Radio Days
Zlaté časy rozhlasu
Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Carlo Di PalmaHrají:
Mike Starr, Julie Kavner, Wallace Shawn, Seth Green, Michael Tucker, Josh Mostel, Dianne Wiest, Kenneth Mars, Mia Farrow, Larry David, Todd Field (více)Obsahy(1)
V tomto filmu se scenárista a režisér Woody Allen vrací do dob, kdy rozhlas býval ještě králem, kdy vstupoval do domácností Newyorčanů, působil na jejich sny a touhy, ovlivňoval jejich životní styl. Tvůrce se nevyhýbá prvkům nostalgie, přestože si uchovává smysl pro komediální konstrukci příběhu, zejména zřejmé je to v rovině dialogů postav. Skrze veselé i trapné osudy jedné židovské rodiny na přelomu 30. a 40. let nenápadně načrtává portrét americké společnosti, chystající se na vstup do války. Woody Allen, jenž se v obraze neobjeví (jeho hlas zazní jen v komentáři), se nechává unášet vzpomínkami na vlastní dětství. Malý chlapec zde vystupuje jako jakýsi průvodce po své poněkud ukřičené a hádavé rodině i celém rozsáhlém příbuzenstvu. Režisér buduje svět běžných, zdánlivě nedůležitých událostí, jimiž jeho hrdinové žijí a z vnějšku vstupuje společenské dění - ať již to byla legendární a šokující rozhlasová adaptace románu Války světů (budoucího filmového režiséra Orsona Wellese), přepadení Pearl Harboru Japonci, anebo vtíravé dobové reklamy. Děj je poskládán z drobných střípků, jediná větší epizoda sleduje obyčejnou dívku Sally Whiteovou (Mia Farrowová), která se ze servírky vypracuje až na rozhlasovou hvězdu. Důležitou úlohu při navození tehdejší reality má pečlivě vybraná dobová hudba, a tak tu zazní skladby známých skladatelů Colea Portera, Kurta Weilla, Rudolfa Frimla. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (141)
Sympatické retro ale děj hlavně v první půli je trochu slabší takže nemohu dát plný počet. Film vypráví vlastně dva samostatné příběhy jednak židovská (zřejmě vlastní Woodyho) rodina a příběh naivní dívky Sally která si myslí že má "talent" :-) Pak je tam ještě relativně samostatný podpříběh toho prvního o milostných eskapádách tety hlavního dětského hrdiny. Amaterská ichtyologie a souprava Malý chemik to jistí. ()
Pěkné, ale nijak oslnivé. ()
Určitě jeden z Allenových nejslabších kusů. Všechno je založené na sentimentu po zlatých časech a to je málo, protože nic jiného tam není. ()
Jeden z najlepšich Allenovich filmov ,ktory ma krasnu nostalgicku atmosferu na časy ked radio bolo medium čislo jedna. ()
"Jsou jedni, kteří pijou šampaňské v nočních klubech, a pak druzí, kteří poslouchají v rádiu, jak ti první pijí šampaňské." ... Smířil jsem se s tím, že každý Woodyho film prostě nemůže tak tryskat geniálnosti jako Annie Hall, zde jí člověk přesto najde. Nenabažil jsem se jí, nebylo jí úplně nejvíc, ale byla tam, což ke spokojenosti bez problému stačí. Můj problém byl spíše ten, že film s tématikou rádia přecejenom v dnešní době facebooku, twiteru, iphonu poněkud ztrácí a pro člověka, který si rádio pustí tak maximálně v autě může být solidní nudou... ()
Woody si tentokrát připravil vizuálně a hudebně velmi podmanivou látku, podbarvenou silným sentimentem, a já s radostí vzpomínala s ním. V době vzniku filmu mohli diváci kult kolem rádia vnímat jako předchůdce televizní obsese, zatímco dnes tomu třetí rozměr dodává silný rozmach internetu. I když jsou to stále ty stejné pořady, sketche, dramata, reklamy a celebrity (ať už to má jakoukoliv formu - lidé se prostě nezmění), přesto je dodnes něco magického na tom pouze přitisknout ucho k přijímači, zaposlouchat se do tónů vašeho oblíbeného pořadu (nejlépe za deštivého nedělního odpoledne) a všemi ostatními smysly moci vypnout. ()
Tenhle film by jako vyprávění mohl skvěle fungovat na papíře, ale „na plátně“ na mě těch několik momentek z dětství (byť celkem kouzelných) působilo hrozně ospalým, zdlouhavým a hlavně neuspořádaným dojmem.___ Možná mi chyběla větší návaznost mezi jednotlivými epizodkami, která třeba v případě Zeliga řešila rozkouskovanost celého filmu. Ten film má svoji pointu, příjemně sentimentální atmosféru a allenovsky jedinečné postavy, ale tragicky mu schází nosný děj anebo kolonka „/Povídkový“ v profilu.___ Kvůli několika opravdu vtipným scénám jsem na vážkách, jaké hodnocení tomuto filmu dám… zatím je to /70% ()
Tento nikterak nevyčnívající kousek v Allenově filmové vitrínce patří k těm úplně nejlepším filmům jaké v osmdesátých letech natočil, dokonce si myslím, že má i nejpohodovější a nejmírumilovnější atmosféru. Jako pocta třicátým a čtyřicátým letem, tedy období Woodyho životních začátků, a s tím spojené zlaté éry rozhlasu, kdy bylo právě toto médium tím nejsilnějším, se jeví Zlaté časy jako sice snímek vzhledem k nekonzistentnosti poněkud roztěkaný, ale svůj účel velmi nadprůměrně splňující. K jisté výjimečnosti tohoto filmu pak také přispívá i fakt, že jde o vůbec první Woodyho film ve kterém mu hlavní roli nehraje ani Diane, ani Mia a dokonce ani on sám, a přesto funguje jak má. ()
Velmi netypická Allenovka, která se velmi odlišuje od klasické tvorby, na kterou jsme u něho zvyklí a to především kvůli absenci filozofických myšlenek, životních otázek a skvělého rozboru a pohledu do životních a milostných vztahů. Woody Allen tentokrát vzpomíná na své dětské léta, kdy pro něj a celkově pro celou americkou společnost, znamenaly zvuky z rádií takřka vše. Společně poslouchali a prožívali vše možné příběhy, poslouchali různé pořady, doslova žili s jednotlivými postavami a osobnostmi, kteří propůjčovali svůj hlas mikrofonům a pomocí rádií mohli obyčejní lidé prožívat momenty, které si mohli jenom představovat a to bylo na tom to nejkrásnější. Allen tohle období zachycuje se vší parádou, celkové prostředí a doba přelomu 30. a 40. let minulého století je velmi působivá. Ačkoliv se samotný Allen sám ve filmu nevyskytuje, pokud nevezmu v potaz jeho vypravěčský hlas, tak jeho přítomnost je v celém filmu neuvěřitelně znát, přece jenom spoustu průběhu, momentů, zážitků a postav, je skutečně inspirováno jeho osobním životem, jeho dětstvím a jednotlivým vzpomínkám, které jsou mnohdy způsobeny malebnými zvuky, tóny a hudbou, která v tehdejších letech zněla z rádií. V dialozích je Radio Days ostrý a bezchybný, ale určitě se z toho dalo vytěžit mnohem více. "For some miraculous reason, it's a wonderful feeling having a teacher you've seen dance naked in front of a mirror." & "You speak the truth, my faithful Indian companion." & "Who is Pearl Harbor?" & "Then there were my father and mother, two people who could find an argument in any subject." ()
Ach, ta atmosféra!!! ()
Kdyby to točil někdo jiný, možná bych dal i ***, ale na Woodyho je to velmi slabé. Mnohé motivy z tohoto snímku můžeme vidět v jeho dalších filmech v mnohem lepším provedení. ()
Když televize neexistovala, muselo hrát rádio v životě lidí neobyčejnou roli. Jeho kouzlo však, obdoně jako u knih, spočívalo v tom, že rozvíjelo lidskou představivost. Nebylo pak nad to, když se sešla parta lidí a každý druhému reprodukoval tu svou verzi. To pak byla kouzelná šeptanda. Zfilmováním historek z rádia ztrácí výše uvedené svůj glanc. Pominu-li toto nemohu se zbavit dojmu, že tenhle kousek je vypravěčsky velmi žalostně podán. Woody je skvělý scénárista, ale špatný prozaik. A tak se nelze divit tomu, že film prostupuje kouzelné slůvko "dalším". Naopak musím vysoce hodnotit dobovou stylizaci. Fakt na mě dýchl duch doby. Film je když to vezmu kolem a kolem vlastně průměr. Má to své plusy i mínusy. Určitě u toho člověk nudou nepadne, avšak světová kinematografie skýtá mnohem lepší kousky, tak proč ztrácet čas. ()
Vždy, keď sa Woody zamerá na jednotlivé príbehy a chce ich poskaldať do filmu, vyjde mi z toho nie úplne dokonalý zážitok. Miestami veľmi vtipné, miestami už trochu zdĺhavé. Ale momenty ako Wellsove strašenie obyvateľstva inváziou z Marsu, príbeh baseballového hráča a kŕmenie Mii Faroow spolu s komunikáciou kam potom dajú jej telo stoja naozaj za to. ()
Takova prijena retro smes malych pribehu, plna nostalgie, mileho humoru a paradni muziky... Clovek by si skoro rekl, jaka to byla krasna doba. Nebyla... Ale je krasny sledovat, jak to vypadalo, kdyz zeny byly zeny a damy... Pohlazeni po dusi... 2/7/2020 80% ()
Pěkný film o vzpomínkách na zlaté časy rádia. Nejlepší jsou sportovní legendy :-) ()
Příjemné allenovské retro. Žádná psychologie, žádné manželské problémy. Prostě nenáročná oddechovka, která neurazí ani předsedu Klubu náročného diváka. ()
Pohlazení ()
Pěkné, ale průměr, což je tady 60%. Pěkně popsané zákulisí dřevního rádia, zajímavé sondy do židovské rodiny, která byla v době války v bezpečí za vodou. I ten Pearl Harbour byl dost daleko. O mnoho působivější je reportáž ze zachraňování holčičky ze studně, což se nepovedlo. Žádní výrazní herci, Mia Farrow úplně leze na nervy. ()
Výborné; jen možná až příliš střípkovité. Povinné pro studenty mediálních studií. ()
Allenovo nostalgické RADIO GA GA. ()
Související novinky
Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN
Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (více)