Reklama

Reklama

Epizody(5)

Obsahy(1)

Jeden z nejlepších a nejoblíbenějších českých seriálů, dnes už uznávaný jako klasika, vznikl v polovině sedmdesátých let. Znamenal novou kapitolu v historii našeho původního seriálu. Prozaik Jan Otčenášek a dramatik Oldřich Daněk, v té době oba již renomovaní tvůrci, označili své dílo termínem "televizní román". Dali tak najevo, že jím nejde o běžný, spotřební, zábavně - populární žánr, ale že míří k televiznímu dílu hlubšího záběru. Na vypjatých historických okamžicích let 1936 až 1945 sledují zvraty českého osudu i podoby českého charakteru. Ve scénáři našel zalíbení režisér, jehož jméno čteme na dlouhé řadě těch nejvýznamnějších seriálů od dob jeho počátků dodnes - František Filip. Přivedl před kameru celou plejádu hereckých mistrů všech generací: Miloše Nedbala, Karla Högera, Danu Medřickou, Janu Hlaváčovou, Vladimíra Menšíka, Jiřího Adamíru, Josefa Somra, Petra Čepka, Jiřího Hrzána, Jaromíra Hanzlíka, Slávku Budínovou a dlouhou řadu dalších.

Epizody:

1. Stěhovavá trafika
2. Bio Ilusion
3. Jízda do tunelu
4. Ďábelské ostrovy
5. Obvaziště Boccaccio

5. Barikáda ve vedlejší ulici - Přetočený poslední díl seriálu, doplněný o bojové revoluční scény (a s novými herci: Bohumil Švarc, Josef Čáp, Dana Syslová, Viktor Preiss, František Hanus, Vlastimil Hašek, Otto Lackovič a Jan Přeučil) a bez předčasně zemřelého Jana Libíčka. Po roce 1989 však tato verze odvysílána nebyla. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (181)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

O tom, co by mohly vyprávět ... všechny české domy - obzvláště ty starodávné ... solidní ... pavlačové - ty, které hodně pamatují. Schází jim jen drobnost: Dar řeči. Jejich zdi jsou němými svědky našich národních dějim, tudíž měly dost času poznat skrz naskrz naši národní povahu - v originálním televizním seriálu pak měly tu čest stát se kulisami pohnuté doby, která lámala i zocelovala charaktery, když za pochodu měnila podobu světa. Umožnily tak téměř divadelní uchopení osudů obyvatel "jednoho domu", kterým své tváře (i hlasy) propůjčila VELICE silná herecká sestava. Natáčením se evidentně dobře bavila - tím pádem na mě dýchla čirá, ničím nezkalená nostalgie ... a téměř mě porazila: To bývaly časy, když NAŠI herci v ČESKÝCH televizních seriálech zcela samozřejmě HRÁLI - namísto nuceného odříkávání naučených replik. Jenomže oni také měli CO hrát, neboť každá postava měla svůj osobitý profil, kterého se její představitel mohl přidržet - a dialogy nepřipomínaly mlácení prázdné slámy. Dějová linie nese cejch doby, která ji stvořila - ale jen v míře nezbytně nutné, takže excelentní jízdu maličko kazí jen poslední, pátý díl, pojednávající o pražském povstání. Barikáda pěkně pospolu s hrstkou svých obránců - a s trochou rozpaků postává stranou hlavního proudu dějin a divák se důležité informace dozvídá prakticky jen zprostředkovaně z dobového vysílání Českého rozhlasu. Na veliké události prostě maličké jeviště Bagounovy ulice nestačí, neboť historie obyčejně kráčívá po hlavních třídách. Osvoboditele tak lze na vlastní oči vidět jen ve stylizovaných dokumentárních záběrech ... a v úplném závěru si můžete prohlédnout památník s tankem číslo 23, který ovšem na Smíchově už dávno nenajdete. Neboť přišla jiná, zbrusu nová přelomová doba, která měla potřebu šmahem bourat staré symboly jako trapné připomínky všech normalizovaných let - a tak s příkladnou horlivostí ve velkém s vaničkami vylévala i děti ... jakoby ztratila rozlišovací schopnosti - jakoby neuměla (nebo NECHTĚLA) hledat rozdíly mezi letopočty 1945 a 1968. Možná byla skálopevně přesvědčená o své pravdě - nebo se chtěla jen dostatečně zviditelnit (a v horším případně ze svého zviditelnění i profitovat), ale to už je jiná historie ... kdoví, jak dlouho nám vydrží zdánlivě nezbouratelné symboly vystavěné ve žhavé současnosti - při našich mnohdy riskantních hrátkách spojených se šířením "západních hodnot". ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Nevím, jak to tu vypadalo za Protektorátu. Tehdy jsem byl ještě takhle malej. Tehdy byli ještě takhle malí i moji rodiče. A vlastně i prarodiče, protože se v té dob, věřte nevěřte, (plus mínus pár let) narodili. Takže, jak já mám kčertu vědět, jaká tehdy byla atmosféra a jak to tu vypadalo? Ale to ponechme stranou. Tenhle seriál je podle mě naprosto průměrný. Kdyby ho natočili dnes, byl by to stoprocentní odpad kousek nad Ulicí a vedle Ordinace. Jediné, co ho pozvedá nad všechny ostatní seriály, jsou herecké výkony a to každýho jednoho herce v něm. Ono taky, když dnešní plat jednoho z nich by vystačil tehdy pro všechny, není tak těžký obsadit jenom ty nejlepší kapacity i do těch největších štěků, že. Příběhem je to prostě jen další seriál ze života nějakýho vzorku obyvatelstva. Nejvíc se mi tu asi líbila postava Josefa Vinkláře, a zaujal mě Zdeněk Řehoř, protože to není tak dávno, co hrál usedlého postaršího pána v Takové normální rodince. Takže, všechny mé hvězdičky putují pouze a jedině k hercům. ()

Reklama

Jeremiah 

všechny recenze uživatele

Přirozené, krásné, pravdivé a upřimné. Tak na mne působí tento seriál. V nynější době můžeme jenom závidět jak blízko k sobě lidé měli, a i když jejich osudy nebyly vždy růžové, přesto se dokázali radovat i z maličkostí. Líbilo se mě, že když šlo do tuhého, dokázali se dát dohromady a jít bojovat za svoji pravdu. V současné době si již tak jistý reakcí lidí nejsem. O hereckých výkonech je vcelku zbytečné diskutovat - perfektní. ()

yvona 

všechny recenze uživatele

Nemůžu si pomoct, ale můj osobní dojem je, že všechny dostupné díly jsou prostříhané. Jedině snad 4. díl trvá téměř 80 minut, ostatní kolem jedné hodiny. Ten seriál jsem ještě kdysi viděla několikrát a dobře si ho pamatuji. V jednotlivých dílech chybí celé scény a to se místy odráží v nepřirozených skocích v ději. Proč to? Každá scéna by stála za shlédnutí. ()

Krysa SPK 

všechny recenze uživatele

Jedno z nejlepších děl naší filmové kinematografie a to hlavně díky hereckým výkonům našich největších hereckých hvězd. Scény jako odchod mužů při mobilizaci ("A nebojte, my jim to ukážeme."), reakce Vl. Menšíka na mnichovskou zradu, sešlost v hospodě po atentátu ("Tady českej lev konečně zalomcoval řetězem.."), J. Vinklář učí J. Hanzlíka boxovat a další a další jsou opravdu hereckými koncerty a nejen to - režie Františka Filipa i scénář jsou tak krásně česky lidské, že toto dílo spolu s Chalupáři tvoří špičku televizní tvorby. A poslední scény na barikádách ? Myslíte si, že lidé v té době sovětské tanky nevítali ? Že se nevylepovalo Rudé právo ? Nebo že se nepředvídal zánik drobného podnikaní ? Tento seriál je naopak historicky věrný a to navzdory době, kdy vznikal. Jen ten poslední záběr na tank 23 tam nemusel být, ale taková byla doba. Na to, že se v seriálu mohlo mluvit a soukromém podnikání, Masarykovi, legionářích nebo atentátu, je to ještě přijatelná daň. ()

Galerie (142)

Zajímavosti (74)

  • Tvůrci pořadu Z Metropole (od r. 2006) vyzpovídali některé pamětníky seriálu a prostudovali si scénář. Z obojího jednoznačně vyplývá, že seriál měl být delší ale byl stopnut. Nejvíce pravděpodobný důvod je návrat Přemka Tvaroha (Václav Postránecký) ze služeb letectva v Anglii. (sator)
  • Když se Přemek (Václav Postránecký) domluví před domem s nádražákem a odchází domů, vidíme vchodová vrata (v každé polovině dvě okna a nad nimi už jen dřevo). Později, když z domu odchází Sudeťák Walter (František Němec), vidíme, že vrata vypadají ze dvora jinak, než z ulice. Při pohledu ze dvora jsou nad okny ve vratech ještě oblouková skla. Jiná vrata, než při pohledu z ulice. (pjotri)

Související novinky

Zemřel režisér František Filip

Zemřel režisér František Filip

09.01.2021

Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)

Reklama

Reklama