poster

Dunkerk

  • Velká Británie

    Dunkirk

  • Francie

    Dunkerque

  • USA

    Dunkirk

  • Slovensko

    Dunkirk

Akční / Drama / Historický / Válečný

Velká Británie / Nizozemsko / Francie / USA, 2017, 106 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • novoten
    ****

    Dramaticky podle očekávání soustředěně vygradované, životností osobního zážitku na hraně dokonalosti a zařezávajícím hudebním doprovodem až fyzicky vyčerpávající. Nolan je už více než dekádu ve formě, jakou mu všichni ostatní mohou jen závidět a snad jen kvůli sevřenosti válečného žánru, který nepovoluje scénáři odbočky kamkoli jinam, bude v mých očích Dunkirk za jeho předešlými veledíly o krok zaostávat.(25.7.2017)

  • Lima
    *****

    Pomo, ty jsi to prostě jenom nepochopil. Tohle není „nefukčne zostrihané“, ale naopak geniální tvůrčí záměr Nolana. To, jak v tomhle filmu pracuje s časem, jak vypráví tři dějové linie skrze různá časová rozpětí a pak je s chirurgickou přesností mistra hodináře slepuje a na konci nechá protnout, aby tak dosáhl katarzního účinku, to je zkrátka obdivuhodné. Brilantní scenáristická práce. Navíc tenhle film má tak vysoké produkční hodnoty, že bych ho neváhal přirovnat k válečným epikám Davida Leana. Holt, kdo umí, ten umí. O tomhle filmu se v budoucnu budou psát rozsáhle slohové práce na filmových školách a filmoví teoretici ho budou rozebírat do aleluja. Oscary už teď jisté.(24.7.2017)

  • Hild
    *****

    Nolan mě zase dostal. Dunkerk není jen další obyčejný válečný film, pro mě naprosto geniálně promyšlené dílo. Nolan na to vůbec nejde přes postavy, o žádné se nedozvíme prakticky nic a vážně jsem byla velice překvapená, jak moc může tento přístup fungovat, jenže on to prostě dokázal. Nolan to neskutečné do diváka šije od první minuty a nedá mu vydechnout ani na minutu. Celý film se odehrává ve třech příběhových liniích a ten moment, ten MOMENT, kdy se protnou, bylo pro mě to WOW, které mě posadilo na zadek, a já si znovu uvědomila Nolanovu genialitu. Dunkerk je navíc ten film, který v divákovi roste, dva dny od zhlédnutí a já si stále uvědomuji další a další věcí ukryté ve filmu. Vím, že tento film uvidím v kině minimálně ještě jednou a už teď se nemůžu dočkat.(26.7.2017)

  • Psema
    *****

    Strach, beznaděj, frustrace, naděje. Nolanova hra na Cinema verité, u který se chce věřit, že našel stroj času a odjel do roku 1940, aby uhrančivě vypověděl o hrůzách války ve vizuálním podání, které na televizi fakt vidět nechcete. Pro mě osobně asi nejlepší "válečňák" od Apocalypse Now a Tenké červené linie. 90 minut na hranici infarktu. Zimmer v promíchávání hudby s ruchy už asi dosáhl maxima.(19.7.2017)

  • flanker.27
    *****

    Stránka první: Jedna hudba. Zde přichází má jediná větší výtka k Dunkirku, a proto tuto stránku komentuji hned zkraje. Ani v nejmenším si nemohu stěžovat na soubor melodií, zvuků a ruchů do hudby vkomponovaných, co Zimmer vytvořil, je hudební a zvuková paráda. Spíše bych zmínil užití toho všeho ve filmu, kdy skutečně od prvního výstřelu film prakticky neztichne ani po hudební stránce a mně tu a tam připadalo, že některá scéna (zejména linie na lodi) by působila silněji bez hudby, jen za zvuku vln a větru. Stránka druhá: Jedna kamera+technika. Tady jsem viděl něco, co jsem NEVIDĚL od dob starých velkofilmů natočených klasickým způsobem. Kolikrát jsem si třeba u Waterloo zopakoval scénu útoku skotské těžké jízdy a kolikrát jsem ji v duchu porovnal s útokem Rohirů u Minas Tirith v Návratu krále. Aniž bych více hanil druhý jmenovaný film, tak dojem ze scény jako vystřižené z klasických obrazů, ve které se země třese dupotem tisíců skutečných koňských podkov, od kterých odletuje bláto, počítačem namnožení jezdci nikdy nenahradí. A teď, díky Nolanovi, jsem po strašně dlouhé době viděl film, nový film, který vypadá, je slyšet, je fyzicky cítit přesně takhle stejně. Ano, jako mírný fanatik můžu do určité míry zkritizovat daň, která za tento pocit musela být zaplacena. Lodě nejsou autentické, francouzský torpédoborec Maillé-Brézé použitý při natáčení byl postaven až v roce 1957 a vypadá konstrukčně jinak, než lodě, které se skutečně operace Dynamo účastnily, messerschmitty tradičně supluje jejich španělský potomek Hispano Buchon. Ale to všechno je vyváženo tou silou, kterou použití reálných lodí, reálných letadel, reálných prostředí namísto zeleného plátna přináší. Pak ještě jedna drobnost, pláž chvílemi vypadá přece jen trochu prázdně (žádná auta, zbraně, koně). Třeba scéna průchodu pláží v Pokání ve mně tenhle dojem nevyvolávala. Ale opět, to je jen opravdu drobnost, která sama o sobě v porovnání se silou celku nemůže obstát. Mnohem důležitější je schopnost Nolana přenést na diváka pocit, že to, co vidí na plátně, je přesně to, co se na zobrazených místech dělo na přelomu května a června 1940 desetitisícům lidí. Kamera opravdu vše snímá z blízkosti a v úhlech, které vyvolávají až nevolnost. Třeba loď se potápí, leží na boku a kamera ji zabírá z pohledu vojáka, který místo po palubě se musí pohybovat po boku lodi. Připomnělo mi to výstavu kosmické techniky cca 3 roky nazpět, kde byl kromě jiného přesný model kabiny vesmírné stanice Mir, natočený se vším všudy o nějakých 45° do strany. Když jsem do toho prostoru vstoupil, okamžitě se mi podlomily kolena a zatočila hlava. Tělo se mě snažilo přesvědčit o tom, že rovná zem leží jinak, než kde skutečně byla a stálo to strašnou sílu vůle zůstat stát rovně a nepodlehnout pocitu, že to ne kabina, ale já stojím blbě. Přesně tohle tu bylo v několika scénách dokonale navozené. Stránka třetí: Jeden příběh. ano, vím že ty příběhy jsou technicky vzato tři, ale jsou propojené tak, aby dohromady složily střípky jedné události, která sama je hlavní náplní filmu, nikoli příběh jednotlivců sám o sobě. Postavy tu slouží příběhu, ne naopak. Všechny tři linie jsou složeny tak, aby začátek, stupňování napětí, vyvrcholení (nejvyšší intenzita) i konečné uvolnění přišly ve stejný okamžik. Potopení dvou lodí (minonosky a prostřílené holandské kocábky) a záchrana lidí z nich, konec s palivem u pilota, to jsou jedny z klíčových bodů, stejně jako pak pilotovo přistání, cesta zachráněných vojáků vlakem a jejich uvítání, admirálovo "počkám na Francouze", to jsou naopak okamžiky, kdy si divák konečně vydechne a může říct, že každá katastrofa může mít své světlé okamžiky, které dodají člověku naději. Opět je zde podstatná intenzita dění pro postavy a ta nepotřebuje být stavěna jen na umělé krvi a drastických záběrech. Ostatně takový Daňkův Dialog s doprovodem děl, to je jen konverzace mezi dvěma lidmi, kdy není nic vidět, přesto dokáže navodit skutečnou hrůzu z války lépe než mnohý film s detailními záběry. To samé se platí pro Nolana, i když krve je vidět skutečně minimum. Pak film dotvářejí takové detaily jako ten na lodi: "Bude ten kluk v pořádku?" - Kývnutí jako odpověď. Jen tenhle moment jsme s kamarádem po filmu probírali v hospodě asi deset minut. Dalo by se toho napsat ještě mnoho, ale mám dojem, že by to nakonec byla jen variace už napsaného. Jsem zkrátka šťastný, že někdo točí ještě takovým stylem a jeho film vypadá dokonale a přitom jinak, než deset dalších generických filmů podobajících se sobě jako vejce vejci a postavených právě daleko víc na možnostech výpočetní techniky než na skutečných dovednostech tvůrců. Tohle je opravdu film určený pro kino, pro to, aby ho člověk viděl ve společnosti plného sálu, kde se zážitek a pocity lidí sčítají dohromady. P. S. Přečtěte si Víkend na Zuydcote od Merleho. Přestože komornější, zprostředkovává ta kniha téměř stejnou náladu a popis pocitu vojáků na téhle pláži.(22.7.2017)

  • - Když si Farrier (Tom Hardy) zaznamenává křídou zbytek benzínu na palubní desku, čísla jsou v po sobě jdoucích záběrech zpřeházená. (Geriel)

  • - V rámci filmárskych príprav bola na pláži pri meste Dunkerque vystavaná presná replika móla, ktoré na tomto mieste stálo v čase Druhej svetovej vojny. (Darth Maul)

  • - Ač se natáčelo ve přímo ve městě Dunkerk, tak stav ulic neodpovídá skutečnému stavu. Během evakuace proběhlo několik bombardování a ostřelování dělostřelectvem – ulice tedy nevypadaly jako by lidi právě odešli na oběd. (Maulincio)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace