Zde jsou lvi

Tentokrát se moc tlačí na pilu a Karel Höger nebývale přehrává, což jsem u něj snad ještě nikdy neviděl (řve, kulí oči, zběsile se chytá nábytku). Všemu jakžtakž napomáhají skvěle nasvícené interiéry a pár slušných záběrů, ale celkově mě to nijak nevzalo ani s ohledem na historii filmu. "Kam jdeš?" "CHLASTAT !!!" (12.07.2010)

Film, který se stává výjimečným především v rámci tvůrčího zaměření režiséra Václava Kršky, který upřednostňoval spíše básnivé šrámkovské jitření dospívajícího mládí, a najednou před diváky postavil individuální drama notorického alkoholika. Je jasné, že něco takového soudruhy konsternovalo a netrvalo dlouho, aby byl snímek podroben tvrdé kritice, která prakticky znemožnila jeho další promítání. Minimalisticky pojatý výkon sugestivního Karla Högera v roli, která vyžadovala zvlášť koncentrovaný herecký přístup a civilní tvář, se ocitá v přímém kontrastu k některým předchozím postavám Högerových národních velikánů, a dává šířeji vyniknout hloubce charakteru titulního hrdiny. Atmosféra vyhnaná na ostří nože, nebezpečně se přibližující dno lahve a ve vzduchu silné erotické pnutí, ztvárněné na jedné straně divokou Medřickou a na druhé zrající Smejkalovou. Kudy ven? Film, který měl všechny předpoklady pro to zaujmout i v zahraničí. Násilné umlčení, bezprostředně následující po osudovém banskobystrickém koncilu mocných, pouze zvýrazňuje nezpochybnitelnou nadčasovou hodnotu tohoto Krškova filmového díla. Je šokující, otevřenou kritikou společnosti, s kterou si na sklonku padesátých let nebylo radno zahrávat. (11.03.2012)

Jak strašně se v dřívějších filmech kouřilo ... Karel Höger i Dana Medřická hrají skvěle, ale celkově mě film příliš nebavil. Tomu, že byli lidé zaníceni pro plnění pětiletky a dolování stařin, moc nevěřím, bylo krátce po měnové reformě. V té době už lidé prokoukli, co jsou komunisté zač a že je od nich nic dobrého nečeká. (17.06.2020)

"Tady jde o to, jestli člověk, která jednou klopýtl, má právo se ještě o něco snažit…“ Škoda toho pomalého rozjezdu, kdy člověk musí mj. poslouchat žvásty stranického tajemníka ("hlavním cílem je ruda, ruda a zase ruda…Pro rudu nesmíme zapomínat na člověka....Ruda zase slouží člověku...Dostatek rudy je taky péče o člověka.") Silnější psychologie a pointy se tak divák dočká až skoro po hodině, kdy se dozvídáme, co se inženýrovi Štěrbovi stalo před deseti roky. Karel Höger tu svoji postavu člověka, kterému jedna nešťastná událost zničila jinak slibně rozjetou kariéru a on už to celé nezvládá jinak, než že je "pořád opilý", hraje opravdu velmi věrohodně. Jako vždy zaujme i Dana Medřická, která svým výrazem umí hezky vyjádřit hloubku jejího platonicky vztah k nešťastnému Štěrbovi. Kromě toho všeho jsem se neubránil trpkému pousmání nad tím, že už koncem 50 let měli filmaři odvahu ukázat, jak absurdní může někdy být fungování byrokratického aparátu ("My jsme tady jenom úředníci.., To si musíte vyřídit v terénu... Postoupili jsme to komisi, zatím se nevyjádřili..." ). Celkově rozhodně moc dobrý snímek, škoda že mu v tom úvodu něco přebývá... (05.12.2021)

Oldřich Daněk jako scenárista = paráda. Napodruhé je film ještě lepší, protože člověk si napoprvé jen poskládal zpětně mozaiku. Jinak má pravdu Stanislava Přádná když píše, že některé věci úplně (a zvlášť dnes) nefungují. Retrospektivy s "omlazeným" Štěrbou a voiceovery už jsou trochu v tomhle balení out, Höger taky občas tlačí trochu víc na pilu (musel? no jo, asi se podle scénáře musel snažit udělat ze Štěrby toho chudáka, co se lituje), ale jinak je to stále velice dobrý film. (16.09.2009)