Dekalog
Dekalog, szesc
Obsahy(1)
Plachý poštovní úředník Tomek je posedlý atraktivní výtvarnicí středních let, smyslnou a promiskuitní Magdou, která bydlí v protějším domě. Sleduje ji dalekohledem, začne se jí plést do života a posléze se odhodlá odhalit jí své city. Soudí totiž, že je osamělá a potřebuje něhu. Cynická odezva, se kterou Magda jeho vyznání přijme, mladíka vážně raní. Do příběhu o manipulacích ve jménu lásky k bližnímu ovšem zasahuje i Tomkova bytná, která pro „svého" chlapce chce jen to nejlepší. - Alena Prokopová (Letní filmová škola)
(více)Recenze (30)
Právě zdejší povýšené odsouzení toho, co se postupně vyvíjí z úchylky v opravdový a čistý vztah, jako nepřiměřeného jen kvůli tomu, že se neslučuje s jakýmisi vykonstruovanými normami si přímo říká o to, abych tento díl nenáviděl. Po odhlédnutí od její myšlenky je však šestá epizoda neskutečně citlivou romancí, a jako taková se naopak nedá nemilovat. Pozn.: Krátký film o lásce jsem zatím neviděl, ale věřím, že právě pro zbavení se podtextu a nadějnější konec je o třídu lepší, než tato jeho kratší verze. ()
Ani sa príliš nečudujem tomu, že som si pri sledovaní Dekalógu 6 nespomenul, že som pred deviatimi rokmi videl Krátky film o láske. Už pri ňom som sa v komentári zmienil o mojich enormných nárokoch na romantické filmy a tie nezmenila ani kratšia verzia pôvodného filmu. Priznávam Dekalógu profesionalitu tvorcov, vrátane hercov, problémom je iba tempo a vyznenie príbehu, ktoré ma nedokázali vo väčšej miere osloviť. ()
"Tak to je všechno, to je celé to milování," říká zkušená a promiskuitní Máří Madaléna po Tomkově předčasné ejakulaci. Tím se karta lásky obrací - a závěrečnou scénou, "já Váš už nesleduji", se vrací do talonu. Ta karta se jmenuje "Srdcový kluk", ale zde ji můžeme nazývat "Rozkoš z koukání" neboli (snad podle Freuda) "Echte Schaulust". Hrubě vyjádřeno, "kdo nešmíruje, ten nemiluje". Hezky a jasně to vyjádřil Pascal Pernod (viz Slavoj Žižek: Lacrimae Rerum, též Hospodářské noviny, 27. květen 2017). "Není žádná (dokonalá, vzájemně opětovaná) láska, existuje jen nesmírná potřeba lásky; každý skutečný milostný poměr selhává a vrhá nás zpět do naší samoty." ()
Asi se není moc čemu divit. Je to v podstatě východisko z filmu "Okno do dvora", ale pojaté naprosto jinak a s naprosto jinými následky v jiném žánru. Skvěle je zde zachycen voyeurismus, ale ještě lépe je zde zachyceno celkově vyvrcholení, které je nečekané, ale přitom se jeví jako jediné logické. Opět smekám. Není divu, že to Kieślowski protáhl na hodinu a půl ve filmu "Krátký film o lásce". ()
Jsem rád, že tady nebylo o čem a ani pochyb. Stejně jako u předchozího přikázání jsem rád, že vznikla delší celovečerní verze, která oba náměty ještě rozšiřuje, ale zatímco u Nezabiješ jsem se tak silného dojmu nedočkal, tak zde naštěstí ano. Funguje to přesně tak silně, jako v Krátkém filmu o lásce a já jsem si ten detailně propracovaný psychogický příběh rád připomněl, stejně tak i Kieślowského neuvěřitelný talent ke psaní scénářů. Dál už bych jen opakoval to, co jsem psal u Krátkého filmu o lásce. Slabých 5* ()
Reklama