Dekalog V (E05)

Aj skrátená verzia Krátkeho filmu o zabíjaní je veľmi pôsobivá. Je tu skrátka to, čo tu byť musí, a to podrobne sprostredkované obe "zabíjania" a aj to, čo im predchádzalo. Atmosféra je dokonalá, vôbec vás nenapadne, že ide o televízny projekt, ale to vlastne platí o celom Dekalógu. A obaja herci sú vybratí presne, chápeme ich duševnému rozpoloženiu, trápeniu aj dilemám. (31.01.2023)

Hodnotím pouze čtyřmi hvězdičkami, protože Krátký film o zabíjení byl jednoznačně působivější. Myslím si, že že v tomto případě je delší stopáž prostě nutností. Těžko říct, jak bych to hodnotila, kdybych viděla pouze tento sestřih, ale vzhledem k tomu, že v í m, mi tam některé věci citelně chyběly, jak ve zločinu, tak v trestu. (23.08.2010)

Do prvního klimaxu (brutální vraždy taxikáře) se nám postupně představují tři hlavní aktéři (skutečně se nám však představí až s druhým klimaxem: brutální popravou Jacka. Mladý obhájce, teprve nedávno přijatý za člena advokátní komory, plný pochybností, ale i snah o nápravu, i když si není jistý jaká snaha a čeho náprava. Taxikář, libující si v drobných podlostech, plašení psů klaksonem, škodolibém zahrávání si s klienty (což se mu nakonec stane osudným). Mladý Jacek, vyhnaný a opuštěný ve městě, ví přesně co chce, bez ohledu na cokoli. Po vraždě taxikáře, zůstávají ve hře už jen dva, a teprve nyní (ve výkřiku obhájce, pomačkané fotografii, a při pohledu na louku u lesa) se odhalí jejich "objekt malé a" - pěkně jsme to vyhnali lacanovskou kozí brankou. Dvojí pomsta: Jackova za smrt sestry a vlastní zpackaný život, a pomsta zákona zde došly naplnění. Pozn: Slavoj Žižek, který věnuje Dekalogu (a filmům kolem něj) velkou pozornost, je k Pětce je poměrně skoupý. Přesto však ocituji (z jeho knihy Lacrimae rerum) obecnou úvahu Kennetha Burkeho: "... třebaže je přikázání 'Nezabiješ' ve své podstatě nadsmyslovou idejí, ve své úloze smyslového obrazu nemůže než rezonovat důrazným apelem 'Zabij'", na níž Žižek navazuje: "Lacanovský protiklad mezi symbolickýmn Zákonem a obescénním příkazem Superega se zde manifestuje ve své nejryzejší podobě: veškeré negace jsou bezmocné a jsou zredukovány na pouhé de-negace, takže nakonec zbývá jen obscénní, vtíravá ozvěna: Zabij! Zabij!" Smotného Žižka to táhne ke gnostickému výkladu, který je spíš sporný než osvětlující. (24.05.2017)

Hodinové filosofování o trestu smrti. Osobně mám v tomto ohledu zcela jasný názor - ano, není-li pochyb o vinně obžalovaného, což v tomhle snímečku rozhodně není. Ať už si hlavní hrdina prošel v životě čímkoli, tak nemá právo kvůli svému promarněnému a zhrzenému životu, ukončit život jiného člověka. Trest smrti je poté tím nejhumánnějším řešením, které se nejvíce blíží míře prohřešku. Alespoň já nevím o lepším. Celý díl se nese v extrémně pochmurném duchu, což je vzhledem k tématu více než pochopitelné. Dokonce jsem si povšimnul jakéhosi zeleného filtru, ať už byl použit z jakéhokoli důvodu. Vraždička i následná poprava jsou natočeny velmi syrově a jsou tedy oku lahodící. Velkou výtku bych směřoval k tomu, že se režisérovi nepodařilo rozehrát nějakou důmyslnější filosofickou hru. Jacek porušil 5. přikázání a dočkal se, z mého pohledu, zcela spravedlivého trestu. Nevidím nejmenší důvod k nějakému soucitu, či něčemu obdobnému. Příliš nechápu, proč se tento díl těší takovému obdivu. Téma je samozřejmě velmi zajímavé, ale ze strany myšlenek a úvah patří v mých očích k jednomu z nejslabších. (06.06.2016)

Opravdu úžasný pátý film série. Divák se zde dočká spousty kamerových kouzel (odrazy ve skle, divání se skrz mezeru mezi rukou a tělem, filtry) a to vše dělá tento film nesmírně silnou zaáležitostí. Vražda je natočená tak realisticky, až z toho mrazí v zádech. Stejně tak poprava. Ve věci trestů smrti neusátle přebíhám mezi stanoviskem ANO či NE. Potencionální ohrožení, či msta? (24.11.2006)