25th Hour
25. hodina
25th Hour
Režie:
Spike LeeScénář:
David BenioffHudba:
Terence BlanchardHrají:
Edward Norton, Philip Seymour Hoffman, Barry Pepper, Rosario Dawson, Anna Paquin, Brian Cox, Tony Siragusa, Patrice O'Neal, Aaron Stanford, Vanessa Ferlito (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Svobodný život Montyho Brogana (Edward Norton) se rychle chýlí ke konci - za 24 hodin si začne odpykávat sedmiletý trest ve vězení. Někdejší král Manhattanu dá brzy sbohem způsobu života, na který si zvykl - životnímu stylu, který mu otevřel dveře nejluxusnějších newyorských klubů, ale také jej odcizil od jeho nejbližších. Během posledního dne na svobodě se Marty pokusí znovu spojit se svým otcem (Brian Cox), který na něj nikdy nezanevřel, a sejde se se dvěma nejlepšími přáteli ze starých časů, Jacobem (Philip Seymour Hoffman) a Slaughterym (Barry Pepper). Ve hře je také jeho přítelkyně Naturelle (Rosario Dawson), která mohla (ale nemusela) být člověkem, díky jehož informaci se o Montyho začala zajímat policie. Monty si není ničím příliš jistý, ale s rychle ubývajícím časem je třeba učinit několik důležitých rozhodnutí. (Česká televize)
(více)Recenze (572)
Ultimátní. Tenhle film mě dostal na tolika rovinách a probudil v mých cynických, zadřených útrobách tolik emocí a sebezpytujících myšlenek, že se mi nedostává slov. Mistrně odvyprávěný příběh, jede od začátku v mírně komickém tempu (jak je u Leeho zvykem), ale jak na sebe postupně nabaluje jednu dokonalou scénu za druhou (zde hojně citovaná "fuck you árie" mě nepřikovala k židli, ale přitáhla mi rypák na půl metru k obrazovce), jeden jiskřivě zábavný, chytrý a syrový dialog za druhým, těžkne depresí, melancholií, bezmocným vztekem a hrůzou, stále silněji se zrcadlící v Montyho očích. Hudba. Herecké koncerty. Režijní symfonie. Jen ten konec, ten roztáhlý konec (jakkoli možná podtrhující hořkost situace) se se mnou lehounce minul. Jinak krása a stoprocentní zážitek. 100% ()
Vynikajuca psychologicka drama. Okrem kvalitnych hereckych vykonov musim pochvalit nadhernu hudbu Terencea Blancharda a co ma prekvapilo, pod produkciou filmu sa okrem rezisera Spikea Leeho alebo E. Nortona objavil aj Tobey Maguire. ()
Neskutečně působivý film, který budu muset vidět (alespoň!) jednou, abych byl schopen napsat smysluplný komentář. Takhle můžu jen napsat, že Edward Norton zde předvádí jeden ze svých životních výkonů a Barry Pepper mu překvapivě stačí. K tomu minimalistický, ale neskutečný Seymour Hoffman a překrásná Rosario Dawson. Jo, a ta zrcadlová scéna je dost možná jedna z nejlepších "rage" scén v dějinách filmu. 100 %. ()
Přesné dialogy, výtečné herecké výkony a zvláštně silná atmosféra. Napravit za jediný den všechny průšvihy posledních dnů nebo dokonce let? Kdo navíc dal policii tip, jež ukončil jeden drogový byznys? Z drsňáka je vyděšený hošan s hubeným bílým zadkem a tlumeným výrazem, který se bojí, že hned první noc ve vězení přijde o zuby, aby s ním mohli spoluvězni bez obav posléze provozovat orální radovánky. Chvíle nástupu do vězení se blíží, čeká ho poslední dlouhá noc, ve které se možná něco vyjasní. Hlavně ale lehce kontroverzní Spike Lee přispěchal s komorní sestavou, která čítá pár lidiček a čokla, s výbornými dialogy a pořádnou dávkou melancholie. Město je navíc krátce po útocích z 11. září, v lidech je cítit napětí, bezstarostnost šla stranou, nic už nebude jako dřív. Nortonova postava je poměrně komplikovaná, přesně zahraná, zajímavá. Netriviálně jsou pojaté i ostatní party, taková Rosario Dawson potěší i jinak. Výsledku a atmosféře výrazně pomáhá i kamera Rodriga Prieta a výrazová hudba Terence Blancharda. Moc fajn setkání. ()
Na první pohled jde ,,jen'' o film o jednom posledním dnu jednoho dealera drog.Na ten druhý pohled je to však příběh plný emocí.Plný lásky,přátelství,zrady a mnoha dalšího.Celý film je vlastně jen několik dialogů několika lidí,který vypadá jako by ani nemohl zaujmout.To je ale omyl.Ty dialogy jsou totiž tak bravurně natoečené,napsané a zahrané až z toho někdy běhá mráz po zádech.Spike Lee tímto filmem u mě doslova zabodoval a už si ho budud všímat častěji.Scénář je taky kvalitní stejně jako hudba,ale kde by všechno tohle bylo bez vynikajících herců.Norton,Hoffman a Pepper jsou vyníkající kamarádský tandem který je výborně sehraný.Zvlášt při té jejich závěrečné scéně je na co se koukat.Zkrátka toto je film který by vás neměl minout,jestli jste připraveni okusit něco jiného,než na co jsme poslední dobou zvyklí ()
Edward Norton jde do vězení. Než ale k neveselému plnění rozsudku nastoupí, musí stihnout neuvěřitelnou spoustu věcí. Udobřit se s kamarády, naposledy pořádně zakalit, srovnat dluhy, rozloučit se s láskou jeho života, zanadávat si na nespravedlivý svět a spoustu dalších prkotin. Spike Lee vás v téhle dramatické jízdě vtáhne do dvouhodinového kolotoče plného dialogů, jež by se měly tesat do kamene. Jedná se o filmovou nutnost, které nasazuje korunu nejen úderný konec, ale hlavně známý fuckovací monolog. Fuck prison, man! ()
Edward Norton vo fantastickej forme."Fuck you" scéna nemá chybu.Myslím,že to nie je film pre každého,poznám mnohých ,ktorým to jednoducho nesadlo..Je fakt ,že sa vo filme toho veľa nedeje,ale je to v prvom rade herecký koncert E.Nortona a mne osobne to bohate stačí.80%. ()
-"Jediný slovo a uhnu doleva." - "Kam doleva?" -" Přes Washingtonův most a pak na západ. Nechal by sis to zašít. Našel by sis nějaký malý městečko. A cestou by ses zastavil v Chicagu na baseball. .... -" Dřív nebo později mě najdou. "- Víš, jak vždycky někoho najdou? Když se vrátí domů. Lidi utíkají, ale obvykle se pak vrátí zpátky. No a oni je chytí. ale ty vyrazíš... a nikdy se už nevrátíš. ....... Protože málem se to nestalo. Tenhle život se málem nestal. ... Film má několik skvělých dialogů a ještě lepších monologů. Samozřejmě scéna kdy Edward Norton hledí na sebe do zrcadla a začne chrlit nenávistný projev je úžasná! 85% ()
Jak ve svém komentáři napsal Lima: "Místama jsem měl pocit, že se dívám na něco opravdu velkého, vzápětí jsem měl dojem zcela opačný." Výstižněji asi nelze 25. hodinu popsat. Ale přesto jsem se nakonec přiklonil ke čtvrté hvězdě, jelikož jsem původně ani nechtěl v TV na tenhle film koukat, ale shlédl jsem první scénu, druhou, třetí... a dokoukal to celé, takže poutavé to je a ty dvě hodiny uplynou jako voda. Ale v r. 2002 to určitě byla větší pecka než v r. 2021. ()
Úžasné! Tenhle filmík mě dostal a zas a opět jsem se přesvědčila o hereckých kvalitách Eda Nortona. Z děje pak musím vyzdvihnout scénu, kdy Monty nadává všem a všemu. Vynikající je i bezzvuková pasáž, kdy je ničena Montyho tvářička - neuvěřitelně emotivní scéna... Pět hvězdiček bez debat;o) ()
Docela dobré. Některé scény jsou natočeny bravurně, některé méně. Někde herci skoro až přejhrávají, ale i tak na mě film vcelku zapůsobil. Opravdu jsem se dokázal vcítit do Nortonovi role. Nikdy bych nehtěl do krimu, nikdy. ()
Tak tohle mě teda nebavilo. Jak mám soucítit s hlavní postavou, když o ní vůbec nic nevím? A ještě k tomu více než dvě hodiny. Má to i pár momentů, které stojí za to (zrcadlový dialog - to je asi to jediný, co člověku utkví z tohoto filmu v paměti), ale jinak jsou to víceméně dvě hodiny nudy o ničem. A ty vedlejší postavy a jejich vedlejší mimodějové linky (učitel+studentka) měly být jako co? Tenhle typ filmů prostě není nic pro mě, ale proti gustu žádný dišputát... 45% ()
25. hodina je spíše tím dramatem než krimi filmem, ačkoliv krimi námět hraje důležitou roli pro hlavního hrdinu, kterého skvěle ztvárnil Edward Norton. Na samém začátku snímku bych nečekal, že ho budu hodnotit nejvyšším počtem hvězd, postupem času jsem měl představu o 4*, ale s blížícím se koncem jsem již věděl, že půjdu do plných. Film má skvělý děj, který zpracovává myšlenku zločinu a trestu, resp. pocitu viny, loučení se svobodou, sílu přátelství, důvěry i nedůvěry a lidského strachu z neznámého či spíše z budoucnosti, jež není namalována právě v růžových barvách. Pochválit musím také hudbu, zpracování, kdy se divák nemá čas nudit (a to ani přes delší stopáž), dále také herce ve vedlejších rolích - Philipa S. Hoffmana, B. Peppera či Rosario Dawson. Spike Lee mi tímto počinem připravil velmi milé překvapení. ()
Keby nebolo zbytočných "vatových scén", určite by tento film na čele s vynikajúcim Edwardom Nortonom zanechal vo mne ovela lepší dojem. Dejová línia pútavá a skutočne napínavá, hustá psychologická atmosféra a výborné herecké výkony.... ()
Obdivuji ten zápal a odvahu, s nimiž se Spike Lee pustil do zpracování tak nenápadného námětu, a obdivuji vlastně i výslednou podobu celého snímku, který určitě má co říci. Jednak skrze přesnou a citlivou režii, která skvěle rozpracovala jednotlivé charaktery a v závěru silně gradovala, a jednak díky výborným hercům v čele s Nortonem a Hoffmanem, jejichž nesmírný talent je v každém záběru doslova hmatatelný. Sice jsem potřeboval docela dost času, abych s filmem konečně srovnal krok, ale nakonec mě jeho myšlenková hloubka a skutečně skvělý scénář obklopily tak silně, jako bych to měl být já, koho zanedlouho čeká sedm let ve vězeňském pekle. A takový zářez pod kůži mi jen tak z paměti nevymizí.. ()
Nevím jestli 4 nebo 5, každopádně je to sakra dobrý! Lee vykouzlil několik nezapomenutelných scén! ()
Jeden excelentný kus filmárčiny, ktorý dokonale zvláda bipolárnosť polôh a dlhú dobu sa mu darí opíjať rožkom, aby sa tienistá stránka vyplavila na povrch s o to väčším dopadom. Monty Brogan, prvý z posledných, posledný z prvých. Nekorunovaný kráľ Manhattanu a muž, ktorý sa neustále pohybuje na tenkom okraji čiernej priepasti. Polokonverzačný otáznik, ktorý reflektuje pestrú paletu otázok a problémov neodmysliteľne spätých s obyvateľmi ostrova v centre New Yorku - drogový biznis, prisťahovalci a etnické rajóny, burzový makléri a Wall Street, cirkev a pokrytectvo, moderné školstvo a do toho bežné rozhovory o vzťahoch, hudbe... a tom, čo príde. Čo bude ďalej. Nevyspytateľnosť životných ciest v plnej miere zasahujúca osudy hrdinov. Norton snáď s výnimkou Fight Club a American History X ešte nehral lepšie. Škoda toho záveru - nebudem však spoilovať. 80% ()
VHS/// Obsazení 8/10 Děj 5/10 Hudba 6/10 Efekty 4/10/// +výborné výkony všech přestavitelů, některé hodně silné a dobré scény, závěr -kvalita kazety, precejen málo dramatické, hodně zbytečných scén, stopáž/// No na tento film jsem hodně dlouho čekal a hlavně se na něj hodně těšil. Očekáváni tedy bylo velké. Norton nezklamal a přijemně překvapil Hoffman (o kterém ten film tak trochu taky byl !!?-ale neva, krásně mu sekundovala Anna Paquin) Ovšem Nortna už jsem viděl ve filmu Kult hákového kříže a rozdil je v tom, že tamto byl výborný film. Tento pro mě až tak výborný není. Oproti zmíněnému je slabší. Chválím závěrečnou scénu, ta je nezapomenutelná a rovněž několik dalších je opravdu mistrovských, ale co zbytek a nebo co film jako celek? Tady je to slabší a já se budu muset zařadit mezi tříhvězdičkovou menšinu. Škoda./// Celkem 55%/// ()
Související novinky
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Režisér Spike Lee patři mezi velmi talentované filmaře, který stojí třeba za filmy jako Jednej správně či BlacKkKlansman. Jakožto k scénáristovi jsem si ale u jeho filmů vždy našel menší výtky a právě možná proto je můj nejoblíbenější film od Spikea Lee ten film ke kterému Lee scénář vůbec nepsal. Strůjcem scénáře k 25. hodiny je totiž David Benioff (který se později stal jedním ze showrunnerů Hry o trůny), který navíc scénář napsal dle své stejnojmenné novely. A jak je většinou těžké zadaptovat nějakou knihu do filmového scénáře, tak právě u případů jako Benioff/25. hodina je více než jasné, že pokud ten dotyčný umí psát filmový scénář tak může vzniknout povedená adaptace. Kombinací režie Spikea Lee a scénáře Benioffa tak ve finále vzniká velmi silné drama, které skvěle vystihuje život ve společnosti a právě proto tak sedí k někomu jako je Spike Lee, který ale tentokrát po Jednej správně nebo Malcolmu X dává rasovou nevraživost stranou a i proto, že tentokrát díky své neúčastí na scénáři nemá možnost tak brutálně prosazovat své politické názory je 25. hodina za mně určitě vrcholem jeho kariéry. Přesto ale zápletka 25. hodin vysvětluje proč by měl zrovna někdo jako Spike Lee tuto látku adaptovat. 25. hodina je filmem ve kterém hlavní hrdina Monty Brogan začíná novou etapu svého života. Uvědomuje si, že si odsedí výraznou dobu ve vězení, zároveň ale počítá, že po konci trestu skutečně začne nanovo. Ještě před začátkem jeho vězeňského pobytu ale přece jen musí rozloučit s lidmi na kterých mu záleží. Všechny tyhle silné momenty fungují především díky mistrovskému výkonu Edwarda Nortona, který zde za mně předvádí svůj životní výkon. Zároveň ale Spike Lee skvěle pracuje i s ostatními postavami, ať už se dvěma nejlepšími kamarády Montyho v podání Philipa Seymoura Hoffmana či Barryho Peppera. Hoffman je jako vždy velmi super, Barry Pepper zde poté po výrazných vedlejších rolích ve filmech Zachraňte vojína Ryana a Zelená míle dostává výraznější prostor a i on zde pravděpodobně předvádí svůj životní výkon. Zároveň se tu ale nesmí zapomenout na bravurního Briana Coxe, který jednou dostává možnost předvést se v nezáporné roli, velmi fajn Rosario Dawson nebo Annu Paquin. Zároveň krom osobní zápletky o ukončování a začátku životních etap se tu objevuje výrazný dějový prvek a to vyrovnávání se s událostmi po 11. září. Prvek, který v knižní předlože chybí, protože se kniha vydala ještě před 11. zářím a i on ve finále ve spojení s touto osobní zápletkou funguje a to především v rámci naprosto bravurního zrcadlového monologu ve kterém se Monty obuje nejen do svých blízkých ale i do fungování celých Spojených států a právě ve spojení Leeho dynamické režie, Nortona naprosto fenomenálního hereckého výkonu a skvělému střihu vzniká jedna z nejpamětihodnějších filmových scén dob a to i přesto, že jde opravdu jen o zobrazení vnitřních pocitů protagonisty. Právě díky tomuto a podobným momentům je 25. hodina malým a zároveň velkým filmem. Fenomenálními výkony, skvěle padnoucí hudbou Terence Blancharda, kamerou Rodriga Prieta a hlavně onou sveřepostí a silou celého vyprávění, které vrcholí jedním z nejpůsobivějších konců všech dob vzniká jeden z nejsilnějších filmových zážitků v dějinách kinematografie, který je dost možná ve finále vidět několikrát a objevovat v něm postupně čím dál tím více vrstev a myšlenek. I to je důkaz mistrovského komplexního díla, které možná bylo krátce po období útoku na 11. září aktuálnější, nic ale neztratilo na svém kouzlu a především naprosto mistrovské kvalitě. Nejvyšší možný palec nahoru už jenom díky Fuck monologu! () (méně) (více)