Dunkerk

Tohle se Nolan nepovedlo. Prostě to bylo zbytečně problematické, vlastně zdlouhavé nedokážu si vysvětlit tři časové roviny? Proč musí být Chris vždy stejný? V tomhle filmu to šlo udělat jinak. Pokud se bude Nolan opakovat, už to nebude nikoho bavit. Za mě je to nadhonocený film. (09.08.2017)

Nevím proč, ale na prvním místě bych tento film označil jako "hudební film", protože hudba zde hrála jednu z hlavních rolí. Také se mi líbilo sestříhání toho filmu. U některých filmů ty skoky v ději dělají v celkovém přehledu guláš, ale v Dunkerku dalo by se říct skoro nepostřehnutelné časové přesuny dělaly film velmi dynamickým. Až se mi nechce věřit, že má film 106 minut - z pohledu diváka se mi zdálo, že film netrvá ani hodinu. Vůbec mi pak nevadilo, že film vlastně nemá skoro žádný děj - stačilo poslouchat hudbu, dívat se na obrazy... a to ani nemluvím o jistém duchovně-filosofickém přesahu rozdělením do tří elementárních zemských rovin. Prostě jsem nadšen. Jsem zvědav, kolik dostane film Oscarů. A to píšu z pohledu člověka, který se obloukem vyhýbá válečným filmům, protože nesnáším hektolitry krve, efektně rozmašírovaná těla na cimprcampr. Dunkerk je důstojným památníkem této historické události. (11.08.2017)

Coby zájemce o vojenskou historii a WWII především jsem - jako ostatně na každý válečný film na velkém plátně - vyrazil s notnou dávkou skepse. Všechno ale dopadlo úplně jinak, než jsem čekal. Film skončil před několika hodinami a mě pořád běhá mráz po zádech. Žádný jiný válečný film se mnou nedokázal udělat to, co Dunkirk. Mnoho válečných filmů vás přibije k plátnu - svojí brutalitou, napětím, spojením s postavami nebo historickou přesností - a donutí vás žasnout, přemýšlet, cítit vztek a smutek. Ve všech se válku ale díváte shora, sledujete ji zpovzdálí. Dunkirk je jiný, Dunkirk vás totiž přenese přímo tam, do pekla, které se na přelomu května a června roku 1940 rozpoutalo na plážích u Dunkirku. Vy nesledujete vojáky, kteří jsou zoufalí, vy tu zoufalou touhu dostat se domů cítíte, vnímáte ji každou buňkou svého těla. Styl, kterým Nolan tenhle příběh vypráví je dokonalý - tři dějové linie, jedna trvající týden, druhá den, třetí hodinu. Je potom úžasné sledovat jednu situaci několikrát, pokaždé z jiné perspektivy. Hlavní postavy, se kterými válečnou zkušenost sdílíte jsou dobře zvolené. Zvlášť si mě získal majitel jachty Moonstone, starý člověk, který jede do války na několik hodin a zdánlivě do ní vůbec nepatří, ale který je ještě předtím, než vůbec odrazí v Anglii od břehu, válkou zasažený stejně, z jistého úhlu pohledu možná dokonce více, než sami vojáci na plážích. Tak jo, má ten film nějaké slabiny? Ale jo, pár. Z historického hlediska je samozřejmě ovlivněný po sedmdesát let pěstovanou mytologií založenou na zásadním významu oněch malých, soukromých plavidel. Ono to bylo trošku jinak a jejich význam až tak zásadní nebyl (jestliže ale můžeme zpochybnit jejich strategický význam, odvahu jejich posádek zpochybňovat nelze ani v nejmenším!). A pak je tu poslední scéna "letecké" dějové linie, která toho patosu obsahuje na můj vkus už přeci jen trochu moc. Ale jsou to jen malé mušky na jinak neskutečně atmosférickém filmu, který pro mě letos bude téměř určitě představovat filmový vrchol. (11.08.2017)

Mrzí mě, že se nemohu k davu obdivovatelů tohoto filmu připojit, ač mám Nolana jako režiséra opravdu v posvátné úctě. Přiznávám, že sice žánr válečného filmu není zrovna mým nejvyhledávanějším, nicméně i tak čekám, že mě film o hrdinství vojáků v bezvýchodném obklíčení nepřítele emočně zdrtí nebo alespoň zaujme. Kýžený pocit se však nedostavil, lépe řečeno - nedostavil se žádný pocit. Nevadí mi, že je film vypravován komplikovanou, časově roztříštěnou formou, pokud směřuje k nějakému skvěle vygradovanému závěru, ale tady máte neustále pocit, že vám buď něco uniklo, nebo jste něco přehlédli a marně pátráte v plátně, čeho se sakra chytit. Nevadí mi ani dokonce, když film nesází jen na akci, pokud je to vynahrazeno jinou emotivně vyhrocenou scénou, ale prostě se nedočkáte. Prostě nevidím důvod, proč ten film vidět znovu, nevidím důvod k tolika nadšeným ohlasům. A navíc od Nolana mě to fakt bolí. Hvězdička k dobru za podmanivý vizuál, zvukovou stránku i skvělou koordinaci se Zimmerovou hudbou (pokud se ty ambienty daly vůbec hudbou nazvat). Za mě obrovské zklamání - navrch s obrovským očekáváním, které se nevyplatilo... (11.08.2017)

Dunkerk, právem 5 hvězdiček. Film, o kterém budete dlouho přemýšlet po odchodu z kina. Scénář, hudba, zvuk působivé. Christopher Nolan dokázal natočit hrůzu a děs války bez potoků krve a zmrzačených těl. (12.08.2017)

Nolan opět nezklamal, mě to hodně bavilo. Super atmoška a naprosto dokonalá hudba Hanse (ostatně jako vždy). Víc takových filmů :-) (13.08.2017)

Klasický Nolan. Jednoducho všetko od príbehu cez akciu a hercov v top kvalite. Hudba len pozdvihuje toto parádne dielo. Tak prečo nie 5 ale 4??? Jednoducho čosi tam chýba, Čo? Záver? Nejaký motív Ktorému mal dať režisér viac priestoru než iným. Troška zamrzí, ale verím že po dlhšej dobe pozriem znova a znova a možno sa zmení aj hodnotenie. (14.08.2017)

Nolan ve své nejlepší formě! (14.08.2017)

Nolan a Zimmer mě dokázali udržet v napětí od samýho začátku až do konce (víceméně, vzhledem k tomu, že se opakovaně vracíme ke stejným momentům v ději a víme tedy, co bude následovat). Způsob vyprávění je odvážný a dle mě to byla trefa do černýho (třikrát sláva střihačům). Důkaz, že velkolepé filmy se ještě stále dají dělat i bez CGI. Díky za to. (14.08.2017)

Řekl bych, že se jedná o válečný dokument, který dokáže velmi názorně podat obraz o tom, jak hrozné peklo válka je. Spíše než na krvavé výjevy se tu hraje na psychologickou stránku věci, která diváka prostoupí mnohem účiněji než zmiňované zohavené mrtvoly, tak běžné v dnešním válečných filmech. Událost je sledována ze tří pohledů - zoufalých vojáků, kteří se snaží dostat domů, vojenského letce, který jde chránit uvězněné vojáky na pobřeží u Dunkerku a kapitána menší lodě, který se odvážně vydá na pomoc vojákům v Dunkerku. Všechno srozumitlně, hudba dost mrazivá, scény dost vypjaté.. (15.08.2017)

Nový film Chrise Nolana. Překvapivě téměř bez příběhu. Obrazově perfektní, zvukově ohlušující. Ve výsledku velmi fyzický zážitek. Viděno v IMAX 70mm, takže mám obavu, že v TV již bez wow efektu. (15.08.2017)

Nolan opět boduje....film jede ihned od začátku a postupně ukazuje tři osudy/děje,které se navzájem prolínají......Film sám o sobě vlastně ani není příběh, jak jsme zvyklí, jde o vizuální předvedení bezmocnosti a bezvýchodnosti v situaci absolutního přežití.... (16.08.2017)

Zajímavá podívaná. Film má strhující vizuál a Zimmerova hudba je již sázkou na jistotu. I struktura filmu obsahující tři dějové linie, které se vzájemně ve středně rychlém sledu střídají, aby se nakonec spojily dohromady, má něco do sebe, o tom není pochyb. Přesto však filmu chybí něco, co mě například u předchozího Nolanova kousku Interstellar přikovalo k sedadlu (ne že bych chtěl tyto dva žánrově odlišné snímky srovnávat, ale nedá mi to jinak) - vyprávění komplexnějšího příběhu. Na druhou stranu plně chápu, že do syrového a drsného válečného dramatu by byl složitý příběh možná trochu přežitkem - možná by to ztratilo tu hutnou atmosféru nervozity? Kdo ví. Herci byli uvěřitelní a vyplašené tváře bažantů se zdály být sympaticky autentickými. A to "zatracené tikání" na mě ve výsledku přece jen dojem udělalo :) I přes několik málo drobých nedostatků (J*A*S*M to trefil - emocionálně mě to příliš nedostalo) mě film celou dobu bavil a z projekce jsem odešel spokojený. (16.08.2017)

Film spíš pro muže,u mě dojem zkažený mega zvučením ze kterého mi stále duní celé tělo. (16.08.2017)

Jiné... (16.08.2017)

Vyzývám vás! Popadněte dláto a vytesejte jméno Christopher Nolan do kamene. Ten člověk je bůh filmu a jeho jméno by mělo být předáváno po generace a mládež by se o něm měla učit ve škole, protože vytvořit takové dílo je hodné jedině génia a tím on je. S jakou precizností se věnoval každé scéně je až neuvěřitelné. Střih, kamera, scénář, hudba... to všechno do sebe zapadá, a i když jste možná zpočátku trošku zmateni, nakonec vám vysvětlení bude hezky pomalinku naservírováno a vy budete přitisknuti k sedačce. Na konci filmu zjistíte, že jste ani neupili ze zakoupené Pepsi... ne proto, že vedle vás sedí metrákový obejda, který se chlupatou sádelní nohou dotýká vašeho kelímku, ale nic jiného, než napětí z filmu, vlastně nevnímáte. Těším se, až si tento skvost budu moc znovu zhlédnout a sledovat děj již osvícen. 10/10 PS: Zimmera na ten kámen vytesejte taky. (17.08.2017)

Ani jeden hakovy kriz? (18.08.2017)

90 % (20.08.2017)

Po skončení jsem měl chuť zatleskat. Skvěle udělaný film. Nečekejte ani tak příběh (všichni vojáci mi splývali do jednotné vojenské šedi, což je vlastně dobře), jako spíše řemeslně mistrnou filmařskou fresku. Proto je dle mého názoru škoda, že se film v několika málo pasážích nevystříhal klasickému heroickému etosu, na druhou stranu těch pár minut se dá za ten zbytek prominout. Kromě okamžiků na začátku a na konci film jede na vysoce postavené laťce napětí, člověk jen sedí a sleduje. Rozhodně originální válečný film (neznám další, který by takto pracoval s časovou linií protínajících se "příběhů"), filmařsky mistrně udělaný (i co do reálií) a vše dokresluje vynikající hudba...nebo spíš tikot hodin a tlukot srdce. Za mne rozhodně jeden z TOP válečných filmů... (23.08.2017)

Jednim dechem...skvělý... (26.08.2017)