Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Recenze (759)
"Tak kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?" ___________ Kombinace Oldřich Lipský, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák a Luděk Sobota je katalyzátor filmový revoluce. Ověřeno. ()
Ať si kdo chce, co chce říká, František Koudelka je jednou z nejvíce zapamatovatelných postav českého filmu a obrovskou zásluhu má na tom neumětel Luděk Sobota. Oldřich Lipský maximálně využil veškerý potenciál, co v Luďkovi byl, až natolik, že do dalších budoucích rolí už Luďkovi nic nezbylo. Škoda. Měl na to. ()
Jediný případ sobotovského blba, který dokázal být opravdu vtipný. Vedle skutečně vynikajícího Luďka Soboty, který celý film bez škobrtnutí táhne je největší zásluha na nezapomenutelnosti tohoto filmu na scénáři Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Jak je u nich zvykem, celý film nacpali neuvěřitelným množstvím úžasných vtipů, hlášek, narážek a kravin, že vám nedají vydechnout od smíchu! Přes všechny tyto kvality se jedná o jeden z jejich nejméně zabavných počinů. To jen dokazuje, jací jsou to géniové. ()
Luděk Denpřednedělí mi vždycky zapříčinil respirační potíže, ale tady mi kupodivu ani nevadí. Už jen za tu větu, kterou používáme, když jdeme do hospody - "tak kde je ten prďola, co tady čepuje to pívó..." + Chocholoušek, závodník Nárožný a japonský umělec, no o tom žádná. Paráda. ()
"Neber úplatky, neber úplatky nebo se z toho zblázníš!" František Koudelka z STS Chvojkovice - Brod je jednou z nejsympatičtějších postav československé kinematografie. Tento traktorista, mechanik, automobilový závodník, příležitostný japonec a v neposlední řadě judista, spoléhající se pouze na moderní technologie, žije svůj život bezpečně podle velkého hitu komunistické epochy - kondiciogramu. Co na tom, že se počítač porouchal (vyhořelá elektronke E třenáct z našeho závodu Katoda Holomóc) a Koudelka dostává seznam šťastných a kritických dnů svého jmenovce. On však počítači bezmezně věří a tak ve své (cizí) šťastné dny křičí na Donalda na lustru, vyzývá k souboji prďolu, vyhrává závody, nafukuje ústy pneumatiky auta a v neposlední řadě plodí děti. To byly časy, když se musel náš ústav Chocholouškovým jménem omlouvat za toto politování hodné nedopatření. ()
80% ()
Dal bych i pátou hvězdu, uzánávám, je to klasika české komedie, ale ten Sobota... ()
Klasika, která neomrzí. Hezký český humor v dnešní tuzemské tvorbě prostě chybí.;-) ()
No jo Jáchym - studnice skvělých gagů a kultovních hlášek. Pánové Lipský, Smoljak a Svěrák na začátku jejich zlaté éry. ()
Filmová prvotina dvojice Svěrák-Smoljak, je (podle jejich vlastních slov) až moc přecpaná vtipem, na kterém rozhodně nešetřili. Geniální jednoduchost dnes již naprosto jedinečného humoru je zde opravdu v každém záběru. Nesmrtelné hlášky a výborné herecké výkony, podpořené samotnou dvojicí autorů. Komedie, která se stala českou filmovou klasikou a poznávají jí další generace. Zdeněk Liška zde opět prokázal svou hudební geniálnost a nadčasovost. Hudba v úvodních titulcích, je nefalšované minimal techno. ()
Einige Bemerkungen zum Kult: 1) Vzájemný vztah protivníků ve filmu "Šerif nemá odpoledne čas", u nějž se František v kině učí boxovat, je analogický vztahu mezi Františkem a jeho soupeřem, s nímž se chystá utkat v pěstním souboji: V obou případech padouch chrstne hrdinovi do obličeje nápoj (u Františka je to pěna z piva) v souvislosti s výzvou k nenavštěvování zdejšího lokálu. Tento vztah však probíhá v opačném směru, neboť v prvém případě původně hrdina vyzývá padoucha, ve druhém padouch hrdinu. 2) Sotva by dnes ještě někomu mohl připadat humorný gag, při němž trenér juda nemůže hnout s novým adeptem, nevěda, že ten je držen za šos zavřenými dveřmi. Přesto se při tomto marném zápase divákovy vnitřnosti svíjejí smíchy, neboť vědí, že toto se děje, aby mohlo zaznít posvátné "STS Chvojkovice-Brod", původně zřejmě jen okrajově připojená replika (STS = Strojně-traktorová stanice). A to je právě to kultické: Úkon, který musí být vykonán, slova, která musejí být pronesena, stále znova, nezměnitelně. 3) Až nějaký budoucí národní umělec zfilmuje dějiny Divadla Járy Cimrmana, neměl by tam chybět okamžik, kdy oba velcí Rekonstruktoři přicházejí za jedním z našich předních recitátorů dr. Bruknerem a oznamují mu, že pro něj mají titulní roli ve svém novém filmu. ()
Jedna z těch lepších českých komedií, samozřejmě z dílny Svěráka, Smoljaka a Lipského, což je osvědčená kombinace. Potěšil Luděk Sobota, který je na roli plachého Františka Koudelky jako dělaný. Nejlepší scénou filmu je pro mě jedna z posledních, kde se dostane Václavu Lohniskému do ruky bazuka, ta má grády. ()
Role která Sobotovi sedla na tělo, některé scény tu jsou však poněkud trapnější. Kultovní, a v hláškách často citovaná, komedie. ()
Luděk Sobota si touhle vydařenou komedií plnou nesmrtelných hlášek na sebe upletl bič. Už totiž od té doby nevytvořil lepší a silnější roli, a dá se říct, že už ani nevytvoří. Jeho František Koudelka, řídicí se předpověďmi dobrých a špatných dnů, nabízí mnoho hereckých poloh a obdivoval jsem ho jako nesmělého troubu v bufetu hledajícího způsob, jak si získat pozornost prodavačky, nebo jako absolventa kursů karate i neustálého soka psa Gregorka v boji o lepší postel. Řada hlášek už vlastně dávno zlidověla, stejně jako postava psychiatra Chocholouška, nebo Bédi Hudečka z autoservisu. Možná konec nebyl nejpovedenější, ale jinak to v režii Oldřicha Lipského dynamicky a neotřele šlape. 80% ()
Crazy komedie nemám příliš rád, ale Jáchym je vyjímka. Také se jedná o snad jedinou roli Luďka Soboty, kterou jsem schopen akceptovat. ()
Na crazy komédie sme mali v Československu hneď dvoch machrov. Vorlíčka a Lipského. Obidvaja boli geniálni. Mali občas slabšie chvíľky, ale medzi tie určite nepatrí Jáchyme, hoď ho do stroje!. Mne táto komédia pripadá vtipnejšia, ako hocičo s Funésom. Z toho mi vychádza, že zlaté časy našej komédie boli ešte hodnotnejšie, ako tie francúzske. Kultová hláška v každej scéne, čo by sme chceli ešte viac.... ()
Konec možná ne úplně dokonale dotažený, ale jinak mi tahle humorná zápletka sedla. A bylo fajn ve filmu slyšet i nějakou tu japonštinu. :) ~(3,9★)~ ()
Kdybych měl být zcela upřímný, tak by bylo moji povinností přiznat, že tento film je docela velká nuda. Já upřímný být chci, takže to tímto přiznávám. Ve filmu se mi zamlouvala pouze ta pasáž, kdy Luděk Sobota prožíval svoje šťastné dny. Dále byly úžasné role Ladislava Smoljaka a Václava Lohniského. Celkově vzato film zklamal a řadím ho k těm méně povedeným klasikám našich líbezných končin. Slabé 2*. Ale alespoň obdařil naši vlast o pár kultovních hlášek. ()
Na můj vkus trochu moc bláznivé, na české poměry samozřejmě. V porovnání s tvorbou za velkou louží je toto drama... Svěrák se Smoljakem by mohli zapírat, jak by chtěli, ale (spolu)autorství by jen těžko popřeli. Jejich styl humoru je prostě nezaměnitelný... 80% ()
Další z mých nejoblíbenějších českých komedií. Pokaždé se u toho směju, i když jsem to viděl opravdu hodně krát. Tady zase musím vyzdvihnout vynikající výkon všeuměla Luďka Soboty. Bez toho svého harmonogramu by byl úplně ztracený. :D Opět tu narazíme na nespočet vtipů a hlášek: "Tak kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?" :D ()
Reklama