Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Bogusław Linda, Olaf Lubaszenko, Agnieszka Sitek, Jiří Bartoška, Vlasta Chramostová, Ľudovít Cittel, Martin Sitta, Jiří Holý, Milan Riehs (více)Obsahy(1)
V létě roku 1943 do moravské vesnice uprostřed Hané jako by válečné události ještě ani nedolehly. Dvanáct bohatých statkářů zde žije ve strachu z nemanželského syna jednoho z nich. Sekal (B. Linda) má za sebou krušné dětství nemanželského dítěte, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S protektorátem přišel jeho čas. Udává sedláky ze zločinů proti Říši a za odměnu dostává jejich majetky. Sedláci v obavách nejen o majetek, ale i ze strachu o život, dospějí k rozhodnutí, že je třeba se Sekala zbavit. K samotnému činu však využijí kováře Juru Barana (O. Lubaszenko), který se ve vesnici skrývá před německými okupanty. Oba muži se tak proti své vůli musí střetnout v souboji na život a na smrt. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (511)
Nestává se často, aby se mi líbil český film. Je třeba zabít Sekala je však výjimka, která si to zaslouží, protože je v ní vše co má obsahovat drama ať české nebo jiné. Atmosféra je vynikající a herecké výkony ústřední dvojice jsou pro mě velkým překvapením a nosným pilířem filmu. Ve vedlejších rolích je oblíbený český kuřák Jiří Bartoška naprosto perfektní a jeho kněz patří mezi nejvýraznější vedlejší role. Poprvé je ve filmu ukázaná pravá povaha českého lidu a národa obecně. V každém okamžiku se chovají "češi z vesnice" tak jak mají a to filmu velmi pomáhá. Pro mě první český film o češích, tak jak si to možná málo kdy připustí ale všichni to víme. ()
O tomto filmu se mluvilo dlouho, opravdu dlouho potom co samotný vyšel do světa a já se tomu všemu vůbec nedivím. Překvapit prostě musel, protože mě uzemnil neskutečně, a to hned v několika případech. Tak nějak se tento film od ostatních českých liší. Hlavně tím, že má opravdu hodně silný příběh a dobře hrající herce, kteří dorazili aj z Polska a rozhodně tomu není na škodu, ba naopak. Dokázali zahrát tak dobře jako by kupa českých herců nedokázala, ačkoliv je nechci hanit. Prostě je příjemné sledovat český film, ve kterém se objeví herci, kteří jsou pro český národ trochu tropickým ovocem. K tomu tam hrají i Češi, ale ne tolik známí, abych si neřikal to, co v poslední době tvrdím často. Že dobrých českých herců spočítám na prstech u rukou a proto se objeví v každém slušnějším filmu, tím pádem každou chvíli v nějakém, že se časem omrzí. Byl jsem překvapen sílou příběhu, sílou hudby a hlavně samotnou sílou prostředí, že jsem nemohl jinak než ohodnotit plným počtem. Tak plným, že s čistým svědomím mohu říci, že právě Je třeba zabít Sekala je možná tím nejlepším co se u nás objevilo od Sametové revoluce. Klasické české komedie utopil dramatický příběh, ktery si právem zasloužil takové ocenění jaké dostal. Nasadil takovou laťku, že nejspíš budu dlouho čekat na něco, co mě dokáže uzemnit tolik jako právě tento film. Po shlédnutí filmu už se totiž ani nedivím, že o něm lidé mluvili takovou dobu prakticky až do dnes. Zaslouží si to. ()
Eastern středoevropských rozměrů chápaný již od počátku coby koncept prostoru nad pouhý rámec České republiky. Střední Evropa nejen koprodukčně, ale i castingově, historicky, významově, kontextuálně, atmosféricky... Režisér Vladimír Michálek celkem odvážně pojal úmysl adaptovat scénář Jiřího Křižana a natočil film o druhé světové válce, v němž není jediná uniforma a nevyskytuje se tu ani vůbec žádná těžká vojenská technika či protektorátní propriety. Válka slouží jen jako rámec pro skutečně mimořádně silný příběh, který má především ilustrovat podstatu české (moravské, polské, středoevropské) vesnice a jejích specifických poměrů tam. Konzervatizmus prýští z každého filmového okénka a coby analogie mne možná napadá Hanekeho Bílá stuha (i když ta je černobíle jiná). Pod stylizací pastelových barev (dominuje azurová oblohy a zlatá zralých klasů) se ukrývá temný a ponurý svět falešných křesťanských hodnot, pokrytectví, udavačství, patriarchální podstaty komunity, stále živého dědictví feudálního léna, kdy půda, grunt, je důležitější než člověk...a obé je stále ještě tak provázané... Je třeba ale napsat, že koncept Vladimíra Michálka možná mírně přerostl, natočit takto odvážně myšlený snímek je skutečně mimořádně náročné a jasně tu chybí rámec, který by posunul celý film do oblasti děl mimořádných. Každopádně v kontextu českých polistopadových filmů je to snímek ojedinělý a oněch 10 Českých lvů mu coby ocenění rozhodně nebylo přiděleno pouhou náhodou... ()
Málokdy jsem měl chuť velebit nějakou filmovou akademii jako při sledování tohoto filmu a vědomí všech těch udělených Českých Lvů. Hluboká poklona panu Michálkovi za tohle veledílo o čem jiném než o lidech. Jediná školní projekce, kterou jsem zmeškal, a také jediná, o kterou se cítím ochuzen, protože to rozpálené horko uprostřed zlatých klasů pod modrým nebem kdesi na Hané sálalo od první chvíle i z televizní obrazovky. V kině musela výtečná kamera ve spojení s tak brilantními výkony jako podává ústřední sestava Linda - Lubaszenko - Bartoška - Chramostová, dělat s lidmi úplné divy. Můj smysl pro rytí nějak nenachází živnou půdu, že by skutečně nebylo co vytknout? Viděno mýma očima, opravdu ne. 100% a zařazení na úroveň Spalovače Mrtvol. ()
Škoda, že nejde zabít českou povahu, která je tady ukázana ve své obrovské nekráse. Příběh mě opravdu chytil. Obrazová část snímku taktéž bezchybná. Měl jsem úplně pocit jako kdyby za kamerou stál nějaký člověk co má vztah k té vesnici. Samozřejmě můj pocit čert vem. Jenže já se díky tomu stal obyvatelem té vesnice, který nesl tíhu osudu kovaře Jury Barana. Nenaviděl ty připosraně pokrytecký pantáty, ale společně s nima jsem taky chtěl zabít Sekala. Díky skvělému hereckému výkonu a charismatu Jirky Bartošky jsem se nejvíce ztotožnil s otcem Florou. Opravdu krásný příběh jsem si zase jednou s Českou televizí prožil. Polští herci v hlavních rolí zahráli na výbornou a hlavně jejich zásluhou mám ve své krásné a chytré hlavě uloženo, koho je třeba zabít. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (15)
- Postava záprtka, která se jmenuje Josef Lzicar (Ľudovít Cittel), je pojmenována podle skutečné osoby toho jména. (honza1205)
- Jiří Křižan napsal scénář během tří týdnů poté, co opustil politiku. (honza1205)
- Film se natáčel v obci Varvažov. (M.B)
Související novinky

Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi
Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)

Zemřela herečka Vlasta Chramostová
Ve věku 92 let zemřela česká divadelní a filmová herečka Vlasta Chramostová. Chramostová byla výraznou osobností české kultury, v mládí vystudovala konzervatoř v Brně, později během komunistické éry… (více)

Navštivte místa, která znáte z českých filmů
Dnes již kultovní trilogie Slunce, seno... je neodmyslitelně spjatá s malebnou jihočeskou krajinou. Film má samozřejmě i své odpůrce, ale ti, kteří si ho zamilovali, mají Hoštice za své poutní místo.… (více)
Reklama