Německá říše,
1931, 117 min
Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (více)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(více)Zajímavosti (41)
- Film je první psychologické drama o sériovém vrahovi. (PinPrick)
- Komparsisté, kteří hráli členy kriminálního gangu v závěru filmu, byli skuteční delikventi. 24 z nich bylo před koncem natáčení dáno do vězení. (Kulmon)
- V Německu byl film nacisty v červenci 1934 zakázán, protože jej natočili židé. (Kulmon)
- Film byl založen na novinových článcích, které Fritz Lang četl o sériovém vrahovi Peteru Kürtenovi z Düsseldorfu. (Kulmon)
- Krutost Fritze Langa vůči hercům byla pověstná. Peter Lorre (Hans Beckert) byl smeten ze schodů snad tucetkrát. (Kulmon)
- Peter Lorre (Hans Beckert) byl žid a tak krátce po natočení filmu uprchl z Německa ve strachu před nacisty. Fritz Lang jako poloviční žid jej následoval o dva roky později. (Kulmon)
- Melodie, kterou vrah (Peter Lorre) píská, je scénická skladba „Ve sluji Krále hor“ norského hudebního skladatele Edvarda Griega, vytvořená pro inscenaci Ibsenovy hry „Peer Gynt“. (Kulmon)
- Vrahovo pískání nepatřilo Peteru Lorremu, ale zhostil se ho sám režisér Fritz Lang. (Kulmon)
- Po odznení nemej éry dal Lang zvuku kľúčovú úlohu v tomto filme – vraha odhalí slepec na základe jeho popevku, vrah sa taktiež neskôr prezradí zvukom, keď odomyká dvere. Zvuk je zároveň predchodným prvkom a Lang ho využíva aj pri predstavení hlavného protagonistu – najprv počujeme jeho hlas, potom vidíme jeho tieň a až v neskoršej scéne jeho tvár. (Biopler)
- Fritz Lang sa v rozhovore s Jeanom-Luc Godardom rozpovedal, že film M vníma čiastočne aj ako dokumentárny. (MikO_NR_1909)