Ptačí klec

Velmi příjemná komedie, která nezapře své divadelní kořeny. Výborný je nejen Nathan Lane a jeho kreace hysterické a přepjaté "ženy," ale i "chlapácky" uměřený Robin Williams, který je vůči svému partnerovi manželem i otcem zároveň. Škoda jen toho useknutého závěru, jde si dost těžko představit náhlé senátorovo prozření, zvláště s jeho paranoiou vůči tisku. (30.06.2009)

Po shlédnutí filmu a přečtení zdejších kometářů začínám mít pocit, že nemám smysl pro humor. Jedinou homosexuální postavu, na kterou se dá ještě dívat, zde hraje Robin Williams. Všichni ostatní (Nathan Lane a spol) přehrávají natolik šíleným a hysterickým způsobem, že některé scény jsou svou trapností k nevydržení. (13.05.2007)

Mike Nichols byl režisér, který dokázal homosexuály natočit, aby vypadali vtipně, ale zároveň je neurazit, protože je to prostě jejich styl života. Navíc si do hlavních úloh vybral ty nejlepší možné herce, které měl po ruce. Spojení Robina Williamse a Nathana Lanea je prostě dokonalé. Těžko uvěřit, že Robin byl na ženy, Nathan se do své role ponořil, i když určitě něco z toho vzešlo i z jeho soukromého života. Překvapil mě Gene Hackman, podle mě jako ženská vypadá daleko lépe. Film jako celek je vtipný, hysterický, ale místy až moc utahaný a taky mě moc nepotěšil ten otevřený útěk. (08.09.2019)

Disk o tom, jak homosexuál žení syna, jsem koupil pár dní po smrti Robina Williamse, a pustil si ho až nyní. Plod dávného heterosexuálního hříchu se chce oženit – navíc s dcerou konzervativního politika, který ctí mravnost nade vše. Majitele zavedeného podniku, jehož partner v něm představuje největší homosexuální hvězdu, to však nerozhodí. Tedy alespoň na první pohled. První setkání rodičů je naplánované. Když už je všechno nachystané/nafilmované, stačí jedny dámské šaty, paruka a dopravní zácpa a večeře o jednom chodu se začíná hroutit. Nedávno zesnulý Mike Nichols v té době platil za ostříleného tvůrce, který to výtečně umí s herci i látkami na papíře. Škoda, že scénáristka Elaine May zvolila první polovinu hodně vlažnou. Tedy alespoň já se moc nebavil. Příběh mě nudil, zápletka je nadhozená rychle, nikam se moc neposouváme. Když v té druhé přijde čas na převleky, nápady, upozorňování na vztyčený malíček a nahrávání gagů ze strany Williamse nebo Lanea, divák rychle a rád zbystří. Herci si drží solidní standard, někteří mile překvapují, další jen potvrzují to, co o nich moc dobře víme. Show must go on! Čtyři ale nedám.. (07.04.2015)

Chvílemi nevím, jestli dřív nadávat na podařeného synátora, který klade nesmyslným způsobem tak nesmyslné požadavky, až to podrývá důvěryhodnost celého filmu, nebo se podivovat histriónství slečny Alberta a pochybovat, jestli se jedná o výsměch měšťácky prudérní společnosti, nebo spíš teploušům. Asi je to obojí. Nemůžu ale pominout skutečnost, že jsem polovinu filmu prochechtal, a to nejen díky fórům zjevným, ale i těm méně okatým (například když si unylá sekretářka ve fitnessu čte časopis s názvem Nietzsche). Nakonec bych to označil za inteligentní grotesku s politickým a sociálním přesahem a dovolím si zaokrouhlit nahoru. 4½. (08.05.2012)