Krajina ve stínu

I ve stínu Nabarveného ptáčete dokázal Sláma zazářit ve svém vlastním stylu, šel s kůží na trh, přihodil tvůrčí pověst a třeba u mě bez diskuze prospěl, s vyznamenáním ne, ale s obdivem určitě. Přece jen si vzal opravdu velký kus toho lidského neštěstí, které chtěl vyobrazit. Na minimálním prostoru se mu přesto podařilo navodit atmosféru ze světa, kde jsou rozdány karty tak děsivě přesným a černobílým způsobem, že vše ostatní (to běžně pro všechny lidské) jde stranou. Souseda je potřeba zabít...tedy...je to tak správně, dnes, že ano? Nějaký virus, možná nezvladatelně silné opojení nenadálou mocí, jež mění vesnického blázna v kata, je za tím vším, vir, který přináší pandemii a krizi lidských hodnot, kde je pomsta, nejlépe ještě tvrdší než její příčina, naší jedinou cestou a osudem, budeme již navždy vinni...co jiní způsobili Tobě, způsob jim dvojnásob...Ďábel má bezpochyby také svou knihu, kterou ovšem psal, píše a vždy bude psát jen člověk. Chtěl jsem vlastně jen napsat, že tu lidskou tragédii ti precizně vybraní herci v tísnivé a dokonale nasnímané i hudebně (ruchově) ozvučené atmosféře sehráli bezvadně. Bohdan stále jede! (08.03.2021)

Bohdan Sláma je pro mě asi poslední slušný český režisér, ale tentokrát si vybral látku, která šla mimo mě. Krajina ve stínu je sice komorním, ale ve výsledku dost rozmáchlým vyprávěním o osudech jedné vsi v předválečné a poválečné době. Technicky je film bezchybný a černobílá kamera dostatečně působivá, ale pro diváka nebyla rušivá. Bohužel vyprávění a hlavně jeho tempo je tak utahané, že film občas jako by stál a nikam nesměřoval, stejně jako osudy jednotlivých obyvatel. Nedá se to nazvat špatným filmem, jen to je přesně ten typ filmu, který sedne minimu a většinu mine. Jsem v té většině a od Slámy mě to dost mrzí. (29.12.2020)

Čiernobiely film nám chce ukázať, že história vojnového a povojnového Česka nebola čiernobiela, ale nakoniec ponúka paradoxne čiernobiele postavy. A to dokonca tak, že tá najkladnejšia sa zrazu stane extrémnym záporákom, pričom nie sme svedkami tohto prerodu, len suchého konštatovania, že mu bolo cez vojnu ublížené. Rozpačitý je už samotný názov, kedy sme tu mali film Ve stínu zaoberajúci sa zločinmi rokov päťdesiatych, akoby v českom slovníku nebol dostatočný počet slov, tých vhodných názvov sa dalo vymyslieť neúrekom. Našťastie tá vyše dvojhodinová stopáž nie je problém a film pomerne rýchlo utečie a svoju informačnú hodnotu rozhodne má, tá umelecká je značne diskutabilná. (09.01.2021)

Silná téma podaná netradičným spôsobom. Ono je to ťažké na posúdenie dokonca aj historikom, nie to ešte filmárom. Situácia v Sudetách pred vojnou, počas vojny a po nej, to je rad ťažkých príbehov a zničených životov. Kto za to môže, no asi ten, kto začal, pokiaľ viem Nemci neboli nijako na území Československa utláčaní. Vlastne už do čias stredoveku mali na našom území výsadné práva. Čiže celý ten hitlerizmus bol hlavne pre Nemcov žijúcich u nás celkom zbytočný, oni si tu nežili vôbec zle, vlastne lepšie ako v Ríši. Celý ten priebeh možných udalostí bol podľa mňa v tomto filme znázornený dobre, mohlo to tak byť. Zmena správania sa ľudí podľa vývoja politickej situácie, dejín. Nie je tomu aj teraz rovnako tak? Vidím, že mnoho ľudí tu dáva odpad, lebo to raní ich vlastenecké cítenie, ale čo azda sa táto neprávosť nediala aj z českej strany? Samozrejme dá sa prihliadať na to, že ide o pomstu, že oni robili nám to isté a že je to spravodlivé, ale existujú dobové zábery, kde nechali v rôznych sudetských obciach ľudia napochodovať Nemcov vrátane žien a detí k jarku a tam ich popravovali ranou do hlavy. To je to isté, čo robili tí zlí nacisti. Netreba od toho odvracať oči ani prekrúcať pravdu. Vražda je vražda, zlo je zlo. Myslím, že je legitímne vyjadriť aj takýto názor a pohľad na dejinné udalosti. Tak ako v slovenskom prípade na SNP. Čo je u nás žiaľ v podstate zakázané. (05.12.2020)

Odporúčam prečítať si komentár užívateľa Arsenal83, ku ktorému nie je toho potrebné veľa pridávať. "Demokracia a sloboda" vždy stála na tom že tyranský režim bol zvrhnutý odbojom (cárske Rusko, postkomunistické Rumunsko, africké štáty, občianska vojna v Španielsku atď.) ktorý po svojom víťazstve svojou krutosťou ten tyranský častokrát predčil, čoho svedkom sme vlastne aj my, obyvatelia bývalého Československa. A aj ten "demokratický" režim ktorý si užívame teraz raz bude porazený z dôvodu že bude vyzerať ako tyrania. Tento kruh sa totižto točí od nepamäti a nie je žiadny optimistický dôvod domnievať sa že sa to už skončilo...oceňujem čiernobiele spracovanie, trochu nesúrodý dej, Habermannův mlýn mi pripadal o niečo málo lepšie spracovaný. (30.01.2021)