Tísňové volání

Představte si, že se skoro hodinu a půl budete dívat na borce, co telefonuje. Operátor tísňové linky, tzv. 112. Ve dvou místnostech, dál než na chodbu se nedostaneme. A bude to celkem vzrušující podívaná. Poklona scénáři, dialogům, ruchařům, zvukařům. Tohle se povedlo. A teď někam do hor, do přírody. (29.03.2019)

Dánská odpověď na Telefonní budku. Skvělý nápad, minimalistické zpracování a hlavně výborný Cedergren v hlavní roli. Jen skrze jeho chování si utváříme obraz o celé situaci a ani na chvilku nás nepustí naše rozjetá fantazie a myšlenky - co se tak asi stalo? Co se děje? Jak to dopadne? Velice příjemné překvapení. (28.09.2018)

Po tom intenzivním hype jsem tedy čekal od Tísňového volání něco výjmečnějšího. Nebo alespoň obecně nějak výjmečného, nad rámec "fajn minimalistické detektivky". Celkově něco, co už před pár lety nepředváděl Tom Hardy v Locke - kde byl jeho výkon výrazně impresivnější, a film byl dramaticky zajímavěji propracovaný i při mnohem civilnější zápletce. Možná právě ta zápletka dokáže zapůsobit na víc lidí, přecejen v Locke nejde o únos, ale o mnohem obyčejnější věci? Ale ten si aspoň pro větší dramatičnost nepomáhal dost lacinými a nesmyslnými berličkami. I pod povrch hlavní postavy jde Tísňové volání jen potud co dokáže zvýraznit dramatický efekt, ta postava je zajímavá, severský feeling z rozuzlení oceňuji, ale mohli se v tom nihilismu a depresi vykoupat víc, takhle je to prostě jen zajímavá jednohubka. 8/10 (05.01.2019)

Je to tak trochu na styl Locke (Tom Hardy). Je to one man show, komorní film, který na vteřinu nenechá diváka bez napětí a emocí za pouhého použití obyčejných slov v neobyčejných příbězích. Vynikající volba hlasu a hlavně herce, který se chová neprofesionálně, řídí se srdcem, chce udělat vždy to nejlepší, což ve výsledku nemusí být nejlepší, protože nic není tak, jak se zdá (mindfuck). (13.12.2018)

Subjektivně odtrpěné páchání dobra a Intenzivní hra kontrastů. Jak těch vizuálních v podobě světla a tmy v obou pracovních místnostech, tak zvukových v případě nervózního ticha i do morku kostí se zařezávajících vibrací či vyzváněcích tónů. Za nejatraktivnější devízu ale beru kontrast významový, kdy jediná věta na záznamníku dokáže na diváka dopadnout pokaždé úplně jinak. Nebudu se hádat, že nejde jen o dusivou žánrovku, ale tak povedenou, že se k sílící šeptandě rád přidávám. (29.07.2018)