Je třeba zabít Sekala

Film, který se pomalu rozjíždí, ale o to působivější je ve svém závěru. Tak trochu mi přišlo, že se jednalo částečně o takovou variaci na mafiánské filmy, kde se několik vysoce postavených chlapíků dohodlo, co je třeba udělat s jedním parchantem, který jim kazí kšefty. Může se zdát až paradoxní, že jsem čas od času právě s hlavním záporákem Sekalem sympatizovala víc než se všemi těmi vesničany sedícími u piva. Ale je to skutečně tolik paradoxní? Vždyť Je třeba zabít Sekala tak krásně odhaluje prohnilou českou povahu, že v něm až na kněze v podání charismatického Jiřího Bartošky vlastně žádná kladná postava není. Kovář Jura Baran se drží stranou a zachovává si ke všem chladný přístup, naše milé vesničany v konečném důsledku zajímá jen to, aby nikdo cizí nezískal jejich půdu, a samotný parchant Sekal? Ten hlavnímu hrdinovi bez obav řekne, že nesympatizuje ani s partyzány, ani s fašisty a že celou dobu hraje jen za sebe. Přiznat si něco podobného chce cojones, tedy koule, dámy a pánové. A je fajn, že je někdo v tomto filmu, podepřeném krom zajímavou kamerou, scénářem a hudbou hlavně výbornými hereckými výkony, ještě někdo má. (02.02.2009)

Nestává se často, aby se mi líbil český film. Je třeba zabít Sekala je však výjimka, která si to zaslouží, protože je v ní vše co má obsahovat drama ať české nebo jiné. Atmosféra je vynikající a herecké výkony ústřední dvojice jsou pro mě velkým překvapením a nosným pilířem filmu. Ve vedlejších rolích je oblíbený český kuřák Jiří Bartoška naprosto perfektní a jeho kněz patří mezi nejvýraznější vedlejší role. Poprvé je ve filmu ukázaná pravá povaha českého lidu a národa obecně. V každém okamžiku se chovají "češi z vesnice" tak jak mají a to filmu velmi pomáhá. Pro mě první český film o češích, tak jak si to možná málo kdy připustí ale všichni to víme. (12.06.2007)

„Chodit do kostela člověka dobrým neurobí.“ Diabolský splodenec pekla Sekal je v podaní (na James Woodsa sa ponášajúceho) poľského herca Bogusława Lindu brutálne vydarenou zápornou postavou. Aspoň na začiatku. A vlastne aj na konci. Možno ho dokonca budete nenávidieť. Čo je pocta. Svojím spôsobom (ale pre herca určite). Pointa je v tom, že v skutočnosti, ako v realite, tak ani v zaspatej dedine (uprostred pšeničných polí zaliatych spaľujúcim, vyčerpávajúcim slnkom) nie je nič jednoznačné. Všetci majú špinavé tajomstvá. V každom sa ukrýva kus krutosti. Každý nesie vinu na tom, že je tu Sekal resp. že je taký, aký je. Do takto drsnej podoby ho vytesalo každodenné správanie každého obyvateľa dediny, keďže preňho od útleho detstva nemali pekného slova, ľútosť a bohužiaľ ani pochopenie. Príjemne priamočiary scenár Jiřího Křižana (Stíny horkého léta, Pokoj v duši) je vyšperkovaný výbornými dialógmi (a herci si to zjavne uvedomovali, takže si ich prenášanie patrične užívajú), prepracovanými charaktermi a tým pádom i silnými hereckými výkonmi. Všetci sú fantastickí, najmä pohľad na všetkých tých ohromne charizmatických „dedkov“ je úplne hypnotický, vedel by som sa na nich dívať hodiny. Okrem nich (a pochopiteľne oboch Poliakov) mi nedá nevyzdvihnúť skvelého Bartošku ako kňaza (!). Okrem toho treba spomenúť uhrančivú letnú atmosféru a tomu odpovedajúcu kameru a výpravu. Asi by som nemal problém označiť to za jeden z najlepších českých filmov 90. rokov. Ešte by som na záver rád povedal niečo vtipné o Stevenovi Seagalovi a jeho obľúbených akčných scénach, v ktorých svojich sokov doslova sekal nožmi. Ale Je třeba zabít Sekala je tak dobrý a tragický film, že ma prešla akákoľvek chuť žartovať. (28.03.2021)

Trvalo poměrně dlouho, než jsem se odhodlal shládnout tento skvost. Film, s vynikající atmosférou a chováním lidí tak skutečným, až z toho mrazí. Nechal by se opravdu nazývat "westernem", kdyby se změnila doba a místo děje (ale vlastně "Mstitel Trinity" je dokonce uveden jako western a přitom má méně westernových rysů než tento). Příběh z kruté doby, kdy pro kousek dobra bylo nutné použít zla, příběh tak silný a vnímavý, který mě opravdu dostal. Vladimír Michálek to bravurně zrežíroval s famózní kamerou Martina Štrby a skvělými hereckými výkony Olafa Lubaszenka, Boguslava Lindy a Jiřího Bartošky. Drsný i melancholický, takový je právě film "Je třeba zabít Sekala". Nejlepší porevoluční a jeden z nejlepších českých filmů vůbec. (07.01.2006)

O tomto filmu se mluvilo dlouho, opravdu dlouho potom co samotný vyšel do světa a já se tomu všemu vůbec nedivím. Překvapit prostě musel, protože mě uzemnil neskutečně, a to hned v několika případech. Tak nějak se tento film od ostatních českých liší. Hlavně tím, že má opravdu hodně silný příběh a dobře hrající herce, kteří dorazili aj z Polska a rozhodně tomu není na škodu, ba naopak. Dokázali zahrát tak dobře jako by kupa českých herců nedokázala, ačkoliv je nechci hanit. Prostě je příjemné sledovat český film, ve kterém se objeví herci, kteří jsou pro český národ trochu tropickým ovocem. K tomu tam hrají i Češi, ale ne tolik známí, abych si neřikal to, co v poslední době tvrdím často. Že dobrých českých herců spočítám na prstech u rukou a proto se objeví v každém slušnějším filmu, tím pádem každou chvíli v nějakém, že se časem omrzí. Byl jsem překvapen sílou příběhu, sílou hudby a hlavně samotnou sílou prostředí, že jsem nemohl jinak než ohodnotit plným počtem. Tak plným, že s čistým svědomím mohu říci, že právě Je třeba zabít Sekala je možná tím nejlepším co se u nás objevilo od Sametové revoluce. Klasické české komedie utopil dramatický příběh, ktery si právem zasloužil takové ocenění jaké dostal. Nasadil takovou laťku, že nejspíš budu dlouho čekat na něco, co mě dokáže uzemnit tolik jako právě tento film. Po shlédnutí filmu už se totiž ani nedivím, že o něm lidé mluvili takovou dobu prakticky až do dnes. Zaslouží si to. (09.05.2008)