Pátrání

Tematicky to nie je zlé, ale tá forma, uf, tak neviem, ale pozerať sa celý film ako by na Skype, to sa mi vôbec nepáčilo. Viem, že je to moderné, ale to neznamená automaticky kvalitné. Je tu istý prínos. Poukázanie na to, čo všetko nechávame na nete, aké stopy. Súkromné firmy ako google vedia všetko o našom pohybe, vie to aj tá krabička, čo nosíme vo vrecku. Je to na zamyslenie, veľkého brata mám v anále, ale začína byť čoraz väčší... (15.01.2019)

Během sledování se mi to celkem líbilo, ale s odstupem jednoho dne to vnímám čím dál kritičtěji. Prvních 14 minut je nesnesitelně nudných (svou banálností), ten celkový nápad se sledováním něčí plochy není nic nového a už to tady bylo mockrát (a většinou i v lepším zpracování), a závěrečné rozuzlení mi osobně přišlo směšně nepravděpodobné a velmi nepovedené. Nesednul mi ani herecký představitel hlavní role, film má ale myslím docela dobrý soundtrack. Searching osobně vnímám jako ucházející (leč nepříliš původní) experiment, který celkem stojí za vidění - že by to byl ale nějaký zázrak, to si určitě nemyslím. (06.01.2019)

Nebudem tvrdiť, že čaro Pátrania tkvie v inovatívnej zápletke, popravde sme tento typ pointy už videli, ale určite v horších filmoch. Dôležitejšie je, že zvolená, revolučná forma nakrúcania príbeh vôbec nebrzdí, naopak mu dodáva ďalší rozmer a relatívne prevarenej zápletke výrazne dodáva na napínavosti. Zvolená forma je totiž zmotivovaná spôsobom vyšetrovania či už doma alebo na polícii. Chaganty sa samozrejme v povestnom druhom pláne snaží poukázať, okrem myšlienky, ktorú film na konci ponúkne, na nástrahy, aké predigitalizovaná doba ponúka a kupodivu to nepôsobí vôbec nadbytočne alebo nezdravo výchovne. Film drží diváka neustále v napätí, možností riešenia záhady je skutočne veľa a scenár s tým umne narába. Ono pôjde aj o to, ako prijmete záverečnú poitnu, nemusí presvedčiť každého. Ale o ňu primárne nejde, ide o to, ako sa k nej otec dopracoval. (11.09.2018)

Skvelé by to bolo i bez šokujúcej twistovej koncovky. Čakal som, že to možno bude obsahovať nejaký trochu menej čakaný zvrat, ale TOTO som vážne nečakal. Ale áno, dávalo to logiku (nepáčilo sa mi snáď len to, že ako prvé volala otcovi a nie na políciu, tak ale OK, mala 16). Nebyť koncovky, šlo by „len“ o mrazivý a prekvapivo strhujúci triler o zle medzi nami, o zle, ktoré prekvapivo zaútočí v najnečakanejšej chvíli, brutálne zasiahne do našich životov, rozkope ich na márne kusy a naše životy sa vinou krvavého, zbytočného, primitívneho zločinu už nikdy nevrátia do pôvodných koľají. Áno, mne by to v pohode stačilo aj „len“ takto. Ale keď už si myslíte, že to máte, zaskočí vás finálna 10-minútovka, kedy len otvárate oči a ste šokovaní. A potom oči zavierate, lebo ste pre zmenu extrémne dojatí (no to budete už v úvodnej variácii na pixarovku Hore). Rafinované, inteligentné, svižné. Akurát ma vydesilo, že môj obľúbený hulič Harold má už skôr 50, než 40 rokov. Produkoval režisér Nočnej hliadky, Rus Timur Bekmambetov, ktorý, zdá sa, sa začína pekne špecializovať na podobné „internetové“ trilery (Odobrať z priateľov 1 – 2). (17.02.2019)

Forma vyprávění skrze obrazovku počítače není sice už tak originální, ale pořád dostatečně neokoukaná. Byť tedy většinou užívaná pro vyprávění béčkových hororů. Searching je ale nefalšovaná detektivka, která po kratším úvodu nabírá ohromné grády a postupné odhalování celého příběhu a jeho gradace je skutečně jedna velká radost. A mimoto je tam cítit i smysl pro detail, který přidává i další na první pohled ne až tak postřehnutelné drobné vrstvy, díky kterým je celé zpracování ještě o něco uvěřitelnější. (03.03.2024)