Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.
Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (287)

cheyene 

všechny recenze uživatele

Syrový příběh, který svoji dobou vzniku, proveniencí, ale též obdobím, do něhož se děj hlásí, může snést lehké srovnání s Nabarveným ptáčetem, avšak v tomto boji, co se vyznění příběhu a vizuálního ztvárnění týče, jasně prohrává. Období 1938-1952 je hodně dlouhé a aby film o této stopáži vše pojal natolik dobře, že by v divákovi zanechal hlubokou stopu, je příliš krátký, resp. ona doba je vylíčena příliš zkratkovitě. Krajina ve stínu má skvělé herecké výkony, v mnoha scénách i atmosféru a emoce, ale jako celek nezafunguje tak, jak bych očekával. Jistý pocit deprese a zmaru sice po zhlédnutí zůstal, ale zpracovaná látka má potenciál ještě silnější. Oceňuji však, že se Češi pustili do jakéhosi tématu sebereflexe a prezentaci zločinů, které na konci války páchali a k čemu docházelo v divokých 50. letech. Na můj vkus však bylo zobrazeno válečné období a utrpení lidí v této době až moc fragmentárně a takové to rčení, že zlo budí zlo, či kdo seje vítr, sklízí bouři, tu skrze to nedostalo správné podhoubí. Dojem po zhlédnutí byl proto spíše negativní vůči Čechům, než Němcům, což... :-/ ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Kronika lidí z malé pohraniční vesnice Vitorazka. Není to žádný okázale působící film. Kamera je pomalá, moc se toho neděje. Lidé se různě překlápí na jednu, nebo druhou stranu. Režisér Bohdan Sláma nikomu názor nevnucuje, není zde čisté zlo a dobro. Říká : "Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami". ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Silná téma podaná netradičným spôsobom. Ono je to ťažké na posúdenie dokonca aj historikom, nie to ešte filmárom. Situácia v Sudetách pred vojnou, počas vojny a po nej, to je rad ťažkých príbehov a zničených životov. Kto za to môže, no asi ten, kto začal, pokiaľ viem Nemci neboli nijako na území Československa utláčaní. Vlastne už do čias stredoveku mali na našom území výsadné práva. Čiže celý ten hitlerizmus bol hlavne pre Nemcov žijúcich u nás celkom zbytočný, oni si tu nežili vôbec zle, vlastne lepšie ako v Ríši. Celý ten priebeh možných udalostí bol podľa mňa v tomto filme znázornený dobre, mohlo to tak byť. Zmena správania sa ľudí podľa vývoja politickej situácie, dejín. Nie je tomu aj teraz rovnako tak? Vidím, že mnoho ľudí tu dáva odpad, lebo to raní ich vlastenecké cítenie, ale čo azda sa táto neprávosť nediala aj z českej strany? Samozrejme dá sa prihliadať na to, že ide o pomstu, že oni robili nám to isté a že je to spravodlivé, ale existujú dobové zábery, kde nechali v rôznych sudetských obciach ľudia napochodovať Nemcov vrátane žien a detí k jarku a tam ich popravovali ranou do hlavy. To je to isté, čo robili tí zlí nacisti. Netreba od toho odvracať oči ani prekrúcať pravdu. Vražda je vražda, zlo je zlo. Myslím, že je legitímne vyjadriť aj takýto názor a pohľad na dejinné udalosti. Tak ako v slovenskom prípade na SNP. Čo je u nás žiaľ v podstate zakázané. ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Obrovska spokojnost.Prvu pol hodku som sa trochu bal tej rozvlacnosti, ale ked sa to rozbehne je to uplne strhujuca zalezitost so skvelou formalnou aj technickou strankou. Skvely filmá s mimoriadne silnou temou. Vo vrcholnych pasazch som ani nedychal. Takto som chcel aby dopadli Habermannov mlyn a Lidice. Domacich 9/10 ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Téma snímku (které je podle mne v současnosti vnímáno už daleko méně kontroverzně, než třeba před 20ti lety) - poválečné "účtování" s německým i "německým" obyvatelstvem v pohraničí a excesy s ním spojené"- bylo v naší kinematografii zpracováno už několikrát. "Krajina ve stínu", jakkoliv oprávněně jsou jí vytýkány Douglasem i mnoha jinými různé nešvary (plochost a přehnaná typizace postav, přemíra klišé viděných mnohokrát jinde atd.) má řadu kladných stránek - nadprůměrné herecké výkony(pro než byl mimo jiné předpokladem neméně kvalitní casting), působivá atmosféra a především, pokud to lze z dostupných zdrojů objektivně posoudit, na rozdíl od tematicky obdobných snímků, historická věrnost. Při srovnání s "Habermannovým mlýnem" nebo "Krví zmizelého" v tomto ohledu Slámův film vítězí na celé čáře a jestliže jsem výše zmíněná díla hodnotil jako slušný průměr, tragédie z Vitorazska si určitě zaslouží o hvězdičku víc. ()

Galerie (39)

Zajímavosti (21)

  • Předlohou odbojáře a komunisty Pachla (Csongor Kassai) byl tušťský učitel Václav Maxa, který inicioval lidový soud a následné popravy. Jeho manželka byla skutečně židovského původu a zemřela v koncentračním táboře. Václav Maxa v roce 1968 spáchal sebevraždu a údajnou příčinou byly i výčitky svědomí. (ajaxx)
  • Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 11 milionů korun. (SONY_)
  • Šicí stroj, který se během filmu několikrát objeví, je od firmy The Singer Company. Firma byla založena v Americe v roce 1851. (ArthasKarfa)

Související novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (více)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (více)

Reklama

Reklama