Aldhani (S01E04)

Reálnost a hmatatelnost. To je to, co odlišuje Andora od ostatních seriálů. Každý tah je promyšlen, není tu žádný dialog navíc. Každý totiž má svou roli a to já dokážu ocenit, i když většina stále bude škemrat, že je to "pomalé". A ano, ono to je vskutku pomalé, ale tak je to i u nás v našem světě. Nic se neděje tak rychle jako v seriálech, takže je příjemné dostat nějaký reálnější zážitek. (28.09.2022)

Nejde o to, že tam nejsou světelné meče... v tomhle díle mi došlo, proč mi to nepřipomíná Star Wars. Odstíny lidské rasy jsou všechny, to ano... splněno. Ale mimozemšťané, kterých je SW universum plné, ti tu chybí. Natož nějaké jejich menšiny. Linka hlavního hrdiny je vesměs velmi nezajímavá, fádní až nudná. Ale co mě (patrně neplánovaně) opravdu chytlo, je byrokracie Imperiální správy. Zákulisí toho velkého soukolí. Od drobných osobních intrik, bojůvek o větší kus koláče, až po organizovaný zločin. Zajímavý pohled do universa, když ze scény odejdou ti s meči. Ale jak říkám. Absence mimozemských ras je citelná slabina seriálu. (24.06.2023)

Jediné, co se tomu po čtyřech epizodách dá vytknout, je rychlé a příliš časté přestřihávání mezi jednotlivými příběhovými linkami, které znemožňuje náležitě si je vychutnat. Ale už dlouho jsem neviděla scífko, u kterého by byla laťka nastavena tak vysoko. Vymazlené vizuály, sebejistá dramaturgie, výprava i casting, a hlavně - vůbec to není hloupé (ano, dívám se na vás, Star Treku a Orville). (28.09.2022)

Tvůrce seriálu Andor Tony Gilroy sám prohlásil, že 12-dílná 1. série seriálu Andor dohromady utvoří zhruba čtyři tříhodinové filmy. 4. epizoda tak působí přesně jako první třetina třídílného příběhu, kdy všechny tři režíruje Susanna White (Kouzelná chůva a Velký třesk) a seriál se prozatím drží toho, co nastavil v prvních třech dílech. Prakticky nulová přítomnost humoru, pohled na temnější variantu světa Star Wars. A opět to skvěle funguje.   Andor se definitivně začíná stávat součástí něčeho většího, jeho zasvěcenec Luthen Rael v podání Stellana Skarsgårda se poté mezitím vydává na Coruscant. Coruscant se poprvé od Pomsty Sithů představuje v hrané podoby, kdy i tentokrát působí jako ta správná vesmírná metropole, i na něm se očividně podepsal zub imperiálních časů a absence větší naleštění. Luthen Rael si poté i nadále krade mnoho svých momentů pro sebe a je snadné stát na každém jeho dialogu, ve čtvrté epizodě se ovšem představuje jedna stará známá, která v tomto seriálu též sehraje významnou roli.   Genevieve O'Reilly se vrací jako Mon Mothma, kdy skrze ní bude možné nahlédnout pod politickou pokličku předaleké galaxie a právě nahlédnutí do politické situace pod imperiální nadvládou bude dalším zajímavým faktorem. I Mothma se zde představuje v tak trochu jiném světle. S Raelem mluví víceméně v šifrách, dvakrát nemůže věřit ani svému manželovi Perrinovi v podání Alastaira Mackenzieho a celkově to vypadá, že linka s Mon Mothmou bude ještě velmi zajímavá.   Inspektor Syril Karn v podání Kylea Sollera minule při snaze o dopadení Andora splakal nad výdělkem a následky jeho postavě dodají další zajímavé vrstvy, které snad ještě budou prozkoumané. Ve čtvrté epizodě je ovšem představena nová hrozba v podobě Imperiální sekce bezpečnosti. Na první pohled zaujme důstojník Partagaz v podání Antona Lessera (Qyburn ze Hry o trůny), především ovšem i dozorkyně Dedra Meero v podání Denise Gough. I skrze ní se na fungování Impéria nahlíží zcela novým způsobem, především se ovšem ukazuje, že pokud Syril Karn působil cílevědomě, Meero působí, že nastaví novou laťku.   Andorova linka se zatím buduje, výprava na planetu Aldhani ovšem ukazuje výhodu toho, že se tvůrci rozhodli seriál natáčet na skutečných lokacích. Planeta Aldhani působí nádherně a i když natáčení ve virtuálních studiích není tolik rozpoznatelné, reálné kráčení v reálných oblastech je jednoduše něco jiného. Před Andorem stojí ještě dlouhá cesta a cíl jeho mise se mu prozatím zdá jako jasná cesta na sebevražedný pult, o to zajímavější ovšem bude sledovat cestu, na jejímž konci se stane Cassian Andor tím Cassianem Andorem z Rogue One. Už tady je navíc naznačené, že se v zájmu vyššího dobra nebudou povstalci bát ušpinění svých rukou.... (28.09.2022)

Depresivní Korusant ukazuje, že svět neonů, barev skončil s příchodem Impéria. Vše je teď betonová šeď. Člověk by mohl argumentovat, jiná část, jiný styl oproti prequel trilogii. Ale zcela to podtrhuje depresi spojenou s Impériem. Je to stejné jako si musely imperiální vojska zcela odstranit jakékoliv barvy ze zbrojí kromě šedé, černé, rudé a bílé. (29.09.2022)