Samotáři

Ať si kdo chce co chce říká, film Samotáři prostě zkultovněl. Alespoň pro jistou generaci. Film pojednává o třicátnících, ale paradoxně si jej vzali za své teenageři, do kterých se Petr Zelenka společně s Ondříčkem nějakým záhadným způsobem převtělili. A to tak přesně, že teenageři už i v normální mluvě používají věty z tohoto filmu. To se o většině snímků říct prostě nedá. Vynikající soundtrack doprovází přesně stylisticky nastavené záběry, ve kterých odehrávají své party herci, kteří se při natáčení očividně náramně bavili, a možná proto je jejich podání realistické a uvěřitelné. Ano, možná se takhle třicátníci nechovají, ale teenageři...? Rozhodně. (19.01.2003)

Můžu se v podstatě podepsat pod komentář Marigolda, mé výhrady jsou velmi podobné. Je to umělý výrobek, který je na hony vzdálený tomu, co znám z reálného života a i když nemůžu vyloučit, že někde se podobné lidské typy vyskytují, já je rozhodně nepotkal. Určitou zábavnost filmu neupírám, byť ty postavy jsou tak "cool" a vypouštějí tak neskutečné hlášky, až jsou mi nesympatické. Jako generační výpověď to u mě v žádném případě neobstojí, ale jinak se Samotáři pohybují někde mezi dvěma a třema hvězdičkami. Celkový dojem: 45 %. (18.06.2006)

Sklamaný vývojom Ondříčkovej kariéry posledných rokov, ktorá prešla od úprimných generačných výpovedí, k neúprimnému zacieleniu na Českého leva, som si s odstupom snaď dekády pustil jeden z najdôležitejších filmov mojho dospievania. A mám to asi ešte radšej, aj so všetkými chybami. Aj s papierovými dialógmi (hlavne v úvode), aj s kreténom Mikim Křenom, aj s neukončeným príbehom Vesny, aj so zbytočnou vedlajšou líniou s kúzelníkom, aj s trapne ukončeným príbehom Ondřeja a Lenky. Pretože Petr Zelenka, pretože Jan P. Muchow, pretože Jitka a Labina, pretože lidi tady málo hulej. Niektoré tie postavy a hlášky, spolu s celou tou dokonalou atmosférou konca (resp. začiatku) milénia, robia zo Samotárov rovnako dôležitý relikt doby, ako inde Chasimg Amy, alebo Fucking Amal. Zaslúžený kult o modernej ČR, z ktorého by si všetky tie súčasné chcípácke dedinské veselohry o zemanovských ľuďoch, mali brať príklad. (04.04.2019)

Film, který se údajně stal generační výpovědí. Ale za sebe musím dodat, že se mnou nekomunikoval ani tehdy, ani dnes. Násilně vložené prvky UFO, hulení a Japonců přinášejí jen prázdné slepé uličky a opět nám zůstává jen klasický oblouk na téma "na počátku se rozešli a na konci zase sešli". Kde je ona přidaná hodnota? Předpokládám, že tehdejší mladí se nijak zvlášť neuměli nadchnout ani pro Němce, ani pro Maciuchovou. Takže souhrnem mi vychází jako hlavní devíza opět jen ta Pragensie a bar La Casa blů. (25.07.2016)

V české kinematografii výjimečný počin. Zásluhou skvělé režie, precizní technické stránky věci, patřičně haluzovitého poněkud povídkového scénáře a hlavně skvělého obsazení hlášky z filmu zlidověly, a neváhal bych říct, že role Jiřího Macháčka se stala kultem. Ani ostatní herci a herečky nezůstávají ve svém umění nijak pozadu a jako jeden celek dávají divákovi darem skvělý zážitek... Doufám, že jde o něco víc než o generační záležitost té věkové skupiny, do které patřím. P.S. Nejlepší scénka rozchodu i návratu, jakou jsem kdy viděl... PS2: Film neselhává ani po víc než deseti letech od svého vzniku, a to jsem se od té doby docela změnil;) Samotáři jsou prostě jedineční - svojí podobou odtažití a chladní a přesto vtahující a plní emocí. Velmi komplexní dílo bez slabých scén, jedinečná atmosféra místy bere dech. Protože jsem v nich zase objevil něco nového, za což mohou události těch posledních deseti let, a proto, že se mi tím pádem jinak, ale tentokrát naprosto přesně trefili do nálady, dávám tichou stovku. (01.08.2003)