U Zlaté rukavice

Nelíbilo...fuj...prvoplánový hnus...o nějakých příčinách jednání toho tvora, který se asi nikdy neměl narodit, Ti film taky moc neřekne. Nesnesitelné od prvního záběru...odporné, proč vlastně točit filmy o těchto...lidech. Ano, jsou to lidé...až budeš v životě zcela na dně, a budeš vědět, že nic jiného už Tě obklopovat nikdy nebude, zajdi si na drink ke Zlaté rukavici, patříš tam, kde se napájí Honka, tvor z pekla, jenž o svém konání dá sousedům vědět až ve chvíli, kdy podlahou začnou prosakovat červy, vzniknuvší v hnijícím lidském těle...nebe i peklo jsme pouze my...atmosféra, kterou se tvůrcům podařilo navodit i celá režie, je naprosto skvělá, přesto film už nechci nikdy vidět... (15.10.2021)

Akinov prístup, letmá, skicovitá psycholÓgia v kombinácii so surovými gore scénami a výtvarne prepracovanou výpravou evokuje snímky rakúsku snímku Angst z 80. rokov a taktiež Nekromantika Jorga Buttgereita. The Golden Glove je oldschoolový film, ktorý však nepôsobí anachronicky, ale mimoiradne štýlovo. Aj keď miestami vyprázdnene. (16.09.2019)

Divný a uchylný, přesto jeden nejzajímavějších filmů roku 2019. Herecky tak reálné, že se to jen tak nevidí. Z Fritze Honka ( Jonase Dasslera ) jde strach a jeho ženy jsou hnusné jak noc. To je snad první film, z kterého jsem cítil smrad z TV. Možná by stálo za to ho vidět v 5D kině s efektem pořádného smradu. Film určitě není pro každého. Stačí ho vidět pouze jednou. Přesto každý filmový fanoušek by si ho měl dát. Ten film totiž bude za pár let kultovní. (30.10.2019)

Hamburk, 70. léta. Hodně silné kafe. Bourák Fritz se znetvořeným obličejem a umaštěnými vlasy se divákům usadí v hlavách na hodně dlouho. Doma má kromě dostatečných zásob chlastu tlející kusy ženských těl (starších prostitutek), smrad, který se postupně rozlévá domem, svádí na řecké sousedy a snaží se ho přebít vonnými stromečky. Své (minimálně) čtyři oběti si (kolikrát náhodou) vybral v ušpiněném pajzlu, do kterého chodí stejně zoufalé existence. Nejde jen o rozklad těl v jeho bytě, v rozkladu je celá společnost. Turecko-německý klenot Fatih Akin se obouvá do sociálních poměrů 70. let a předkládá obraz pokřivené společnosti. Někdo to vnímá jako grotesku, další jako sociální psychologické drama, mnozí jako totální zhovadilost, jiní jako přestylizované nic, já si beru od každého kousek, navíc já tam ten přesah viděl. Akin je furt na hraně, někdy i za ní, přesto dávám palec nahoru. O zlomeném antihrdinovi se toho moc nedozvíme, práce maskérů na něm byla důkladná (mimochodem ho hraje teprve třiadvacetiletý docela fešák). Ano, ledabylé svlékání mrtvých obézních prostitutek nemá být sranda, já se ale celkově bavil. Pardon. (08.04.2020)

Svým dobovým i místním zakotvením, ale především všeobecnou ošklivostí a vyšinutostí postav a prostředí v němž se pohybují, mi "U Zlaté rukavice" silně připomíná Fassbinderův snímek "V roce se třinácti úplňky", jehož míry depresivnosti ovšem nedosahuje ani zdaleka. To vyznívá možná poněkud paradoxně, vzhledem k tomu, jakou kauzu (a to poměrně přesně) ve svém filmu Fatih Akin zpracoval, ovšem "Zlaté rukavici" nechybí odlehčení v podobě bizarně komických scének a humoru, jakkoliv je morbidní a černočerný. Pozoruhodná ilustrace morálního a psychického rozkladu abnormálního jedince a nemilosrdně realistický pohled na samé společenské dno, kde vládne alkohol, deziluze a totální ztráta lidské důstojnosti.. (20.07.2021)