THX 1138

Na tenhle film musí být nálada. Lucas nám totiž servíruje svojí vizi nedaleké budoucnosti a ta nevypadá jako něco, co byste chtěli zažít. Téměř celý film se odehrává v bílých interiérech a ty, ve spojení s mrazivou hudbou, dokáží v určitých okamžicích nahnat solidní husí kůži. A na konec musím Lucase pochválit za stopáž. Být to delší, tak to nudí. Takhle si ale, na hodině a půl, film dokáže stále udržovat konstantní atmosféru. A i díky ní se může směle zařadit mezi nejlepší díla svého žánru. (26.01.2009)

Jak bych to měl jenom říci... Divné? Ne, to není to správné slovo. Ale lepší zřejmě nevymyslím. George Lucas se pokusil stvořit tak trochu utopickou vizi světa, která se možná trochu podobá představě budoucnosti v Brazilu (ten je ale mladší než THX). Každopádně je ten film psychicky dost náročný a přiznávám, že jsem jej nestrávil, což lze usoudit podle počtu hvězdiček mnou udělených. Na vině je především jednobarevnost, a to doslova. Takřka celý film je oděn do bílého "obalu", což je sice vzhledem k té zobrazené pochmurnosti zářivá barva, ale naprosto neladící s obsahem filmu. Ale asi by bylo hloupé dát špatné hodnocení jen kvůli chabému barevnému spektru, že? Tak přidám i nevýrazné herce a dost divný děj. Víc nemám, co bych dodal. (06.05.2003)

Super vizuál (ještě lepší a hlavně opulentnější, než jsem čekal), ale co ten studeně odvyprávěný šablonovitý "příběh"? Já vim, že to má být primárně o skličující atmosféře a vylíčení děsivě odlidštěné dystopické budoucnosti, ale opravdu to muselo být až tak odtažité a nedivácké (už jen z těch téměř neustálých "robotických" promluv mi brzo málem bouchla hlava). Není to tak "trochu" paradox, aby film vyprávějící o světě bez emocí se úpenlivě snažil téměř žádné emoce v divákovi nevyvolat? Přitom ten svět je zde vlastně představen vcelku povrchově - jako jedna velká fabrika, kde i lidé plní úlohu pouhých strojů. Nic moc dalšího už se ale o něm nedozvíme (funguje takto celá planeta, nebo se jedná jen o jednu separovanou zemi?). Ano, v některých ohledech je to bezmála úchvatné, přinejmenším z hlediska doby vzniku a jakožto dílo debutanta (jenž o šest let později natočil Star Wars - film, jenž svou mainstreamovou povahou snad ani nemůže být okázale artovému THX 1138 vzdálenejší). Ale koukat na to znovu? Proč bych měl, když existují filmy, které totožné poselství dokážou prodat výrazně záživnějším způsobem (třeba Matrix). 65 % (21.04.2020)

Perfektních 20 minut na konci. Scifi s atmosférou, futuristická vize. Chápu, že bylo nutné přestavit svět, v němž jsme se ocitli. Na to byl ale Lucasovi stačilo deset minut. To se fakt nedalo, ubíjejí bílo o ničem. Pleasence o dost lepší než Duvall. Hodně podobný film je Equilibrium, mnohem víc než Orwellův letopočet. (11.12.2017)

Doposud mi bylo menší záhadou, proč bývá George Lucas tolik oslavován v souvislosti se sci-fi. (Omlouvám se fanouškům Star Wars, viděl jsem z nich sice jen první film z roku 1977, ale mimo zasazení do vesmíru a pár robotů jsem v tom jaksi žádné sci-fi neshledal, jako spíše ryzí moderní pohádku z vesmíru nebo-li fantasy...) Nicméně stačilo mi doplnit si jeden zásadní americký žánrový snímek z roku 1971 a teď už to konečně vím! :) Ve filmu THX 1138 jsem dostal vizuálně fascinující, nadčasovou a v kontrastu k tomu pocitově až bezútěšnou vizi předtechnizovaného a odlištěného světa, v němž není čas na vlastní city, jenom na peníze. Vizionář Lucas, který morálním poselstvím i vizuálním provedením výrazně předběhl dobu, dokázal ve svém debutu to, s čímž měl ještě o 11 let později velký problém naopak zkušený Vojtěch Jasný (když na prakticky stejné téma natočil v Západním Německu snímek Wir) a sice zpracovat dystopický obraz monotónně působícího světa bez emocí, plného lidí proměněných v řadová čísla tak, aby navzdory pocitu silného chladu a odtažitosti (jež k takové vizi do jisté míry nezbytně patří) dokázal diváka pravidelně zaujmout svou atmosférou a nepostrádal v sobě napětí. Osobně mi akorát v některých dlouhých scénách překáželo to nepříjemně prázdné bílé pozadí k postavám s rovněž bílým oblečením (asi záměr), ale když už moje pozornost chvílemi začala klesat, zanedlouho mě pak ke konci strhl akční závěr a přes jistou otevřenost a tajuplnost moje silné pocity podtrhla i závěrečná „sluneční“ sekvence. Díky ní se Lucas pomyslně přidává ke Kubrickovi, Jewisonovi a Tarkovskému, neboť také dobře ví, jak dechberoucí pocit může ve sci-fi vyvolat vážná hudba starých klasiků. [75%] (18.10.2021)