Půlnoční mše
Midnight Mass
Režie:
Jiří KrejčíkKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ján Klimo (vypravěč), Hana Meličková, Jozef Kroner, Margit Bara, Hannjo Hasse, Ladislav Chudík, Karol Machata, Emília Vášáryová, Ivan Mistrík (více)Obsahy(1)
Je Štědrý den 1944. Bez ohledu na tento významný křesťanský svátek probíhají na Slovensku kruté nacistické represe. Za účast ve Slovenském národním povstání a za pouhou pomoc partyzánům Němci po stovkách popravují muže, ženy i děti. Usedlá maloměstská rodina Kubišových se v této době snaží přežít válku jak se dá, i kdyby to mělo znamenat kolaboraci. Syn Marián je velitelem fašistických gard, jeho cynický švagr Paľo podniká a snaží se držet co nejvíc stranou. Paľova žena Angela si začala románek s nacistickým majorem Breckerem, který u Kubišových bydlí. Vážné ohrožení pro všechny včetně starých rodičů však přinese devatenáctiletý syn Juraj, který bojoval s partyzány a kterému se podařilo utéct před popravou. Mladík se domů dostane se zraněnou nohou. Zatímco Němci kvůli uprchlíkovi provádějí dům od domu prohlídky, Juraj na půdě čeká na lékařskou pomoc a začíná blouznit v horečkách. A v přízemí probíhá „idylická“ štědrovečerní večeře, na kterou se nechal pozvat sám major Brecker… Vynikající psychologické válečné drama o maloměšťáctví, zbabělosti a o zoufalé snaze přežít i za cenu popření všech mravních principů natočil ve slovenské produkci český režisér Jiří Krejčík. (Česká televize)
(více)Recenze (94)
Dokonalá ilustrace toho, jak Němci dovedli terorizovat obyvatelstvo, jak dokázali rozeštvat rodiny, dotlačit lidi do kritických rozhodnutí, život nebo smrt, zrada nebo smrt celé rodiny. Je to dobře natočené, hnus, hnus. Závěr opravdu mrazivý. Nebýt příšerné kopie bez českých titulků (německy neumím), dal bych i plný počet. 80% ()
Uf, to zas byl psychologický nářez a pořádně drsná výpověď o ne až tak známém tématu Slovenského národního povstání. Engelchen se mi líbil ještě o kousek víc, ale i místní popravy civilistů hned v první scéně tedy byly něco příšerného. Další parádní československý film z šedesátých let. Toto období je opravdu úžasná zásobárna. 90% ()
Čeští a slovenští tvůrci vytvořili společně mimořádné dílo. Psychologické drama, při kterém si v určitých chvílích říkáte:klid, vždyť je to jen film. Jeho emocionální náboj je co chvíli před explozí. Již v úvodních scénách, kdy sledujeme úchvatnou zasněženou krajinu, je cítit chlad pod povrchem. Sníh a zima dotváří už tak mrazivou atmosféru. A jakmile vidíte scény odstřelu civilistů - mužů, žen i dětí, pronikne mráz až na kost. Padne poslední odsouzenec do sněhu mezi již zmrzlé mrtvoly od předchozích poprav, ze země se zvedne děvčátko a křičí: ,,Mamička, mamička!" Zatímco se jej pokouší zastřelit člen gardy ( a bratr chyceného partyzána), uvědomíte si onu skutečnou zrůdnost války. Zbývající část pochmurné balady zobrazuje střet dvou světů - slovenského a německého, partyzánského a kolaborantského, vojenského a civilního, křesťanského a říšského. Jak cenný je pro člověka život? Stojí za zradu? Lze odpovědět snadno, pokud nejsem v situaci volby: život-smrt? A lze vůbec věřit někomu? ()
Slovenské drama zasazené do období Štědrého dne 1944 sice rozhodně nezapře původ v divadelní hře, ale jako psychologická studie několika lidí s nelehkými dilematy funguje více než dobře. Režisér Jiří Krejčík si k realizaci přizval celou řadu českých spolupracovníků (i pár českých herců), takže je to jeden z mála opravdu československých filmů. Samostatnou pochvalu jako obvykle zaslouží i skladatel Zdeněk Liška, který tu moudře vycítil, že méně je někdy více. ()
Dalsi prekrasny dokaz toho, ze najlepsie filmy sa tocili v Ceskoslovensku v 60. rokoch 20. storocia. Drsny uvod do reality + stedry vecer, ktory sa asi tazko zabudne. Vyborni su najma herci : Kroner, Mystryk, Adamcikova, Vasaryova. Smeralova slovencina : no, je to usi piliaci otras, ale budem tolerantny : 89 % ()
Galerie (7)
Zajímavosti (11)
- Postavu Angely hrala maďarská herečka Margit Bara, ktorá nevedela vôbec po slovensky. Jej pasáže boli preto predabované. (lilina133)
- Jozef Kroner si zahral postavu otca aj v rozhlasovej verzii "Polnočnej omše" z roku 1958. (giaruj)
- Na polnočnú omšu sa ide do kostola sv. Kataríny v Banskej Štiavnici. Samotná omša v kostole sa však točila v dominikánskom chráme sv. Egídia v Prahe - Starom meste. Na začiatku znie "Missa alma Nox" od M. Schneidera Trnavského. (tatka)
Reklama