánru a dokáže svým filmům vtisknout nenapodobitelnou tvář. (10.02.2017)

Vazeni normalizacni sudruhovia, moralne autority, klobaskovi inzinieri, nasrane militantne feministky, militantni katolici, mentalni invalidi, lokalne nazorove autority, uspesni -i menej uspesni - absolventi VUML, samozvani psychologovia, zakomplexovane a zamindrakovane nuly, pravidelni - i menej pravidelni citatelia Leninovych Aprilovych Tez a neuspesni aspiranti na titul zasluzileho umelca, budem vam oponovat. Je mi naprosto jasne, ze by ste tento normalizacny film zadupali najradsej do zeme, lebo stale sa stretavam tuna s pristupom, co je normalizacne, je automaticky spatne. To si ja rozhodne nemyslim. Ci uz ide o normalizacne socialne istoty, pracu, byvanie, alebo hoci aj o tento Kachynov film. Film pojednava o nahych samiciach, a v ramci moralnych hodnot vtedajsej spolocnosti, pevne zviazanej normalizaciou, je to uspesna kriticka vypoved o castom pokrytectve najma malomestskeho prostredia. Z hercov je snad najznamejsi Ilja Prachar /Spalovac Mrvol, Kladivo na Carodejnice/, ale za zmienku stoja aj herecke vykony ostatnych : pani Chylkova, Gabriela Wilhelmova atd. Sice tento film nema na Menzelovu Vesnicko ma Strediskova, ale bavil som sa, a to tak, ze velmi. 77 % (29.04.2014)

Taková etuda na staré téma "mít nebo být", zde je to ještě spojeno s krizí středního věku (takže výchozí situace jako v Americké kráse). Na tomto snímku je krásně vidět, že Velký Listopad nebyl až takový předěl, že nynější marast je jen vybujenější marast tehdejší, že Normalizace byla dokončena až nyní. Na svou dobu celkem odvážný film (nejen kvůli nahým scénám) s velice slušnými hereckými výkony a samozřejmě, vzhledem k době vzniku, relativně optimistickým koncem. Hezké fotografie Petra Hojdy. (25.05.2013)