Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.
Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (287)

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Slámovy filmy obecně mi přišly špatný, jen jsem dlouho nevěděl, proč to tak je. Protože tématicky zajímavé i jsou, ty příběhy by samy o sobě mohly byt fajn. Až tady mi to došlo. Sláma neumí napsat lidi, jen figurky, stupidní a nevěrohodné, jednostranné. Ještěze tu jsou i dobrý filmy z te doby, jako Sekal nebo Spalovač. Předpokládám, ze Slámův film byl dotovaný státem, protože tohle by se reálně neuživilo. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Chápu, že situace na Vitorazsku byla mimořádně komplikovaná, ale tohle mi celou dobu prostě připadalo jako koukání na film, který už jsem několikrát viděl. Každý je tu schopen chovat se jako svině, kdykoli k tomu dostane příležitost (bez ohledu na národnost). Prakticky tu nejsou žádné postavy, jejichž osud by se člověku chtělo sledovat. Herci jsou sice skvělí, ale stejně to celkový dojem moc nezachránilo. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

To, co funguje v polském pohraničí v Sekalovi, nefunguje v pohraničí na jihu. Bohdan se pokusil zfilmovat nezfilmovatelné, na tohle by ani 400 minut nestačilo. Množství dějinných zvratů, popis doby jež nemohla mít hrdiny, přehršel postav. To jsou hlavní úskalí jinak filmařsky brilantně zvládnuté práce. Moc pěkná čb kamera, fajn výběr herců. Ale zmatek, chaos, roztahanost, a na druhou stranu frámováním letopočty nepříjemný tlak na diváka, že mu něco uniklo. Mnohem líp na to šla Stránského Zdivočelá země, resp. seriálový formát, kdy bylo dostatek času seznámit se se všemi, sledovat jejich vývoj, a samozřejmě taky napatlat kolem spoustu omáčky. Viděno abych mohl s čistým svědomím poslat bod na Českého lva jinému zástupci - druhé místo Modelář, Český lev pro Šarlatána ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

[VIDĚNO 21.12.2020] ______ Bohdan Sláma je odjakživa znám svými celovečeráky, jejichž prostřednictvím vypráví příběhy v kterých se s citem věnuje lidem marginalizovaným, ať už sociálně znevýhodněným, či opuštěným - přičemž jeho nejnovější filmový příspěvek, 'Krajina ve stínu', který s jeho tvůrčím rukopisem má popravdě máloco společného, vyvolal minulý rok při závěru Letní filmové školy takřka enormní haló - a to nejen díky své řemeslné pompéznosti, ale především kvůli tématu, o němž referuje - tedy o jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin, která je mnoha vlasteneckými historiky záměrně tabuizována, poněvadž boří idealistický mýtus o "dobrých češích". I když snaha o smíření v sudetoněmeckém sporu probíhající od 90. let 20. století nese své plody, ještě stále se jedná o frustrující historické stigma. 'Krajina ve stínu' je i proto dalším potřebným krokem k zahojení této rány, třebaže do ní pomyslně sype pepř a sůl - a i sám Sláma si velmi dobře uvědomoval, že adaptovat tuto komplexní historickou kapitolu na stříbrné plátno vyžaduje nadlidské usilí už jen z toho důvodu, že samotná produkce snímku trvala celých deset let.... 'Krajina ve stínu' je v samotném jádru minimalistická sugestibilní kronika o nekomfortní historii Sudet, kde se odehrává společenský rozpor koexistence obyvatel zastávající dvě diametrálně odlišné ideologie - jedněch česko-německých obyvatel kteří se bezpřísežně oddají fanatickým sympatiím nacismu - a původních čechů žijících v pohraničí, kteří musí čelit konfliktům rozpínajících se spárů Hitlerovy Třetí říše. Snímek tak kolektivně rámuje osudy širokého portfolia několika postav exponovaných na půdorysu událostí 30. - 50. let, a posléze s časovým odstupem identické aktéry staví do kontrastu jejich profanovaných konsekvencí, které zhýrají jejich zatemněné duše spojené s neméně krvavou minulostí. Tím Sláma dává vzniku baladické participaci, která z emeritních antagonistů vytváří nové oběti - divák posléze nedokáže navázat empatie ani s jednou stranou morální barikády. Přesto se Sláma nutně nesnaží přepnout do role alibistického mravokárce, ale pouze prezentuje komplexní metastrukturální anatomii zla, které do jisté míry dřímá v každém z nás - ani nesoudí, ani nerelativizuje, protože samo souzení i vina (jak diváci vidí uvěřitelně a lidsky věrně, bez přehrávání a morálního kýče) jsou relativní.... Jelikož je 'Krajina ve stínu' točena na klasický filmový pás a na cinemascope v extrémně širokoúhlém záběru, kameraman Diviš Marek se zde suverénně pokouší o expresionismus, ale výsledný atak na emoce vždy skomírá na půli cesty - nemluvě o ambicích zakomponovat poetickou složku, z čehož se seč to jde sám Sláma snaží vydojit maximální impozantnost - leč oku lahodící černobílý filtr nezahalí nedostatky, které se přes rádoby sychravý kolorit nezadržitelně derou na povrch. Valná většina problémů snímku navíc tkví v příliš frigidní koncepci schematicky modelového scénáře Ivana Arsenjeva, jehož prostřednictvím se snaží naroubovat naturalisticky pojaté velké dějiny na malichernou každodennost sudetských sedláků, z nichž se posléze stanou antihrdinové - což jsou ostatně dikce, které stojí v rozporu proti uměleckému záměru režiséra a kameramana. Je sice fakt, že Marek kamerou provádí hotové divy a vytváří ohromující obrazové konstelace jednotlivých venkovských kulis - z hlediska formalistického hlediska nelze vyjma nevýrazné mizanscény těžko co vytýkat - jenže v rámci narativu to je jinej valčík - neboť koordinace poměrně monodimenzionální fabule (obsahu) a mozaikovitě strukturovaného syžetu (kompozice děje) je velmi nekoherentní a značně inkonzistentní - rytmika děje tak nahodile kolísá a stoupá vzhledem k okolnostem a disrupci. Nemluvě o nekompatibilních post-synchronech, které jsou neuvěřitelně rušivé, až iritující.... Snímek tak ve výsledku působí jako oživlé obrazy, leporelo patologických výjevů a dilemat z venkovského života od pospolitosti hospody, přes erotiku na seně, až po drůbeží hejna. Přes veškeré negace je však 'Krajina ve stínu' obdivuhodnou baladickou epopejí vypovídající o banalitě krutosti a pomstychtivosti, ideologické nevraživosti, celkové nesmyslnosti nacionalistického fanatismu, a jiných společenských problematik, které jsou v současnosti stále více aktuální a rezonující - a jednoduše v rámci současné tuzemské produkce netradiční audiovizuální milník, který se bezprecedentně řadí k nadstandardům české kinematografie a vrcholům minulého filmového roku.... // VERDIKT: 7,9 schnitzelů pro obergruppenführera Braumma z 10 // () (méně) (více)

tahit 

všechny recenze uživatele

Hledal jsem způsob jak to vnímat, je to žel smutné, ale neumím si představit, že by si sudetský Němec usmyslil natočit obdobný příběh, v němž zachycuje zločiny henleinovců či záškodníků z Freikorpsu v československém pohraničí. Protože i spousta Čechů v Sudetech v roce 1938 prošla traumatizujícím obdobím. Dal jsem na toto téma tuhle řeč s jedním kamarádem, který mi vyprávěl, že jeho dědu strážmistra ze zadu zavraždil v roce 1938 zákeřně nějaký henleinovec. Bohužel na zlo vždycky někdo doplatí, neradostné je, že nejčastěji to bývají Ti, co jsou slušní… ()

Galerie (39)

Zajímavosti (21)

  • Film sleduje hlavně osud rodiny Veberů, jejichž předlohou byli manželé Korbelovi. Josef Korbel byl jedním ze 14 zavražděných. (ajaxx)
  • Předlohou odbojáře a komunisty Pachla (Csongor Kassai) byl tušťský učitel Václav Maxa, který inicioval lidový soud a následné popravy. Jeho manželka byla skutečně židovského původu a zemřela v koncentračním táboře. Václav Maxa v roce 1968 spáchal sebevraždu a údajnou příčinou byly i výčitky svědomí. (ajaxx)
  • Děj filmu se původně odehrává v jihočeské oblasti Vitorazsko. Je to část naší republiky, která stovky let patřila Rakousku. K Československu byla připojena až dva roky po první světové válce v roce 1920, kdy byla obsazena československými četníky na základě poválečných dohod vítězných mocností. (ruza007)

Související novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (více)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (více)

Reklama

Reklama