Reklama

Reklama

Zabil jsem Einsteina, pánové...

  • angličtina I Killed Einstein, Gentlemen
TV spot
Československo, 1969, 95 min

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrají:

Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)
(další profese)

VOD (1)

Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (237)

otík 

všechny recenze uživatele

Jedna z řady crazy komedií, která ale patří k tomu spíše průměrnému. Příběh je místy neskutečně zmatený, přehršel postav brání bližšímu vztahu k hlavním hrdinům, filmu by slušelo aspoň trošku přehlednosti. Co zaujme je určitě úvodní "ňadrová" scéna, pak striptýzová scéna a hodně přeslazený závěr. Zbytek mezi tím spíše průměr, ovšem velmi kvalitní. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Roku 1999 budou uvědomělé členky Svazu žen rozhořčeně žádat (a za to i demonstrovat), aby světová vláda zatočila s teroristy („skupina nukleárních fanatiků“) a jejich zlovolnými pokusy. I přes tuto takřka verneovskou prozíravost se mi však potvrzuje, že faktor rozhodující o trvalé jakosti někdejších z reality unikajících českých komedií nese jméno Brdečka (3x s Lipským, mimo téma srov. i Vorlíčkem natočenou pohádku Princ a Večernice). Je sice fakt, že Brdečka to měl poněkud „snazší“ tím, že se čistě parodicky vtěsnával do různých už existujících (byt třeba jen v kolektivním po(d)vědomí cílového publika) formálních rámců, kdežto Macourek pracuje s rámcem teprve vykombinovávaným. Jeho výsledky jsou žel rozpačité. Lipského crazy sci-fi Zabil jsem Einsteina pánové je vcelku stejně průměrná, přihlouplá a nechytací jako Vorlíčkova Pane vy jste vdova (přes řadu skvělých momentů, což platí pro obě). Silnější než ona snad v náladě a té trošce dadaičnosti, slabší v rasanci a kadenci scén. Žádná z nich nemá to esenciální charisma, které by omlouvalo nejapnosti scénáře a rádoby rafinovanou naivní komiku (jež si naopak mohou bohatě dovolit nesmrtelní Hofmanovi a Polákovi Návštěvníci, které nepřipomínám náhodou: budoucí vedoucí epochální expedice Bláha se objevuje i zde, zatím jen v roli asistenta startu stroje času; nabízející se srovnání prof. Moora s akademikem Richardem (Filipem) pak nedopadá pro Sováka vůbec dobře). Jakkoli sympatická je Macourkova místy až vyzývavá nekompromisně šestáková krvákovost (doplněná zde např. Zázvorčiným „no konečník“), obě právě viděné komedie potěšily (pobavily) spíše jen v izolovaných jednotlivostech, tu i tam často závislých na konkrétních hercích. Zde Čepkův Einstein („hihihihehe“), ale i Brejchová („To znamená, že za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka. Čáau.“) a ovšem nástup nukleárního fanatika Libíčka s punčochou přes hlavu. Kemr i na půl plynu dobrý, žel zcela zabitý svým jakože komickým vynálezem. Ač ani ostatní nejsou špatní, podaný výčet těch, kteří zaujali, je přeskrovný, zvláště přihlédnu-li k tomu, že Čepek pracuje pouhým násobkem vah své osobnosti a hrané postavy a Brejchová to naopak seč může ždímá téměř z ničeho. (Abych nekřivdil, lze ještě upozornit na obě staré dámy na večírku, malého tatínka Frantíka Pecha a konec konců i Zázvorkovou, která je zde dokonale ve svém živlu.) Opakované Proč bychom se netěšili (napoprvé s raketou) národně milé, striptýzový bonus světově úchvatný - jakkoli je to úplně mimomísová scéna, jde zároveň o nejcennější moment celého filmu, v čemž může konkurovat jen Čepkův Einstein. Pod celkovou povrchností celé předložené zábavy nelze arci nevidět solidní, postupem děje se projevující, výstavbu: od nekonečných machinací kolem jediného kritického předmětu (lustr), přes neustálé splašené dramatické zvraty (vrcholící tím, že při „nepatrném“ zásahu do historie zařvou místo Einsteina skoro všichni přítomní), až po fatální a vtipně angažované finále (počínající už skvělým Sovákovým proslovem nad domnělou Einsteinovou mrtvolou). K těmto věcem lze přidat i trefnost, s níž si tvůrci dobírají jisté společenské kruhy. Nesporná přítomnost všech těchto kvalit však jen zdůrazňuje, že používat v souvislosti s Macourkovými filmovými scénáři slovo „geniální“ je slovní inflací a rouháním svatému Brdečkovi (alespoň pokud jde o klasický formát tzv. celovečerního filmu). Což právě potvrzuje Lipský coby rejža, na jehož přehledu realizovaných filmů je patrné, jak velmi je jeho dílo závislé na tvůrčích osobnostech scénáristů. Pro pořádek upozorňuji, že pod scénářem jsou podepsáni vedle Macourka též sám Lipský a autor předlohy Nesvadba, takže nevím, co z toho všeho, co automaticky připisuji Macourkovi, náleží skutečně jemu. Kvalitativní nevyváženost lze myslím nejlépe ilustrovat "nekalými úmysly proti jistému Adolfu Hitlerovi", což je velmi podařený zápich, ovšem dialog, jímž se k němu dospělo, je naprosto zoufalý a jako autor bych si za něj dal facku. /// V návaznosti na své vyšetřování jmen v Pane vy jste vdova zde jen jmenuji firmy objevující se na pražských domech: vetešník Pollak (Trödel Pollak!), Hans Liebig. K čemuž Kopeckého postava bankéře Quida Wertheima. (O Einsteinovi nemluvě.) Z jiného soudku Frank Pech (Lub. Lipský) narozen 1959 v Kalifornii, otec František Pech z Prahy. /// Komentáře: Poněkud jiné náhledy než můj (ale stejně hodné pozornosti) nabízejí Šandík, Radek99 nebo Oskar. NinadeL mě svým komentářem nalákala na reprízu po mnoha letech, podobně jako porůznu jiní (např. právě Šandík) na Pane vy jste vdova. V obou případech konstatuji zklamání, ačkoli úplně marné to nebylo. Jestli ale chcete vidět zajímavou komedii dle Nesvadby, tak rozhodně Hoblovu Ztracenou tvář. K významu Alberta Einsteina zde (http://bandzone.cz/skrytypuvabbyrokracie). Tamtéž se má brzy objevit (jak mám přislíbeno) i skladba Termonukleární exploze, v níž je řečeno vše, pokud jde o spásnou bombu. () (méně) (více)

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Svérázná adaptace prózy klasika české sci-fi Josefa Nesvadby pokulhává právě především po stránce syžetové, což je ale pro fabule tohoto autora tak trochu typické (spolupráce s Milošem Macourkem se osvědčila snad jen v mnohem podařenější crazy komedii Zítra vstanu a opařím se čajem, kterou režíroval Jindřich Polák a scénář napsal sám Macourek s Polákem, ostatní filmy na motivy Nesvadbových próz či snad přímo podle jeho scénářů byly víceméně rozporuplné - namátkou Upír z Feratu, Blbec z Xeenemünde, Tarzanova smrt, Slečna Golem, Tajemství zlatého Buddhy atd.). Režisér Oldřich Lipský, který měl v té době na kontě již veleúspěšného a legendárního Limonádového Joa či vynikající a (trochu opomíjený) experimentální Happy end, realizoval další filmovou perzifláž, tentokráte na téma sci-fi, kterou, pro svou tvorbu tak příznačně, žánrově namixoval s crazy komedií, pohříchu se ale jeho film více než výše zmíněným kultovním snímkům podobá jeho dřívější spíše nepodařené satirické sci-fi utopii Muž z prvního století. Plejáda prvotřídních herců ani režijní mistrovství a řemeslná dokonalost prostě nedokáží zastřít choulostivá místa ne snad přímo slabého, ale minimálně průměrného scénáře. O to větší škoda promarněné šance, jelikož sci-fi o paradoxech vyplývajících z cestování časem se československá kinematografie jevila jako velice progresivní a daný snímek se dal chápat jako ohlas například ve Velké Británii právě kulminujícího kultovního seriálového fenoménu Doctor Who... Bylo to možná naposled, co se naše kinematografie držela na špici zachytávání nových trendů... ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Oldřich Lipský obohatil československú filmovú produkciu o mnoho veľmi zaujímavých, zábavných a nadčasových snímkov. Stačí spomenúť tituly ako napríklad "Marečku, podejte mi pero!", "Čtyři vraždy stačí, drohoušku" či "Jáchyme, hoď ho do stroje". Občas síce trocha zakopol ako v prípade filmov "Nech žijú duchovia!" alebo "Srdečný pozdrav zo zemegule", ale i tak to bol výborný režisér. Sci-fi komédia "Zabil jsem Einsteina, pánové...", ktorú natočil v roku 1969, patrí medzi priemerné dielá jeho filmografie. *** ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Chvílemi mírně groteskní a co do úrovně efektů a triků úsměvná, ale určitě zábavná sci-fi komedie. Myšlenka je originální, zpracování samozřejmě také, ale film stojí hlavně na hereckých výkonech a také několika opravdu podařených fórech. "Hezky tady počkej, já se hned vrátím, jen co zabiju pana Einsteina." ()

Galerie (31)

Zajímavosti (22)

  • Jiří Sovák (David Moore) si v dobe natáčania užíval s Vladimírom Menšíkom slávu z úspechu dokončeného filmu Světáci (1969). Veľa pil a na natáčanie ho vozili rovno z vinární a zakaždým odinakiaľ. Režiséri v tej dobe vedeli, že obsadiť oboch do jedného projektu, by mohlo priniesť komplikácie. Vo filme sa tak objavuje iba Jiří Sovák. (Raccoon.city)
  • Príprava ateliéru na natáčanie filmu sa zdržala z dôvodu zdržania natáčania filmu Ovoce stromů rajských jíme (1969), ktoré presiahlo do plánovaného termínu. Druhým dôvodom bola stavba dekorácií, výrazne náročnejšie ako sa očakávalo. [Zdroj] (Raccoon.city)
  • Jestliže bomba G ohrožovala ženy v roce 1999, bylo by Albertu Einsteinovi, který na konci filmu hraje na housle, 120 let. (Chegi)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama