Nový papež

Nový papež je pokračováním a rozvíjením obrazu postmoderního Vatikánu zrozeného z divokých vizí mistra imaginace Paola Sorrentina, se kterým se diváci seznámili už v předchozí sérii o mladém papežovi. Konzervativní revoluci Lennyho vystřídá kratičké intermezzo - sociální revoluce Františka II., aby následoval terminologií francouzské revoluce thermidor v podobě instalace kompromisního kandidáta papežské kurie - snobského a slabošského, snadno zkorumpovatelného Brenoxe, kterého si s chutí zahrál typově přesný John Malkovich. S obrazově vytříbenými ale obsahově vyprázdněnými snobsky vyznívajícími snímky Paola Sorrentina se už nějaký čas míjím, jeho seriálové odbočení je pro mě ale delikatesou. Jde o jeden z mála seriálů současnosti, který lze považovat za opravdu originální a provokující k úvahám o povaze moci a projevech víry v konzumně nasycené evropské společnosti 21. století. Je mimo jiné i o tradici vystavené erozi tří sexuálních revolucí a vlivu masových médií. Režisér ve druhé řadě přidal na dekadenci, nešetří obrazy plnými erotické symboliky, nicméně bigotní katolíky stejně spolehlivě odradila už první série, takže těch, co by se pohoršovali nad smyslnými záběry jeptišek mnoho nebude. Sorrentino je tradičně silný v soundtracku a obrazové stránce díla, rovina vyprávění pokulhává, ale to u něj není žádným překvapením. Na Sorrentina se chodí kvůli atmosféře. Celkový dojem: 90 %. (03.11.2021)

Hocijak divné, kvalita po vizuálnej stránke, prejave či emócií sa uprieť nedá. Aj napriek tomu, som toto akési pokračovanie opustil s povedzme zmiešanými pocitmi. Prišlo mi to viac komerčné, viac cielené na širšie publikum (stále ale s nemalou dávkou Sorrentinovho watafakizmu). Mám pocit, že sa Paolo stratil vo svojom vlastnom scenári, svojom vlastnom diele. Vôbec neviem, čo týmto jednoducho chcel povedať, akú myšlienku vyjadriť. Herecky to bolo opäť spot on, o tom reč teda byť nemusí. Kvalita tam počas celého času bola, no čakal som nejaké rozuzlenie a tomu som podriaďoval aj hodnotenia a na koniec som trošku sklamaný. Možno to je len mnou a tým, že som to úplne nepochopil. Postavy sa jednoducho správali nelogicky a ich development sa menil lusknutím prstov. Dej nebol na konci vôbec celistvý a výsledný produkt podkopal účinky nie len celej série, ale aj The Young Pope. Ale išlo teda o ďalšiu mega jazdu. Intrá v prvej polovici seriálu mi v pamäti utkvejú ešte dlho. (15.02.2020)

Tento Sorrentinův seriál je dalším, ještě vytříbenějším pokračováním předcházejícího MLADÉHO PAPEŽE. Připočteme-li k tomu merita Husovy či Lutherovy kritiky zesvětštělého kněžství jejich doby, výrazy jako peleš lotrovská, papeženci a řada dalších nemohou nepůsobit jako alespoň zčásti současné. Prohnilost halená cudně do výrazu vystupňovaného individualismu, se neomezuje na tuto církev, charakterizovanou mj. zvýšenou pedofílií. Výsledný pocit tlumočený mimořádně vytříbenou filmovou řečí budí pocity, jež mají ke krásnu dost daleko. (01.10.2021)

Nový papež je absolutně mimořádný i tím, jak dává promluvit tichu a jak rozezpívává ornament. Je to dílo spíš tesané do mramoru než natáčené na kameru. Co z něj pak činí dílo opravdu mistrovské a za plný počet je 7. a 9. epizoda, nabité zároveň smyslností i melancholií, kombinací tolik obtížnou. Způsob, jakým Sorrentino nechává herce kopírovat ikonická umělecká díla (zejména Michelangelovu Pietu v sedmé epizodě) bere dech a sám způsobuje téměř náboženské vytržení skrze krásu a ticho a gesto. Sorrentino se táže po povaze víry, a i když na většinu otázek nedává odpověď, jeho dílo samo je skoro náboženským prožitkem. Pracuje s takovým porozuměním tomu, co je v náboženství protimluvné, s rituálem, tradicí, mystikou, zkrátka s tím velkým skokem do neznáma, že – byť je ke spáse podle učení nutná milost boží – dává Nový papež pocítit malý Ráj už dnes. Více na TVZone. (03.02.2024)

Opäť moja veľká úcta k človeku, ktorý toto všetko spáchal. Tento Talian s nadštandardným hudobným vkusom je nielen majstrom obrazu, ale najmä konštruktívneho inteligentného dialógu, ktorý má čo ľuďom povedať. Málinko mi prekážali nadbytočné provokácie, ale aj to je humor zvaný nadhľad. Háčik je jedine vtom, že mainstream tomu neporozumie. Dám však ruku do ohňa za to, že keby sa P.S. nestal režisérom, mohol sa stať všetkým. Škoda, že podobných ľudí nežije vo svete viac. (13.11.2020)