Zločiny Velké Prahy
Režie:
Jaroslav BrabecScénář:
Jan DrbohlavKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jan PonocnýHrají:
Jaroslav Plesl, Jiří Langmajer, Denis Šafařík, Lenka Vlasáková, Darija Pavlovičová, Ildikó Vargová, Lucie Žáčková, Mira Štěpánová, Jiří Bartoška, František Němec, Jiří Lábus, Josef Carda (více)Obsahy(1)
Každý má své problémy. Vrchní inspektor Budík (J. Plesl) se svými dcerami, policejní agent Nováček (D. Šafařík) se svou dívkou, inspektor Havlík (J. Langmajer) s jistou dámou lehké pověsti (L. Žáčková). Ale vražda je přece jen vražda a má přednost. Tentokrát je to mladá pěkná holka jménem Kristýna, uškrcená v Malé Chuchli, tedy v Budíkově Velké Praze. Shání se po ní jiná pěkná holka, Eliška (E. Josefíková), která u ní bydlí. Vyšetřování se rozbíhá a najevo vycházejí zajímavé věci. Je tu jistý fotograf, který se kolem Kristýny točil, pak jsou tu jistí pánové, jejichž děti Kristýna učila hrát na klavír. Brzy ale vyjdou najevo i další věci. Budíkovi lidé najdou fotografie, které pocházejí z Malé Chuchle a jsou velmi zajímavé, Budíkovo policejní uvažování se rozbíhá naplno. Jde tu o vraždu pro peníze? Je to vydírání? Nebo něco úplně jiného? S mladými pěknými holkami to zkrátka není jednoduché. (Česká televize)
(více)Recenze (47)
Případ zavražděné krásky v Malé Chuchly byl zatím asi nejlepším v rámci Zločinů Velké Prahy, ale že by to byla nějaká hitparáda se říct nedá. Dám tři hvězdy, ale to jako musím zakrýt zklamání z toho, že jsem čekal od tohoto seriálu přeci jen něco víc, ale ono to nabírá směr taškařice... taškařice u které teču z toho přesvícení. ()
Major Výrová, co si hraje na hospodyni a myslí, že na to stačí, když si vezme zástěru... Rosťa Kořen, co tady ale má být pan sekční... Fujtajksl... Celá ´čtyřka´, která má být policejní výkvět, se chová jako banda debilů, mluví jako dnešní Pražáci a prkennej Šafařík fakt není ani pro obveselení... Ble... ()
Konečně slušný detektivní příběh i docela vtipné dění kolem rodin hlavních postav. Příběh zavražděné dívky je sice od začátku divákovi znalému detektivek zcela jasný a Eva Josefíková hraje tu svou podezřelou tak podezřele, že jen blázen by si myslel cokoli jiného. Ale to nevadí. Příběh byl slušně vymyšlen, hlavní hrdina si konečně prosadil svou a taky něco předvedl ze svého kriminalistického umění. Dobré byli vedlejší postavy, Melíšková rozhodně potěšila. Jen tak dál. ()
Po druhém díle jsem řekl, že s tím nehodlám ztrácet čas, a také jsem to hodlal dodržet. Třetí díl jsem neviděl a k tomuto jsem se dostal čirou náhodou. Mno, první a druhý díl byly absolutní katastrofa a takové scénáře s vyloženě školáckými chybami (to si dovoluji říct i jako pouhý divák) by neměly nikdy projít přes schvalovací dramaturgické kolečko, tento (patrně díky tomu, že ho nepsal Zikmund) základní nedostatky (typu do ztracena vedoucí linie bez jakéhokoli ukončení, mizející postavy a tak dále) neobsahuje a je jen průměrně špatný. I bez těch nejhorších chyb scénáristických jsou totiž stále přítomny chyby profesní. Věci jasné na první pohled docházejí policii po strašně dlouhé době, velká odhalení dlouho zůstávají nespojena s pachatelem (ehm) a fakt si nemyslím, že jsem jediný, komu byl v první vteřině jasný poměr mezi zavražděnou a její spolubydlící. I když ne katastrofa, pořád slabota. ()
Rozhodně zatím nejlepší díl. Chválím LGBT+ zápletku, která u nás ve filmech z období První republiky není vůbec obvyklá, přestože tenkrát, stejně jako nyní, se lesby a gayové ve společnosti vyskytovali (jen se ke své orientaci nemohli veřejně hlásit nebo by byli postihováni zákonem). Bohužel byl však zajímavý případ odsunut až na druhou kolej kvůli vztahovým problémům vyšetřovatelů a jejich okolí (nezajímaví Nováček a Budíkova dcera) a to mi brání dát vyšší hodnocení. 2,5*. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- Točilo se v Praze: na Žižkově, na Malé Straně, Novém Městě a v Českém Dubu. (sator)
- V epizodě můžeme zaslechnout cizí slova jako: „plezír“ – to je zkomolenina německého Pläsier, tedy potěšení. Další slovo je „Wenzelsplatz“, německé pojmenování pro Svatováclavské náměstí, tak se totiž jmenovalo dnešní Václavské náměstí. Slovo „štráfek“, pravděpodobně z německého slovesa streifen, tedy dotknout se, zasáhnout – jednalo se o pojmenování frajera, štramáka, sekáče. Pak tu máme slovo „lábuž“ ze slova labužírovat, původem ze staročeského labuziti – mlsati. (sator)
- V této epizodě jsou hned 2 chyby. Zatímco v kleci je kanárek, divák slyší hlas papouška vlnkovaného neboli andulky. Při kontrole lístků v tramvaji je pak na jízdenkách vidět velké písmeno D, tak byly označovány dětské jízdenky, na lístcích pro dospělé žádné písmeno nebylo. (Evusja)
Reklama