Tajemství hradu v Karpatech

85 % od desaťtisíc hodnotiacich a dve hviezdičky odo mňa. To si už zaslúži pozornosť. Tak som si Tajemství pustil pre pokoj v duši tretíkrát. Bohužiaľ. Nebudem sa o filme a mojich výhradách k nemu rozpisovať. Mám rád Vernea, Brdečku, Lipského a väčšinu z hercov. Ale keď to raz nefunguje, tak to nefunguje a bol by som sám proti sebe, ak by som tvrdil niečo iné. Asi je Tajemství výnimkou potvrdzujúcou pravidlo. (29.06.2011)

"Právě vystřeluji svou 421. raketu na Měsíc. Tentokrát se určitě strefím.” Hrábě Teleke z Tölökö, nikoli Tölökö z Teleke, je vynikající, ale není v tom sám. Baron Gorc z Gorců, vynálezce Orfánik, lesní adjunkt Vilja Dézi nebo Tóma Hluchoněmec představují takovou sestavu kreténů, že praotec Verne pravděpodobně ani netušil, co to vlastně vymyslel. Chvilku mi trvalo, než jsem se zorientoval v konání a mluvě postav, ale nakonec jsem si s nimi zajódloval celkem slušnou árii. A teď si jdu zkarbonizovat koksohydráty, termovat nukleáty, akcelerovat moderáty a ohřát si párek. (30.12.2016)

K filmu "Tajemství hradu v Karpatech" jsem se dostal díky komiksu "Tajemný hrad v Karpatech" od Petra Kopla. Neměl jsem nikdy tu čest s předlohou Julese Vernea, ale musím říct, že obě české adaptace na mě udělaly dojem, i když každí trochu jinak. Petr Kopl si mě získal díky propojení různých příběhů ze světoznámých literárních děl do jednoho a tím, jak dokáže pracovat s humorem, film si mě zase získal proto, že je neskutečně zábavný a že ukázal, jak chytré komedie dokázali Češi v minulosti točit. Zábavné, úsměvné, absurdní a krásně šílené, ale přesto chytré, a to od začátku až do konce. A hlavně ten jazykový humor, ten je naprosto nepřekonatelný. Takhle si s češtinou dnes umí hrát jen Zdeněk Svěrák. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/07/tajemstvi-hradu-v-karpatech-1981-90.html (17.07.2013)

Oldřich Lipský svým Tajemstvím vysekl přenádhernou poctu všem Julesům Vernům a jim podobným. Vše až z dětinským zápalem dohnal ke krajnosti a má bránice doteď rezonuje pod návaly hurónského smíchu. Velice rád se nechám pozvat na hrad, kde "strašáá", obzvláště pokud je to s tak milou společností, jakou je právě gentlemanský Dočolomanský a jeho troubovitý společník Jan Hartl. Ostatně poté ani tatíček nic nenamítal... (17.10.2007)

Nevím, čím to, ale mě Tajemství hradu v Karpatech neoslovilo a dávám tak lepší 2*. Možná, že kdybych tento snímek viděl v dětství (podobně jako Adéla ještě nevečeřela či většinu ostatních českých komedií), působil by na mě jinak. Romány Julese Vernea zbožňuji a vím, že žádný z nich není nudný, což se o tomto počinu Lipského nedá říct. Bohužel jsem se ani nijak zvlášť nebavil hláškami a po celou dobu jsem měl chuť jít do své knihovničky, vytáhnout knížku se zlato-hnědou vazbou - Tajemný hrad v Karpatech - a zlepšit si nahořklou chuť...Brzy mi začal vadit (možná rádoby vtipný) karpatsko-vesnický dialekt či Dočolomanského uřvané operní výjevy. Pravděpodobně jsem světlá výjimka, když tu tento film takto kritizuji, ale vskutku to nedělám z důvodu, abych se svým hodnocením vymykal. Zkusím tedy chvilku i chválit. Miloš Kopecký je tu démonický až hororový a zkrátka geniální. Rudolf Hrušínský je tu též výborný, ale moc mi neseděl na roli Orfanika. Výtvarné zpracování je takřka dechberoucí - opravdu povedené. Pro mě nejsilnější na celém snímku byla hudební složka, která mi zůstala v paměti i den po zhlédnutí. Závěr: Věrní fanoušci této komedie mi snad prominou. (20.11.2010)