poster

Otec na služební cestě

  • Jugoslávie

    Otac na službenom putu

  • Jugoslávie

    Отац на службеном путу

  • anglický

    When Father Was Away on Business

  • Slovensko

    Otec na služobnej ceste

Drama

Jugoslávie, 1985, 136 min

Komentáře uživatelů k filmu (56)

  • dzej dzej
    ***

    Reflexe 50. let titovské Jugoslávie. Příběh vyprávěn očima dospívajícího kluka (tedy klasické schéma, zde ovšem oproštěno od nostalgie a historické neobjektivity), ostatní postavy jako typy (sukničkářský otec, útrpná matka). Represivní aparát nakonec rozbíjí i rodinné vztahy a otec je poslán do dolů. Fotbal jako metafora vztahu Jugoslávie a ostatních zemí (závěrečné vítězství nad SSSR). Magický realismus – náměsíčnost hrdiny (podobně pohybování předměty ze Vzpomínáš na Dolly Bell? a hypnóza z Domu k pověšení).(15.11.2005)

  • Houdini
    ****

    Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film. . . . . .Zlatá Palma(29.6.2004)

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $16,131Tržby Celosvetovo $60,000(4.7.2010)

  • Marigold
    ****

    O životě jednoho oddaného straníka v nelehkých 50. a 60. letech Titovy Jugoslávie očima jeho syna. Kusturica má neobyčejně vytříběný vypravěčský talent, jeho film (jak je ostatně typické) zabírá poměrně dost rozsáhlý dějinný úsek a umožní divákovi prožít komunismus po balkánsku na osudech jedné rodiny. Miki Manojlovič v hlavní roli (Kusturicův dvorní herec) je tradičně bezchybný, režisér netahá z diváka emoce laciným vršením "působivých" scén, naopak, kouzlo Otce na služební cestě tkví v pečlivé drobnohře s charaktery a citlivým pojetím těch opravdu emotivních scén (např. příjezd rodiny za otcem do pracovního lágru). Jako nitka se pak příběhem vine dospívání hlavního hrdiny, a to všechno drží pohromadě až překvapivě dobře.(28.1.2004)

  • B!shop
    ****

    No tak tenhle film od Kusturici je krapet slabsi, ale porad to je nadprumer. Hlavne me prekvapilo, ze film neni az na par vyjimek moc komickej, precejen 4 dalsi filmy, co jsem od Emira videl, byly dost do komedie. Ale zase se nejedna o naky nervydrasajici drama, i pres vsechny ty tezky situace je film vcelku pohodovej. Opet tu je skvela hudba, pekna kamera a herci jako vzdy skvele prirozeny. Navic ten malej kluk mi krapet pripomnel Kolju. Za tech 130 minut jsem se nenudil, ale krapet zkratit by filmu prospelo.(11.9.2007)

  • ORIN
    *****

    Druhý celovečerní Kusturicův film se částečně nese v duchu jeho debutu, opět s lehce nostalgickým nádechem. Několik a to vcelku velkých rozdílů tu ale lze nalézt. Film pojednává o daleko závažnějších momentech jugoslávské historie (1948-1952), kdy se nezdolný soudruh Tito neshodl se Stalinem, což vyústilo až k veškerému přerušení hospodářských styků. Příběh o rodině, jíž se politická čistka nevyhla, je zobrazen očima šestiletého Malika. Takto chytře zvolený formální prostředek dovoluje Kusturicovi jemně oscilovat mezi tragickou, komickou a tak trochu magickou notou. Vyrovnávání se s těmito těžkými momenty jugoslávské minulosti je pak dle mě daleko snažší... Zvlášť zajímavě vyzní Mešův (otec Malika) "odjezd na služební cestu". Alespoň tak je dětem otcova absence vysvětlena, divák ale ví, že muž směřuje do lágru, paradoxně ho tam pošle bratr Mešovy manželky, tedy vlastní švagr. Velká škoda, že podobné snímky nevznikají i u nás. Báječná léta pod psa působí oproti tomuhle skvostu jako chudý příbuzný...(21.1.2008)

  • sportovec
    ****

    Titovský gulag byl a zůstal přes všechny dílčí jemnosti - nejen na ruské, ale i na balkánské poměry - gulagem. OTEC popisuje nepochybně jeho jemnější verzi, ne příliš se lišící od budovatelských aktivit industrializace, jak je známe i z našich padesátých let. Ani rozklad rodiny není vlastně tak vyhrocený, jak by se mohlo zdát. Pohled malého chlapce, který vnímá vnějšek rodinné tragédie, aniž by byl informován o tom, co se vlastně děje, bez možnosti chápat a orientovat se, naznačuje, že Titovy postupy na komunistické poměry byly vlastně vlídné a tolerantní. Rozdíl je to však jenom zdánlivý a krize v Kusturicově líčení jen velmi relativně zanedbatelná. Skutečné rány a jizvy lze nanejvýš tušit. Na začátečnický film odvedl Kusturica až nečekaně dobrou práci, prozrazující už tehdy jeho mimořádně nadějný talent.(30.12.2007)

  • Rex Mundi
    *****

    Nádherne tragikomický a poetický Kusturica, ako ho mám rada. S obnaženým a úprimným pohľadom na medziľudské vzťahy i politiku. A nechýba ani svadba, Kusturicov obľúbený motív, ktorý vždy prináša nejaké vyvrcholenia...(12.4.2005)

  • Radko
    ****

    Smutnoveselý príbeh jednej rodiny, s nádychom balkánskej poetiky podávajúci obraz Juhoslávie 50. rokov pod vedením maršála Tita. Nehrozí zahltenie živelnými gagmi s ozlomkrk hrajúcou dychovkou, ktoré v posledných Kusturicových filmoch dominujú. Retropríbeh je o nepoučiteľne neverných otcoch, ktorí vďaka svojim záletom končia na služobných cestách politickej odstávky. Nejednoznačnosť pováh, vyrovnanie sa s hajzlami vo vlastnej famílii, dvojkoľajnosť správania doma a vonku, dojímavé scény prvej veľkej detskej lásky, obetavosť matky nútenej vychovávať deti v ťažkej situácii. Zaujímavosť: Juhoslávia, odchýliaca sa od Stalinovho kurzu sa tiež nevyhla pracovným táborom pre politických väzňov (i keď v špecifický režim na chorvátskom ostrove by sme asi ťažko mohli nazvať gulagom sovietskeho typu). Všetko pohľadom malého chlapca, nepateticky vnímajúceho zvláštny svet dospelých.(10.10.2005)

  • JohnnyD
    ***

    Koreň problému je mdlý a nevýrazný scenár, hlavne neschopnosť rozprávať príbeh. V princípe film nie je zlý, len z neho cítiť Kusturicovu nevyzretosť a to, že si zobral príliš veľký kus, ktorý nebol schopný zvládnuť. Je tu príliš veľa (často skvelých) motívov, postáv a podtextu, ktoré sa mu rozsypávajú v rukách.(24.2.2014)

  • Legas
    *****

    Popsat Titovu Jugoslávii očima malého chlapce je báječný nápad a v rukou pana Kusturici také výborný výsledek.(25.11.2007)

  • Tomco
    ****

    neviem, ja mam obrovsku slabost pre tu kusturicovsku atmosferu..taj je proste nemenna a vzdy ma dostane...skvela hudbicka, prirodzeni herci, vyborne dialogy a v tomto pripade aj mlady rozpravac...(9.5.2007)

  • Vančura
    ***

    Dobrý film, byť mě osobně zas tak neoslovil - měl jsem velký problém to dokoukat a místy mě to fakt nebavilo. Ke kladům snímku by šlo jistě počítat kvalitní obsazení, včetně představitelů dětských rolí (znalec Kusturicových filmů zde potká řadu povědomých tváří), pěknou hudbu a dobrý scénář, který dovedně míchá komediální momenty s těmi dramatickými. Ačkoli je řada scén naprosto skvělá, až nezapomenutelná (obřízka, náměsíčnost, syn rušící rodiče při sexu, rvačka žen, podpálená sukně...), a na filmu je jasně rozeznat velký talent jeho tvůrce, který se plně rozvinul v jeho pozdějších filmech, jako celek mě film přesto bohužel příliš neoslovil, a od Kusturicy si více cením všech jeho ostatních filmů (paradoxně i včetně jeho debutu VZPOMÍNÁŠ NA DOLLY BELL?, který považuji za mnohem lepší). Ale kdo ví, možná mi to jen nesedlo z nějakých čistě subjektivních důvodů (dlouhá stopáž, teplé počasí, nechuť sledovat film v hnusné kvalitě a s mizernými titulky), a za jiných okolností by tahle trpce-komická filmová nostalgie třeba zafungovala. Pro fandy Kusturicových filmů určitě must-see záležitost. Mimochodem dnešního diváka může na filmu zarazit několik detailních záběrů na genitálie dětských herců - těžko si představit, že by v dnešní době posedlé honem na pedofily bylo možné něco takového dostat do nějakého filmu. Jak se časy za těch 31 let změnily...(4.7.2016)

  • asLoeReed
    ****

    Slavný film (Zlatá palma, nominace na Oscara) stojí v podstatě na počátku Kusturicovy kariéry a je sympatické (a pravděpodobně i odvážné), že snímek ještě v polovině 80. let vcelku tvrdě – zjemňován komikou či lyrikou – reflektuje politické a společenské ovzduší Titova komunistického režimu, zhruba jeho první poválečné dekády. Doba je přiblížena skrze příběh prosté rodiny z venkova – otec Meša, často z domova vyjíždějící na služební cesty, je náhle „odejmut“ rodině a ztrácí se na určitou dobu v pracovním táboře. Perspektivou syna Malika, vyrůstajícího a zakoušejícího i první doteky lásky, nahlížíme běh let, čas odloučení, následný návrat otce a dopad deprese z lágru na rodinné vztahy, včetně zamlčování skutečného stavu věcí. Film (podle scénáře bosenského spisovatele Abdulaha Sidrana) se dotýká témat jako vynucovaná loajálnost vůči straně, nevěra a násilí v rodině, podezření, vina a odpuštění, a zahrává si jak s přímočarou, efektní magičností (Malikova náměsíčnost) a absurdně-líbivými prvky (neustálá přítomnost fotbalu – a to i v klíčových momentech dění), tak i náhlými kontrasty k „zaručeně dojemným“ scénám a trpkým momentům zoufalství – jak je ostatně příznačné vzhledem k zakončení v roce 1952.(3.1.2013)

  • Chrustyn
    ***

    Kusturice je jeden z těch režisérů, který si drží svůj styl a buď divákovi sedne nebo ne. Tentokrát vypráví o době, kterou sice nezažil, ale dokáže jí vyprávět natolik poutavě, že má i neznalý divák pocit, že to tak i mohlo fungovat.(1.8.2013)

  • giblma
    ****

    Raný Kosturicův film u nás často přirovnávají k Pelíškům – Otce bych spíše nahradila Klamným létem, nicméně pravdou je, že nešťastné dějinné události jsou nám podány zidealizovaně optikou mladých, kterých se to zas až moc netýká. Hlavní hrdina Malik vzpomíná na své dětství, jehož středobodem je milovaný otec, záletný obchodní cestující. Série vesměs úsměvných epizod se odehrává na pozadí divokých 50. let, komika se mísí s tragikou a odhaluje střet dějin a malého člověka.(18.9.2009)

  • Šandík
    *****

    Kdybych znal jenom Kusturicovy poslední filmy, asi by mě "Otec na služební cestě" poněkud zaskočil. Kusturica ovšem není pouze autor bláznivých skazek, hojně podbarvovaných balkánskou dechovkou a nadlehčovaných všudypřítomnou nadsázkou, ironií a vtipem. Americký "Arizona Dream" je film svým způsobem notně temný a ani ještě o pár let starší "Otec na služební cestě" není žádnou řachtandou. Pokud se v něm objeví humor (je tam), tak je to humor notně hořký. "Otec" vypráví velmi silný příběh v němž není nouze o naprosto jiné prožitky než je smích. Pocítíte spíše dojetí, soucit, někdy taky vztek. Jde o příběh vyprávěný neuvěřitelně civilním způsobem. Vysloveně komorní film, který "dění okolo" reflektuje spíše mimochodem, jakkoli do života rodiny zasáhne nesmírně silně. Spíše než o politice je to film o mužské nevěře a ženské bolesti, kterou taková nevěra plodí. Také je to film o dětské reflexi světa dospělých. Kusturica ovšem, s lehkostí sobě vlastní, naťukne i řadu jiných oblastí a témat... Kromě skvělých hereckých výkonů, jimiž režisér zcela bezchybně a neuvěřitelně živě buduje jednotlivé postavy je rozhodně nutné zmínit podmanivou, takřka uhrančivou kameru, která tvoří velkou část poetiky tohoto díla. Její samozřejmou součástí je ovšem i výborná hudba, prostřednictvím nezanedbatelného množství rekvizit skvěle evokovaná dobová atmosféra, střih, který člověka neruší a jednoduše funguje... Krásný smutný film, který se citlivému diváku rozhodně zadře pod kůži... Zajímavé komentáře: Marigold, lachim, Radko, sportovec Celkový dojem: 90%(16.10.2009)

  • Marek1991
    ***

    Tieto autobiografické filmy má Kusturica veľmi rozťahané, nebyť tej nudy, mohli by to byť skvelé filmy, lebo obsahovo sú výborné. Tento skvele opisuje situáciu ľudí žijúcich v komunistickej Juhoslávii. Ide viac menej o príbeh rodiny, ktorej otec odišiel, kvôli politickým názorom preč a príbeh, ktorý je rozprávaný viac menej malým chlapcom, načrtajú sa tam aj témy ako nevera, futbal, vojenčina a iné. Kusturica pripája aj svoje motívy ako svadba, pochmúrne počasie, či iné. Je mi to až ľúto, lebo svoje čaro to má.(9.4.2012)

  • maverick10
    ****

    Film zachycujici atmosferu Titovy Jugoslavie ocima maleho chlapce. Ocima ditete. Emocionalne hluboky pribeh jedne rodiny v obdobi, kdy malemu klukovi udela nejvetsi radost kopaci mic, kdy si lidi musi dat velky pozor na to co rikaji (coz je nam Cechum moc dobre zname) a kdy i rodina vam muze vrazit kudlu do zad. Uz sam pribeh naznacuje nezasvecenemu divakovi, ze tenhle snimek nebude zadne placani do vody.(11.8.2008)

  • Sandiego
    *****

    Absurdita Titova režimu souvislosti neznalýma dětskýma očima je výborný nápad, především v době, kdy v Jugoslávii zdaleka nebyl svobodný režim. Film tak sice minulost stále upravuje a zlehčuje, ale v tomto případě to není na překážku, jde hlavně o vykreslení rozmanitého světa kolem malého náměsíčného chlapce. Kusturica nesází na hýřivost a temperament budoucích filmů, spíše zúročuje svoji českou zkušenost a boduje jemnou tragikomikou, umírněnou poezií a melancholií blízkou spíše ruskému naturelu než Balkánu. Nespoutanost balkánské duše však je ve filmu stále přítomna a v tom tkví jeho optimismus, navíc závěrečná svatební hostina se zdá být branou do další režisérovy tvorby.(2.8.2012)

  • danecek24
    ****

    43. Zlatý Glóbus za rok 1985 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Jugoslávie(22.12.2008)

<< předchozí 1 2 3
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace