Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vrcholí druhá světová válka. Skupina partyzánů je během hustého sněžení zatlačena do hor. Několik zraněných a ošetřujících se skryje v zemljance, kde však brzy dochází zásoby a obklíčení je blízko. Dramatický válečný film vykresluje intenzivní prožitky slovenských partyzánů, ohrožených nejen německou armádou, ale i hladem a vlastními strachy. (NFA)

(více)

Recenze (23)

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Hory, vitr, snih, partyzani, spaginy, esesaci, psi, vesnicani. Proste vsechno, co chcete v tomto typu filmu videt. Za zeny pak Sykorova, Tanska a Prechovska. Samozrejme je cely film protkany idealisaci, ale to tak proste je. Hlavni borec je sef partyzanu, coz je samozrejme sovetsky clovek. Za me dobry. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Nemohu opominout čas vzniku a také politické klima, ve kterém byl příběh natáčen. Je třeba říci, že Slovenské národní povstání, kterého se zúčastnilo i mnoho Čechů, budí stále na různých diskuzích rozsáhlé debaty o tom, jak a proč se tak stalo. Režisér František Čáp zfilmoval předtím lepší filmy. Nastavenou dramatickou laťku sráží poněkud hloupé momenty. Nicméně jako celek na svou dobu to není vůbec špatný. ()

Reklama

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

K tomuto dílu jsem se dostal úplnou náhodou, když mi jej nabídl YouTube. Byla to šťastná náhoda, protože se jedná o velmi solidní snímek. Valná část se odehrává v zasněžených lesích, což mu dodává tu správnou "drsnost". Františka Čápa považuji za jednoho z našich nejlepších režisérů čtyřicátých let. Viděl jsem i některé jeho zahraniční filmy a i ty hodnotím vysoko. Myslím, že naše televize a firmy vydávající DVD tomuto režisérovi ještě hodně dluží. Závěrem chci říci, že pozitivní zobrazení Rudé armády není v mém úhlu pohledu žádná propaganda, ale věc zdravého rozumu. Vždyť nás proboha osvobodili od hitlerovců! Vysvětlovat to ale v dnešní době, kdy lidé volí na post starostů různé uprchlé chovance ústavů či smažky, je samozřejmě složitější, než by se jeden nadál... ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Samozřejmě, sovětští vojáci za Stalina běžně zdolávali horské štíty s chlapem na zádech. Ale že by se našel Slovák, který polámaný, omrzlý a napůl v bezvědomí vydržel viset na zádech druhého chlapa, tomu prostě nevěřím. Musel být přikurtovaný nebo přilepený. A to nám neukázali! Moje důvěra v historickou akurátnost tohoto filmu je tak poněkud nalomena. ()

GIK 

všechny recenze uživatele

Tři roky po konci hrůzné a tragické 2. sv. války, lidi by patrně chtěli zapomenout, ale filmaři rádi a s nadšením tuto děsivou událost znovu a znovu oživují, alespoň na plátnech kin. Tak prý slovenský lid povstal proti německým votrelcom. Patetický úvod, že patetičtější už jsem dlouho neviděl. V úvodních titulcích čteme, že film je nakrúcaný podle skutečné události. Patetický recitátor nám to ještě znovu připomene – zde by se měla rozblikat kontrolka každého soudného diváka. Laureát Stalinovy ceny je slepý jak patrona, nejdřív střílí do hlíny a pak by chtěl střílet po dievočce. Proč na ní ten tupoun míří, když se s ní z metru baví?? Stalinův kamarád drmolí furt rusky, proč u toho nejsou alespoň slovenské titulky? Hrdinní partyzáni v ledové fujavici bez rukavic, beranici jen lehce nasazenou, aby jim jí větrák ve studiu nesfouknul, uši venku. Dievočka si v mrazu -20 °C a vánici svléká kabát, aby přikryla raněného. Při pobytu zraněných v komfortní zemliance s vytápěním a umělým osvětlením (chybí už jen vířivka) se o dobrou náladu stará Deyl. Němci střílí na slepo po asi celých slovenských horách. Když dělostřelecký granát vybuchne těsně u chaty a vyrazí dveře, tak prohlásí: „No, alespoň nemusíme štípat dříví.“ Když se frekvence výbuchů zněkolikanásobí, tak se oči sovětských znalců rozzáří nadšením: KAŤŮŮŮŠA. A propuká nefalšovaná veselice. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (10)

  • Film měl premiéru dřív, neboť byl uveden na 1. Filmovém festivalu pracujících, který se odehrával ve dnech 28. 7.–3. 8. 1948 ve Zlíně (o rok později již Gottwaldově) a verdikt dělnické poroty (respektive Čápova reakce na něj) se mu stala osudnou, neboť byl postupně odejmut ze všech funkcí a následně emigroval. Dělnická porota kritizovala film za naturalismus a pesimismus, režisér se na jejich adresu vyjádřil: "Dělníci jsou blbouni, filmům nerozumějí a mohou mi vlézt na záda", a tím s natáčením filmů v ČSR skončil. (Dr. Hawkeye)
  • Štáb filmu zanechal po nakrúcaní v Bratislave batériovú aparatúru, zvukový systém Tobis Klangfilm a osvetľovací park. (Biopler)
  • Básník Jan Zábrana si o Bílé tmě ve svém deníku „Celý život“ poznamenal: „Je to důkladně ubohý film. Bezdějový, nepravděpodobný, špatný.“ (Michalex)

Reklama

Reklama