Zapadákov

Od Malicka jsem čekal úmornou artovou nudu a překvapivě se dočkal výborného filmu. Je to úplně jiný film než třeba Bonnie a Clyde, Takoví normální zabijáci nebo podobné příběhy. On je 25letý fešák co o ničem moc nepřemýšlí a protlouká se jak umí. Ona naivní 15letá puberťačka, skoro ještě dítě, která vše bere jako velké dobrodružství (celá lesní stromová část). Zamilují se, její otec jim nepřeje a v hádce ho on zastřelí a tak začíná jejich útěk. Nejsou to žádní psychopati ani geniální zločinci, jen normální slušně působící pár, který zabíjí tak nějak z nutnosti, mimoděk, ovšem bez jakýchkoliv výčitek svědomí. Nekoná se žádná strhující naháněčka, jen civilně pojatý příběh rámovaný vnitřním monologem dívky až na krátkou honičku i vcelku s civilním koncem. Skvěle natočená, skoro romantická road movie s výbornými hereckými výkony - Spaceková trénuje na Carrie a Martin Sheen si zkouší jednoho z mnoha svých padouchů. 4*. (12.02.2023)

Je to za tři a půl šternu. (30.11.2013)

Ač jsem velký příznivec Malicka, musím říci, že tady mě velmi zklamal. Ač skvělá kamera, hudba a i výkony herců - snad... Přesto je pro mě nepochopitelné chování postav a také děj. Nevyžaduji strhující tempo ani dramatické změny, ale musím filmu věřit. To se nestane, když postavy jednají jako chovanci přinejlepším pomocné školy. Holy v lásce ke Kitovi nezviklá ani to, že jí nemilosrdně zastřelí tátu a zapálí dům se všemi věcmi. Nad mrtvým otcem pronáší věty jako: je to vážné, myslíš, že se z toho nedostane apod. Kit pak bez rozmyslu střílí na vše, co se pohne a text distributora o pocitu viny je zcela nepravdivý. Nechápu ani jejich lásku, ani jejich rozchod. Vše je bez vývoje a než noví Bonnie a Clyde jsou to spíš sociopat a submisivní hlupačka. (12.10.2013)

Klasická 70. léta, film plynul přirozeným tempem, dramatické zvraty přicházely mimochodem a bez zvláštního náboje - jakoby obyčejný životní příběh. Podle mě to bylo hlavně díky M. Sheenovi - zahrál chladnou zrůdu, na které to navenek nejde vidět. Jeho děvče rodinnou tragédii odsunulo tak hluboko, až mrazilo. Konec byl spravedlivý, hudba příjemná. (07.04.2014)

Stejně jako po kdysi přečteném Capoteho Chladnokrevně jsem nucen konstatovat, že zkrátka tyhle sociopaty nechápu. A jako vypravěčka naivní patnáctka to taky nevylepšila... (29.08.2014)

Naprostý unikát, vše naprosto perfektní, zvuky, hudba, kamera, obsazení, scénář! (23.08.2020)

[2,5*]     "You think he's crazy, huh?" "I don't know. He's kind of odd."     Spirituálny road movie podľa skutočného príbehu, ktorého spracovanie je výborné po formálnej stránke, k jeho obsahovej stránke som si ale nijako cestu nájsť nedokázal. Prekážala mi tá odmeranosť až ľahostajnosť (aj keď rozumiem, že to bolo zámerom), dráždili ma tí "Clyde" a "Bonnie", kde ten prvý si len tak na svojej ceste vraždí a tú druhú nejaká tá vražda predsa nemôže vyviesť z rovnováhy. Ale musím uznať, že obaja herci sú výborní, tak Martin Sheen ako vrah bez príčiny, ale najmä priam éterická Sissy Spacek. U mňa je to iba na rozhraní 2 a 3 hviezdičiek, ale kvôli Sissy Spacek a aj vzhľadom na to, že ide o majstrov debut, zaokrúhľujem nahor. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (23.02.2022)

Masoví vrazi byli a sou vděčné téma. Zvláště pokud jde o příběhy o rebelech stojících jako protiklad ke spořádané a na povrchu mírumilovné společnosti. Badlans v mnohém připomene některé jiné snímky, především starší klasickou gangsterku Bonnie a Clyde a také novější Takové normální zabijáky od Olivera Stonea. Ve všech případech sledujeme páry na útěku před spravedlností. Bonnie a Clyde zabíjí kvůli penězům, jejich chování je pak ovlivněno především sexuální frustrací. Pro Mallory a Mickeya z Natural Born Killers je zase zabíjení stylem, zábavou. Ani jedno však neplatí pro Kita z Badlands. Na společenském žebříčku se pohybuje v těch nejnižších patrech a ke štěstí by mu stačilo, aby si mohl v klidu žít se svojí přítelkyní někde uprostřed přírody. Kit není chladnokrevným monstrem ani sadistickým vrahem, svým chováním si nic nevybíjí, zabíjí jen ty, kteří tento jeho vysněný cíl nějakým způsobem ohrožují, aniž by k nim měl nějakou osobní záštˇ. V době pravěkých lidí, v době soužití člověka s přírodou by jistě s tímto přístupem neměl problém a asi by i patřil mezi ty méně agresivní jedince :), moderní společnost však stanovuje jasná pravidla pro úspěch i pro představu "řádného" života a proto se Kit nevyhnutelně stává štvancem. (11.08.2011)

82% je trochu moc.. nemusel sem to vidět a nelitoval bych toho.. špatné to samozřejmě taky vůbec není.. střízlivě tak 74% (30.04.2012)

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1972. (08.10.2013)

Terrence Malick je asi nejvíce na přírodu zaměřený režisér, co znám. Je také nesmírně autorský, jeho rukopis poznáte snadno. V 70. letech natočil dva skvělé filmy. Zapadákov je jeho režisérská prvotina a trochu mi připomíná "Bonnie a Clydea". Avšak s více záběry krajiny, fauny a flory. (06.10.2020)

Road movie po amerických prérijních oblastech. Asi můj nejoblíbenější typ žánru. Do mysli a postojů hlavních dvou postav jsem se nedokázal vcítit. Jejich jednání jsem nepochopil a bylo mi až proti srsti. Těžko přetěžko jsem tu hledal jakýkoliv smysl. Takže jsem byl i rád, když se osud hlavního protagonisty (hrdiny ?) naplnil. (09.11.2020)

No, to bylo rozhodně zajímavý... V dnešní době jsme zvyklí, že brutální násilí bývá zobrazováno, jakoby vlastně o nic nešlo, a to samé se dá říct o tomhle filmu, v němž Martin Sheen zabije každého, kdo mu přijde do cesty, aniž by ho to jakkoli tížilo, a podobně flegmaticky na to reaguje i jeho mladá přítelkyně. Ale přesto mi přijde, že se tenhle film tak úplně nepodobá ničemu, co jsem kdy viděl. Těžko se popisuje, co přesně ho dělá unikátním, snad je to kombinace té ledabylé brutality a absence jakéhokoli ohledu na lidský život se zasněnou, uvolněnou atmosférou podpořenou nádherně natočenou krajinou... Nevím pořád, jak se ohledně Badlands cítit, ale rozhodně šlo o zajímavý zážitek. Můj první Malick. 8/10 (13.09.2022)

Rozhodně upřednosňuju tenhle australskej Zapadákov, ale né že bych měl něco proti různým variacím na Bonnie a Klyde jako jsou Wild at Heart nebo Natural Born Killers. Malickovi Badlands sice jdou zkouknout díky rozumné stopáži, ale není moc důvodů, proč jim věnovat čas. Postavy moc charakteru nepobraly a divák jimi bavit nebude. Snad bylo tvůrčím záměrem moc nevysvětlovat a nechávat to prostě celé just like that s odůvodněním, že jsou všemožní lidé, ale dílo tím bylo připraveno o potenciálnní kvality, takže je byl debilní záměr. Žádná psychologická hloubka, nezajímavá vztahová dynamika, nezajímavé postavy a tematicky je to taky plytké. (29.01.2024)

Vynikající film se skvělým Sheenem a zajímavou "Špačkovou". Ne tak zajímavé a epické jako Nový svět, ale přesto osvěžující. (10.06.2010)

Kit je možná blázen, ale možná že k tomu měl důvod. V práci popeláře nemohl očekávat nějakou kariéru a jako společenský ztroskotanec okouzlil mladou dívku, která ve své naivitě, podpořené nedostatkem lásky ze stany otce přistupuje na Kitův návrh nechat všechno za sebou a odjet pryč (dívky měly vždycky slabost pro zkrachovance Kitova typu). Vše by bylo moc fajn, kdyby za sebou nenechávali pár mrtvých těl. A máme zde opět klasický motiv útěku před honícími psy - přitom oni si jen chtěli žít svůj život. Kit si uvědomuje, že jako zločinec bude určitě známější než jako odborník přes popelnice a útěk si vlastně nepřímo užívá (vymýšlí pasti, hesla, převleky). Vše má však skončit tak, jak si to společnost přeje. Opravdu je tak jasné kdo by oběť? V pustině neexistuje čistě černá a bílá - a takové nejsou ani charaktery našich antihrdinů. (04.09.2013)

Ospalým špinavým městečkem poflakuje se floutek znuděný a čeká na něco, co by do jeho života vneslo trochu vzrušení. Potkává zvláštní (spíše divnou) dívku, které se pak jako klíště drží až do konce filmu. Doslova přes mrtvoly. Zahlédne v ní totiž paprsek světla, jež podvědomě hledá. Je však zaujat sám sebou a svými zlými činy upadá do hlubší temnoty a chaosu. Prchá před zákonem i sám před sebou. Skrývá se. Zlá země je v něm. Holly (svatá) musí stát při něm. Podvědomě totiž cítí, že skrze ni může dojít záchrany. Může dojít na konec jeho zdánlivě nekonečné cesty zločinu. Holly je metaforou obětování. Ranní úsvit s šedavými horami v dáli a probouzející se přírodou (doteky ztraceného ráje) náhle jeho zběsilý úprk zastaví. Paprsek světla dotkne se jeho srdce, jako když vyprahlá poušť dotekem vláhy rozkvete, a Kit ví, že již nemůže dál prchat, by nebyl ztracen zcela, by neztratil nadobro sám sebe, svou duši............Tedy na můj vkus až moc mrtvol. Prý závěrečnou parodii na glorifikaci amerických hrdinů (pobíječů, zabíječů, vrahounů) Malick přehnal. Nepřehnal. Podrobný rozbor filmu v Deníčku. (02.12.2015)

Přišlo mi to jako taková starší verze Natural Born Killers (19.02.2017)

Moc chytrý jsem z toho nebyl. Protože jsem už před lety viděl velmi specifické filmy s Jamesem Dean East of Eden/1955 a Giant/1956, kde s charismatem mu vlastním zvládl úžasně sociopatické charaktery, zvědavě, vztekle a pyšně se vzpírající hlavnímu morálnímu proudu, záhy jsem si všiml té zdaleka nejen fyzické podoby Sheenova Kita a této evidentní inspirace sebedestruktivní výzvou. Jenomže v uvedených filmech jsou Deanem ztvárněné charaktery rozvinuty z nějakého smysluplného motivačního pozadí (což platí i o ironicky nazvaném Rebel Without a Cause/1955), zatímco Kit je představen rovnou jakou zmetek. Výklad posttraumatickým syndromem mi nedává smysl, protože Kit (25 let) je příliš mladistvého vzhledu, než aby mě přesvědčil, že v roce 1959 mohl osobně pamatovat šest let neaktuální válku v Koreji. Ostatně, scénář vznikl z podnětu skutečného případu šikanovaného Charlese Starkweather, a ten byl v den trestu smrti (červen 1959) teprve dvacetiletý. Zároveň jsem zklamán postavou dcery Holly, která otce měla ráda, hrála si s ním, a přesto nechá Kita, aby ho zavraždil, a ještě s ním uteče. Na postavách není páchána žádná ani povrchně latentní, někde tepající křivda a když se Kit loučí s Holly větou „Boy, we rang the bells, didn't we?“, není to zrovna adekvátní pomrknutí na diváka. Dvojice se mnou nevytvářela pouto, které jsem v menší míře mohl konstatovat u Bonnie and Clyde/1967 a s naprostou jistotou u The Getaway/1972 a Paper Moon/1973. / DÁL BYCH SE MĚL ZAMĚŘIT NA RANÉ FILMY S PAUL NEWMAN (50. A 60. LÉTA), KDE NA TYP ZALOŽENÝ DEANEM ASI NAVAZUJE (UŽ DOCELA POZDĚJŠÍ COOL HAND LUKE/1967 SE MI V NÁLADĚ PŘIPOMÍNÁ, ALE PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE SE TO PROJEVÍ V THE LONG, HOT SUMMER/1958 A MOŽNÁ I V HUD/1963. NEWMAN MĚL HRÁT UŽ V EAST OF EDEN/1955, KAM KAZAN NAKONEC OBSADIL DEANA.). (18.04.2021)

"Kěž bych uměl zazpívat, co teď cítím... Byl by to hit!" (01.03.2007)