Reklama

Reklama

O věcech nadpřirozených

Povídkový / Komedie
Československo, 1958, 107 min

Obsahy(1)

Glorie
Úředníku banky Slavie Šemberovi se narodila dvojčata. Kolegové mu gratulují a starý účetní Knotek odnese jeho kontokorent nadřízenému. Práce je však vyhotovena špatně a prokurista Knotkovi přede všemi vynadá. Knotek se brání jen chabě, nechce nováčka Šemberu shodit. Je však velmi nazlobený a doma si stěžuje svému jedinému příteli - psovi. Rozhodne se napsat prokuristovi vysvětlující dopis. Navštíví ho však Šembera s velikými díky a buchtami. Knotek se rozhodne vinu mladého muže neprozradit. Od té chvíle má nad hlavou svatozář. Jasně svítící gloriola mu však působí samé potíže. Na ulici vzbudí Knotek rozruch, takže je zatčen. Pak je vyhozen z kostela. Lékaři na psychiatrii jej svými testy málem umučí. Teprve starý doktor Vaňásek mu poradí, aby zkusil trochu hřešit. Knotek jde do kanceláře, vynadá Šemberovi i prokuristovi. Prozradí také, jak to bylo s chybnými výpočty. Konečně jeho svatozář zmizí a z Knotka je opět ten starý obyčejný účetní.

Tajemství písma
Postarší starožitník Karas žárlí na svoji mladou ženu Martičku. Jeho přítel, soudce Hübler, jej na příkladech ze své praxe přesvědčuje o tom, že důkaz věrnosti lze získat jen náhodou, spíše nedopatřením. Karas závidí Hüblerovi jeho domácí štěstí, neboť paní Hüblerová je usedlá ženuška. Karas pošle ženu do lázní, ale k jejímu sledování najme detektiva. Karas s Hüblerem navštíví produkci grafologa Jensena. Ten označí Martičku podle písma za ženu počestnou a upřímnou. Naopak soudcova žena, jejíž písmo předloží Hübler omylem, je nazvána osobou prolhanou, přízemní a smyslnou. Soudce podlehne sugesci a začne na své manželce tyto chyby nacházet. Karas dostane od Martičky dopis, který začíná slovy "Milý Arturku". Žárlivec se nejprve trápí, neboť psaní je zjevně určeno rodinnému příteli, elegánu Arturovi. Obsah dopisu je však důkazem o Martiččině věrnosti a stesku po manželovi. Uklidněný Karas koupí drahý dárek a odveze ho ženě do lázní. Rafinovanou lest s dopisem vymyslel Martiččin milenec Artur a žena ho za to později odmění vroucím polibkem. Nakonec se Artur finančně vyrovná s úplatným detektivem.

Právní případ
Pan Kupr se plíží ulicemi i domem. Doma se uklidní, ale vzápětí ho příšerně vyděsí zazvonění. Za dveřmi stojí pojišťovací agent. Nervózní Kupr se chová jako blázen a agent chce odejít. Nakonec se nechá přemluvit a vyslechne si Kuprův příběh. Před časem způsobil pan Kupr malou dopravní nehodu. Vjel svým vozem do pohřebního průvodu, porazil nosítka s rakví a nebožtík, který z rakve vypadl, ožil. Penzionovaný železničář Bartoš je velmi rád, že nebyl pohřben a zpočátku je panu Kuprovi vděčný. Jeho rodině se ale postupně celá záležitost rozleží a žádá na Kuprovi zaplacení pokaženého pohřbu, včetně hostiny. Starý Bartoš se domáhá na svém zachránci proplácení důchodu, neboť pro úřady je mrtev a penze mu byla zastavena. Má dost času, takže vytrvale a na různých místech Kupra obtěžuje. Pojišťovací agent pana Kupra nyní chápe, ale přišel mu bohužel oznámit, že neměl zaplacenou pojistku na vůz. V tom okamžiku opět přiťuká se svou hůlčičkou Bartoš a Kupra raní mrtvice. Starý pan Bartoš mu chodí zalévat květiny na hrob. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (56)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Lidské duševno, tajemství, záhady i trocha detektivky s nečekaným řešením. Spojení Krejčík, Mach, Makovec bylo výtečné. Trojpovídkový film (opět podle Čapkovy předlohy jako třeba Čapkovy povídky) bych jako celek označil za úspěšný, nicméně z mého pohledu vyhrál Jiří Krejčík a jeho hned první povídka Glorie, která je lehce zapamatovatelná díky Peškově svatozáři. Ostatní dvě, jakoby upadly tak trochu v zapomnění i herecké výkony byli slabší. Povídka Glorie získala na XII. MFF v Locarnu druhou cenu, z MFF v Mar del Plata si v témže roce odnesla Zvláštní cenu poroty. Pozapomenutý a nedoceněný film, podobně jako jiný povídkový z téže doby "Pět z milionu", film ale i tak stojí za občasné tv připomenutí. ()

Trellíno 

všechny recenze uživatele

Geniální soubor tří povídek. 1. pojednává o muži, kterému se nad hlavou objevila svatozář za to, že nenapráskal kolegu v práci. Výborný Ladislav Pešek. Ohromně originální povídka za 100%. 2. je o nevěře, ta je trošku slabší než zbylé dvě, přesto skvělá 80%. A nejlepší na závěr. Třetí povídka s Milošem Kopeckým, to je jako kdyby jí natočil slavný Hitch. Je o muži, který vlétne s autem na pohřeb, probudí nebožtíka z upustěné rakve. A toho se pak nemůže zbavit. Neuvěřitelně napínavá povídka o pronásledování a šílenství. Jeden z vrcholů československé kinematografie. 120%. V průměru jasných 5* pro celek. ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

Ve všech článcích, knížkách, lexikonech a zkrátka všude, kde se tento film zmiňuje, je odbyt jako určený k zapomnění. Já s tím ale vůbec nesouhlasím, pro mě je to jeden z mála českých filmů padesátých let, na které se vždycky rád znovu podívám. Důvodů je víc: 1.) jedná se o tři dramatizace povídek Karla Čapka, takže se odehrávají jaksi mimo čas, nejsou zakotvené v hrůzostrašné době svého vzniku. 2.) Velmi dobré, přiléhavé obsazení. Ladislav Pešek hraje v první povídce svědomitého úředníčka, na hlavě se mu objeví svatozář a on se může propadnout hanbou, protože to způsobuje nežádoucí pozornost. :-) Miloš Kopecký ve je ve třetí povídce pronásledován stařečkem, který díky němu vstal z mrtvých a protože pro úřady je pod drnem, čeká od Kopeckého, že se o něj postará. Nejradši mám ale druhou povídku o žárlivém starožitníkovi a fintě se záměnou dopisů. Tohle je vlastně jediný film Oldřicha Nového z padesátých let, kde nemám pocit, že ho mučili. A klíčovou roli hraje opět Miloš Kopecký v roli jasnovidce. 3.) Možná se mýlím, ale řekl bych, že je to první český film, který vědomě a úmyslně staví na černém humoru. Skoro jako by předlohy ani nenapsal Karel Čapek (jsou vážně hodně upravené), ale spíš Roald Dahl. 100% ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Kdyby šlo o zahraniční produkci, nepřítomnost filmu na našich obrazovkách bych si vysvětlil problémy s vysílacímy právy . Absence českého filmu těchto kvalit v tv vysílání je mi tak trochu záhadou. Reprízuje se jen vyjímečně, i když jde o slušnou a nejen z dobového hlediska nadprůměrnou záležitost. Největším přínosem je pochopitelně kvalitní Čapkova literární předloha, ale silné obsazení a scénář nezatížený ideologickým balastem 50. let pochopitelně snímku taky hodně přidaly. Tři povídky, kde důležitou roli hraje ironie a černý humor. Celkový dojem: 75 %. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Zcela báječný čapkovský triptych. Retro bylo zachováno, dokonce mu neodporuje ani celá plejáda nových tváří. Ponejvíce se obdivuji prostřední povídce Tajemství písma s Oldřichem Novým a Jaroslavem Marvanem, kteří zde vykreslili k dokonalosti svůj um a zejména zkušenosti z let minulých. První Peškova povídka je též něžná a závěrečná Mildova solidní horor. Jediným zanedbatelným stínem je opakování některých herců ve více povídkách (Bohdalová, Kopecký...). ()

Galerie (4)

Zajímavosti (2)

  • Povídka Glorie získala na XII. MFF v Locarnu druhou cenu, z MFF v Mar del Plata si v témže roce odnesla Zvláštní cenu poroty. (Karlos80)
  • Povídku „Tajemství písma“ doprovází hudební motiv ze skladby „Ve sluji Krále hor“ hudebního skladatele Edvarda Griega. Zmíněná skladba je součástí scénické hudby k divadelní hře „Peer Gynt“ (1867) Henrika Ibsena. (Haller)

Reklama

Reklama