Ptačí klec

Film začíná jako taneční a pěvecké vystoupení ženských v nočním klubu, který vede chlápek s havajskou košilí a knírkem. Jakmile jsem ovšem zjistil, že ty ženské jsou převlečení zženštilí chlapi, tak jsem byl trochu znechucen a chvíli mi trvalo, než jsem to zkousnul a mohl se ponořit do děje tohoto filmu. Armand Goldman je žid, otevřený gay, který vlastní gay drag klub v South Beach s názvem The Birdcage (Ptačí klec), jeho parťákem je také otevřený gay, a tak trochu blázen Albert, který je hvězdnou atrakcí v klubu pod pseudonymem Starina. Ti dva spolu žijí v bytě nad klubem s guatemalským sluhou Agadorem, který je také otevřený gay a touží po účinkování v drag show. Armand měl kdysi jednou sex s tanečnicí Katharine a vznikl z toho jeho syn Val, který považuje Alberta za svou matku. Val se chce nyní oženit s Barbarou a otec jej v tom pokračuje, i když Val je na ženění ještě moc mladý. Je zde ovšem problém, jelikož Barbařin otec je ultrakonzervativní republikánský (jak jinak) senátor Kevin Keeley, který spoluzaložil skupinu s názvem „Koalice pro morální pořádek“, a jeho manželka Louise jej v tom podporuje. Kevin se zaplete do politického skandálu, protože jeho kolega senátor a další spoluzakladatel skupiny je nalezen mrtev v posteli s nezletilou černošskou prostitutkou, což je kruté, ironické a neskutečně vtipné. Tohle byl přesně ten moment, kdy jsem si řekl, že film musím vidět do konce. Louise vnímá svatbu Barbary jako příležitost pro podpoření Kevinovy image bezúhonného rodinného muže. Nicméně, před oznámením zprávy o Barbařině svatbě tisku chce senátor navštívit Vala a jeho rodinu, aby měl jistotu, že ke svatbě skutečně dojde, a tak se celá tato konzervativní a spořádaná rodina vypraví na uvolněnou South Beach, kde jsou samí polonazí a vyzývavě oblečení lidé. Barbara nakecá svým rodičům, že Armand je hetero, jmenuje se Coleman (není to tedy žid) a že je kulturní atašé v Řecku. Armandovi se moc nelíbí nápad, že ze sebe bude muset udělat něco jiného, než je, ale přesto požádá zaměstnance svého klubu, aby z jeho domácnosti odstranili všechny zvrhlé a homosexuální prvky. Val a Armand se snaží udržet Alberta mimo dům, ale jelikož je to hysterický buzík, tak se to nepovede. Armand chce tedy alespoň udělat z Alberta heterosexuálního strýce, ale jeho ztřeštěná povaha to neumožňuje, a tak se Albert urazí a zamkne ve svém pokoji. Katharine zase slíbí, že se dostaví na večírek a bude předstírat Armandovu manželku. Keeleyovi dorazí do domu Goldmanových, uvítá je Agador, vystupující jako řecký komorník Spartakus, ale Katharine uvázne v dopravě, a tak její roli zastane Albert, který se obleče jako konzervativní žena středního věku – jako „paní Colemanová“. To už jsem se fakt smál, jelikož Kevin našel v „paní Colemanové“ jisté zalíbení. Samozřejmě se všechno začne komplikovat poté, co šofér řekne pravdu dvěma bulvárním novinářům, a hlavně když dorazí druhá „paní Colemanová“. Nakonec jsem tedy tomu filmu dal šanci a vyplatilo se to, nemám sice rád otevřeně homosexuální chování, ale když se to využije v ztřeštěné komedii, tak se na to dívat dá. Málo která zápletka může být vtipnější, než ta s konzervativním mravokárným senátorem, jehož dcera si chce vzít syna z teploušské rodiny, která se kvůli tomu přestrojí za spořádanou heterosexuální tradiční rodinu. (26.07.2024) (méně) (více)