Bábovky

Pořád si myslím, že to Havlík v sobě má a jednou vystřihne film, ze kterého půjdou i kritici do kolen. Jeho první dva autorské snímky byly na české poměry skvělé. Bábovky jsou další marketingový blábol od hysterky Třeštíkové, takže Havlík znovu upletl z hovna bič. Hvězdná herecká sestava přitáhla potřebné množství diváků do kin, ale jejich postavy jsou nudné loutky. Závěrečný akční výjezd Ordinace do Ulice je slušný úlet. (17.11.2021)

Havlíkův první snímek mi byl dost sympatický, ale zatím platí, že čím novější, tím horší. Jako české filmové spotřební zboží to funguje, vše ostatní od hudby (zmiňované mnohými jinými), přes přehršel patetických postav až k závěru, který ukazuje, jak diletantsky si někteří čeští tvůrci představují "protnutí dějových linií." Párkrát mě rozesmál Marek Taclík (který svůj part aspoň pochopil a hrál jako karikaturu), naopak dost líto mi bylo Ondřeje Vetchého (který takhle ztraceně nevypadal od Vražedných stínů). Snad se z toho nestane trend. 30%. (14.06.2022)

Vztahový propletenec, kdy se všechny postavy střetnou v jednom velkém finále. Nejvýraznějšími postavami byli Jana Plodková a Marek Taclík. Ty se zde starali o komediální linku. Celé to rozbíjeli a osvěžovali. K mému podivu to nebyly žádné stupidní a lacinnné fórky. Nebylo vůbec špatné a na nedělní večer mi to sedlo. (10.06.2022)

Už když jsem vkládal film do přehrávače, tušil jsem, že budu zase jednou odpadovat, protože mi česká filmová tvorba od jisté doby málokdy způsobí radost. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že má snímek tentokrát i nějaký ten příběh a že byl na tento příběh kladen větší důraz, než na implementaci product placementu. Ne, že by se tento ve filmu nevyskytoval, byl přítomen a byl i jasně viditelný, jen mi s ním nikdo neustále nemlátil o hlavu jako se zahnívající leklou rybou. Příjemná změna. Postavy (hlavně ty mužské) se mi zdály být poněkud šablonovité, ale jako celek na mě všechno docela fungovalo až do chvíle, kdy se u hotelu protly všechny dějové linie. Tady už se příliš tlačilo na pilu, navíc tvůrci svou snahu pohřbili fakt zoufalým závěrem, takže z toho tři kousky opravdu být nemohly. Proti jiným českým perlám to byl ovšem velký kulturní zážitek:-) (05.10.2021)

Možná už jsem hodně naučený ze skandinávských dramat, protože ty Vám nastolí precizní atmosféru a nepotřebují k tomu zbla hudby. Tady je to dramatično na hudbě vysloveně založené. Na nevýrazné melodramatické hudbě, která zní snad 95 minut z celých 97ti minut filmu a chvíli mi trvalo, než jsem to přijal. Také bych asi našel nějakou tu kritiku se závěrem, protože to, co film celý průběh vypráví pak strašně popře. Většinu filmu totiž koukám na strašně smutné postavy, které ve mně svými životy vyvolávali strašnej smutek. Opravdu jsou lidi kolem mě takoví? Nechce se mi tomu věřit. Postavy svým průběhem přechází z extrému do extrému. Po shlédnutí jsem ale pořád měl pocit, že herci se tu vyšperkovali a plno těch postav bylo vysloveně skvělých. Marek Taclík, Lenka Vlasáková a především Jana Plodková předvedli své absolutno. Nakonec musím říct, že jsem byl poměrně spokojený. Točíme tady ty dramata trošku jinak, než jinde ve světě, nemyslím si ale, že by Bábovky byly tak blbý, jak jsou zde hodnocené. Naopak. (26.09.2020)