Krajina ve stínu

„Karle, pojďme odsud pryč. Prodáme hospodářství a půjdem. Třeba k nám na Dobříš.“ - „Co bych tam dělal? Tady jsem se narodil a tady taky umřu!“ Kdo chce kam, pomozme mu tam…Filmové vyrovnávání se s 1 z „ožehavých“ témat našich dějin…nedopadlo příliš dobře. Volbu režiséra nechápu (ví vůbec producenti, co za filmy Sláma natočil?), o tom, jak moc byl chatrný už původní scénář od Arsenjeva se můžu jen dohadovat. Ale zfilmovat tak zkratkovitě období 1938-1952 a k tomu nedostatečně prokreslit nejen charaktery postav, ale hlavně jejich vývoj, to není moc dobře odvedená práce. Vždyť hlavní ženská postava mi byla skoro lhostejná a ostatní…to se můžu jen vrátit k úvodnímu přísloví (o řadě směšných karikatur ani nemluvě). Po technické stránce nemám výhrad, ale jinak? Až na pár záblesků převládající apatie. Krajina stínů dělá tématu spíš medvědí službu a v případě Slámy jde (podle mě) o jeho nejslabší film (snad se vrátí k tomu, co umí nejlíp…ani ta Bába z ledu není tak stará, aby se nemohl rozpomenout). Dám ještě slabší 3*. (07.02.2021)

Člověku se snadno vybaví Kachyňovo parádní kousek Ať žije republika, Němcovo Démanty noci či oscarový Obchod na korze. Atmosférou. Bohdan Sláma natočil nádherný film. Ostudná epizoda našich dějin, přesné podobenství povah lidských (aktuální stále), každý jednotlivý obraz má vysokou sdělovací hodnotu, herecké výkony jsou brilantní, Divišova kamera peckovní. Téma 2. světové války není zdaleka vystříleno a tohle se Bohdanovi povedlo. Podle mě jde o nejlepší Slámův film. Komu se film zdá absurdní, nesourodý a málo vřelý, nelze nevzkázat, že toto vše přesně vystihuje jakoukoli pohnutou dobu, v níž se píší v našich zemích dějiny. V obdobném duchu byli natočeni i Všichni dobří rodáci a jak se líbili... Tendence všechno shazovat, je náš národní sport, s tím se nic dělat nedá, jsme už takoví. Já říkám, než přeceňovaný, přemotivovaný chcankový fantasblábol o vymyšleném partnerovi lidového léčitele s mravencem na prdeli, tak raději všema deseti syrovou Krajinu ve stínu. A taky chválím casting. Potěšilo, že se film absolutně nádherně obešel bez Geislerové, která mi sice nevadí, ale poslední dobou na mě vyskakuje i z pasty na zuby. (18.12.2020)

Jen další trapný, prolhaný, ideologický a propagandistický propadák. Už jen stačí aby nějaký Sláma natočil jak strašně trpěli Fašisté v Osvětimi když je tam Židé hromadně popravovali nebo jak hodní mírumilovní Esesáci na východní frontě u Stalingradu neměli co jíst, čím topit a Rudá armáda je k tomu ještě odstřelovala s kanonů.To nevymyslíš! Vyvolení, kteří ovládají "kulturu" litují skopčáky. Oni byli vždycky velcí kámoši nacistů! Za Českého ehm spíše Xidovského lva se veřejně stydím!.Kdo byl sponzorem Slámova filmu? Všechno ukazuje na Kohna s Roubíčkem ! :) (29.01.2021)

A kdo se o to prosil? Beru, že divokému pohraničnímu odsunu po druhé světové válce se filmaři dosud moc nevěnovali, přesto tenhle dějinný vývoj, kdy vesnička (která dobově vypadá velmi dobře) několikrát změní státní příslušnost, nestrhne. Troufám si tvrdit, že je to proto, že Bohdan Sláma tápal s pevně daným scénářem a množstvím postav. I když paradoxně onen daný scénář se jaksi jen náhodně děje. Výsledek totiž obsahuje nespočet scén, ve kterých probíhá něco nezajímavého, někdo něco plácne, jiný něco udělá, ale divákovi je to šumák. A o nějaké emocionální stránce ani nemluvím. Silné epizody chybí. Navíc jsem netušil, proč se některá postava najednou chová tak, jak se chová. O tom, že bychom se hlouběji ponořil do jejich motivací, si můžeme nechat tak akorát zdát. Sláma vyvolává vzpomínky na nedávné drama Nabarvené ptáče (které bylo ovšem audiovizuálně někde úplně jinde), které rovněž zkoumalo (pokřivené) lidské charaktery. Jenže Slámovy postavy působí hrozně neživotně, chovají se a mluví divně a divákovi je tak jedno, zda ten nebo tamten chytne kulku. Od režiséra, který vztahy umí a který dlouhodobě v českém režisérském oddíle spolehlivě kope za silnější tým, je to s podivem. Přitom Slámova skromná dramata o plápolající naději, jako je Štěstí nebo Venkovský učitel mám moc rád. (15.12.2020)

Když už Slámu napadlo, že dějové skoky budou v rámci let, tak by bylo dobré, aby jednotlivé scény neobsahovaly pouze mlácení prázdné slámy, nebo rovnou festivalové mlčení. Není šance poznat jedinou postavu a jejich záměry jsou také záhadou. Dolovat emoce jen černobílou kamerou je ubohost. Možná jde o ožehavé téma našich dějin, ale jeho jalové zpracování si respekt nezaslouží. (21.01.2021)