Režie:
Vít OlmerKamera:
Jan MalířHudba:
Martin KratochvílHrají:
Lukáš Vaculík, Roman Skamene, Simona Chytrová, Vítězslav Jandák, Miroslav Donutil, Ivana Velichová, Martina Adamcová, Jiří Kodeš, Vlastimil Zavřel (více)Obsahy(1)
Danny Smiřický, hlavní hrdina povídek a románů Josefa Škvoreckého (Zbabělci, Prima sezóna), který má autobiografické rysy svého autora, prožívá základní vojenskou službu v letech 1953–54, za časů neblaze proslulého komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Ve vojenském prostoru Kobylec probíhá výcvik tankistů. Danny v hodnosti rotného přitom s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí bolševických lampasáků. Myšlenky na civil, jídlo, ženy a alkohol mu pomáhají, stejně jako jeho spolubojovníkům, přežít absurdní dobu „služby vlasti"… Filmový přepis Škvoreckého díla natočil režisér Vít Olmer spolu se scenáristou Radkem Johnem. Vojenská komedie vstoupila do dějin české kinematografie jako první soukromě natočený celovečerní film od znárodňovacího dekretu v roce 1945. Čeští filmaři se tak vydali na novou cestu svobodného podnikání. V případě Tankového praporu se to určitě vyplatilo – film viděly v kinech dva miliony diváků. V roce 1991 tak snímek obsadil první příčku v návštěvnosti kin. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (34)
- Film vznikl nelegálně. Při natáčení společnost Bonton totiž porušila starý, ale stále platný zákon o znárodnění a monopolu kinematografie. Šlo o to, že výrobu všech filmů mělo pod palcem pouze filmové studio Barrandov. Když se objevil první snímek ze soukromého sektoru, začalo filmařům vedení Barrandovu vyhrožovat. Během natáčení tak panovala důvodná obava, že by si pro všechny mohla přijít policie. [Zdroj: Česká televize] (rublik05)
- Píseň, kterou vojáci zpívají ve scéně, kdy se připravují na příjezd sovětského vojenského poradce plk. Nikitičenka, je vojenský pochod, který nese má název „Směr Praha“, jehož autory jsou Ervín Toman a Jan Mareš. Jednalo se o „pochod československé vojenské jednotky v SSSR“. (majky19)
- Skladba, která zazní při praktické ukázce připravenosti praporu, nese název „The Song of Allied Forces“ – „Píseň spojeneckých armád“. (majky19)
- Ve filmu je řečeno, že nadporučík Pinkas byl proletář a bojoval jako důstojník v Anglii. V knize je však jeho osud popsán takto: „Nadporučík Pinkas se kdysi dopustil té chyby, že jako mladý zámečnický tovaryš utekl z Protektorátu směrem na západ. Zažil tam dobrodružství, po kterých netoužil a která mu nikdo nezáviděl (kromě pošetilých mladíků). Nějaký čas pobýval v československé uniformě na neokupovaném území Francie, odkud se mu podařilo utéct na motorovém člunu. V bouři však ztroskotal, byl zachráněn portugalskou obchodní lodí a ta ho dopravila na území Spojených států amerických. Tam byl zprvu internován pro podezření ze špionáže, takže mu nebylo dovoleno odejít k československým jednotkám do Anglie, ale když Japonci napadli Pearl Harbor, ocitl se, a ani nevěděl jak, v americké uniformě na ostřelovaných plážích ostrova Okinawy. Zraněn a vyznamenán několika americkými řády se dostal ke konci války do československých jednotek v Anglii a poté na západní frontě působil jako řidič tanku typu Cromwell, ze kterého se ovšem dalo vylézt jen při určitém natočení věže a tudíž byl zcela důmyslnou kremační pecí na lidi.“ (Jan.Kanak)
- Režisér Olmer navzdory velké divácké úspěšnosti na filmu prakticky nic nevydělal, protože podepsal nevýhodnou smlouvu a nakonec inkasoval jen asi 7 500 korun. (raininface)
- Hned čtyři herci, kteří účinkovali ve snímku Tankový prapor, si zahráli i o rok později ve snímku Černí baroni (1992). Konkrétně se jednalo o Miroslava Donutila, Milana Šimáčka, Václava Vydru a Miroslava Táborského. (majky19)
- Martina Adamcová vzala roli Babinčákové původně jako záskok. (hippyman)
- Po dvě desetiletí od uvedení byl snímek nejnavštěvovanějším českým filmem. Zhlédlo jej přes 2 miliony diváků, což je o 550 tisíc více než druhý v pořadí, kterým byl titul Černí baroni (1992). V kinech utržil na tu dobu astronomických 55 milionů korun. (hippyman)
- Autor předlohy Josef Škvorecký se svoji manželkou přiletěl na premiéru k Paláci kultury starým ruským vrtulníkem. (Jizni Tlapa)
- První český porevoluční film, který se natáčel za soukromé peníze. (jenik71)
- Filmovalo se v Nové vsi pod Pleší. Kasárny, kde se točilo, najdeme v Berouně. (M.B)
- Slavnostní premiéry se zúčastnila i samotná Adina Mandlová, která se čerstvě vrátila z exilu. O premiéře, na kterou ji přišel pozvat sám režisér Vít Olmer, prohlásila, že to byl spíš binec. (krib)
- Martina Adamcová (Babinčáková) prejavila záujem hrať vo filme u asistenta réžie. Nato ju v dabingovom štúdiu navštívil režisér Olmer a povedal jej: „Hledáme ženskou s velkýma ňadrama. Asi byste to mohla hrát, ale musím si sáhnout, abych měl jistotu." Režisér si ich ohmatal, povedal, že je to v poriadku a za desať minút už herečke volali z produkcie, že má rolu. (Raccoon.city)
- Nálada Vlastimila Zavřela (Malina) a Vítězslava Jandáka (kapitán Matka) bola dosť bojovná, lebo práve v čase nakrúcania Jandák prebral priateľku kolegovi. (Raccoon.city)
- Než sa Vít Olmer pustil do natáčania filmu, dostal ponuku režírovať Obecnú školu (1991), ktorú Zdeněk Svěrák napísal priamo pre neho. Olmer sa však rozhodol pre román z pera Josefa Škvoreckého. (Raccoon.city)
- Erotické scény Lukáša Vaculíka (Danny) a Simony Chytrovej (Janinka) sa natáčali v byte na sídlisku. Keď sa dotočili, ozval sa búrlivý potlesk a piskot. Štáb pozabudol na to, že na sídliskách je všetko vidieť a susedia si pozerajú do okien. (Raccoon.city)
- Režisér Vít Olmer na vojne nikdy nebol, mal modrú knižku. (Raccoon.city)
- Na objednávku prišlo 15 tankov zo Slovenska a všetky boli takmer nepojazdné, takže si ich museli svojpomocne opraviť. (Raccoon.city)
- Režisér Vít Olmer sa počas natáčania zoznámil so svojou manželkou Simonou Chytrovou (Janinka). (Raccoon.city)