Angela's Ashes
Angelin popol
Angela's Ashes
Angela's Ashes
Režie:
Alan ParkerKamera:
Michael SeresinHudba:
John WilliamsHrají:
Emily Watson, Robert Carlyle, Joe Breen, Pauline McLynn, Eanna MacLiam, Des McAleer, Johnny Murphy, Kerry Condon, Gerard McSorley, Alan Parker, Martin Benson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je adaptací stejnojmenného autobiografického románu Franka McCourtha, v němž vzpomíná na své nelehké dětství, které strávil v chudinské čtvrti irského města Limerick. Vydání románu provázel v USA menší skandál, neboť autorova rodina se od něj distancovala a zpochybňovala pravdivost vzpomínek F. McCourtha. Film samotný poměrně věrně kopíruje dějovou linii knihy, avšak místy vyznívá poněkud chladněji. Děj se převážně odehrává v Limericku, kde Frank vyrůstá se svou matkou Andělou a otcem Malachym, jenž svým sklonem k alkoholismu ožebračuje celou rodinu. Frank ztratí hned několik sourozenců ze své početné rodiny a jediné východisko postupně spatřuje v odchodu do Ameriky. Matka Anděla trpně snáší osud a pro své potomky je ochotná udělat téměř cokoliv, co by bylo v jejich silách. Snímek zaujme svým naturalistickým zachycením dobového života v chudém a deštivém Limericku. Film získal cenu diváků na 35. MFF v Karlových Varech 2000. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (81)
veľmi pekne a atmosféricky pekne spracovaný dobový film s naozaj dobre napísaným scenárom, ktorý realisticky podáva peripetie dospievania na periférii írskeho mestečka ale zárove´ich miestami nadľahčuje a poľudšťuje láskavým humorom a živými charaktermi ()
Ortodoxný ľavičiar bude tvrdiť, že Anjelin popol je krásny príklad protikapitalistického sociálneho filmu, ortodoxný pravičiar zase, že Anjelin popol krásne ukazuje, že si ľudia za svoju biedu a osud do vysokej miery môžu sami. Alebo môžeme film, čo bude pravde najbližšie, brať jednoducho ako príbeh jednej chudobnej rodiny, ktorej hlava má rada alkohol a v Írsku zrovna nie je na ekonomických ružiach ustlané. Hlavnou postavou je dieťa, čo u mňa inklinuje k porovnávaniu k Svěrákovmu Po strništi bos, čo je ale diametrálne odlišne pojatý film. Anjelin popol namiesto hlášok a láskavosti ponúka temné obrazy a smrť. Napriek tomu nie je ubíjajúco depresívny a dve a pol hodiny utečú až prekvapivo rýchlo. ()
Ultradepresivní drama, kde není jediná světlá chvilka. ()
Dosť dlhý ale aj prínosný film pre tých, ktorí chcú vedieť, ako sa asi žilo v Írsku pred storočím. Môže byť prínosným hlavne pre Slovákov, pretože Íri s nimi majú veľmi veľa spoločné. Každý druhý z nich sa odsťahuje z krajiny a má problém s alkoholom. ()
Očividně do filmu kecali víc Irové než Amíci, a tak tu, naštěstí, máme silné drama zcela prosté jakéhokoliv hollywoodského plačtivého balastu. Ten film je tvrdej jak pěst irskýho boxera, nelítostnej jak jejich počasí, přesto, nebo právě proto, opravdovej jako Irsko samotné. Není nad to si jej v jednom upršeném podzimním dni vychutnat jako doušek Guinnesse... oukej, už těch přirovnání nechám :-) Krásný film, u kterého jsem si po celou dobu říkal, jak moc skvělá musí být i knižní předloha, přestože bych se musel obejít bez Roberta Carlyla nebo Emily Watson, a to by byla škoda. ()
Když je film věrně depresivní, ještě to neznamená, že je kvalitní... ()
Opravdu pohnuté dětství. ()
,,BOLO TO NESKUTOČNE ŤAŽKÉ DETSTVO. ŠŤASTNÉ DETSTVO ANI NESTOJÍ ZA REČ. HORŠIE NEŽ AKO ŤAŽKÉ DETSTVO JE ÍRSKE DETSTVO A EŠTE HORŠIE JE ÍRSKE KATOLÍCKE DETSTVO." __ Pohľad do biednych írskych pomerov je úchvatný. Taká chudoba je dnes už v Európe nepredstaviteľná. V mojom povedomí je horšie opísaná už iba v Zolovom románe ,,Germinal", ktorý sa odohráva približne o 70 rokov skôr. Vizuálna stránka diela mi pripomenula moje promočné oznámenie. Jediný rozžiarený záber je až v závere na Sochu slobody. Zvyšok je vo vynikajúcom súlade s atmosférou filmu, kde jedna tragédia strieda druhú a obsahuje iba minimálny počet pozitívnych momentov, hoci žiadnu depresívnu náladu - ako podaktorí píšu - som z neho nemal. Akurát cynický humor je v kontraste s bigotným írskym katolicizmom (Na zmytie hriechu treba normálnu alebo svätenú vodu?). Možno je ozaj istou chybou filmu, že sa nijako hlbšie neponoril do niektorých postáv členov rodiny. V zásade napr. rozumiem alkoholizmu Roberta Carlyla, ale pre jeho ľahostajnosť postarať sa o vlastnú rodinu a žiť ako príživník na sociálnych dávkach by som ho rúbal ako rešeto. Pretože kvalita soundtracku je aj podľa iných komentárov nespochybniteľná, preto záverom ešte dodám ako ma zaujala ľahkosť v smrti postáv, taká prirodzene uveriteľná ako život, akoby len stačilo ukázať prstom a je to. __ ,,POČÚVAL SOM MRZKÉ VECI O DIEVČATÁCH Z MESTA, KTORÝM JE JEDNO ČO S NIMI ROBIA CHLAPCI, LEBO TO UŽ ROBILI SO SVOJIMI BRATMI." (1276, hodnotenie, 66. komentár k filmu) ()
Film se mi líbil asi tak jako kniha...hodně. Parkerovy filmy mě nepřestávají překvapovat. Co film, to ryzí a především kvalitní originál. Williamsova hudba je bezchybná. ()
Obyčejnou nebo svěcenou?:))) Zezačátku dosti depresivní, potom se ale díky lehce ironickému nadhledu divák i občas zasměje. Domodra vytónovaný obraz i nádherně smutná hudba výborně podporují depresivní a zoufalou atmosféru. Postava matky se mi zdála upozaděná a charakterově méně propracovaná než postava otce. Pár zajímavých přirovnání (Shakespeare je jako bramborová kaše - nikdy se ho nemůžete nabažit), několik dosti vtipných momentů (babička-bigotní katolička řešící tělo a krev Páně na svém dvorku, hádka o poslední slovo). Délka mi ani tak díky barvitě a komplexně vylíčenému vyrůstání v chudobě a bídě nevadila, jen mi film celkově připadal trochu nevýrazný a vlastně ničím výjimečný, asi jako tento můj komentář. ()
Víme, že na vzpomínky (vlastní promluva o minulých událostech) nemají žádnou hodnotu co do pravdivosti děje ani osob na nich zúčastněných. Jsou modifikovány tak, jak se to právě hodí, až nakonec petrifikují do jakéhosi "představovacího" kodexem, sbírky představ, kterou sám o sobě člověk má, a která ho líčí tak, jak se sám chce vidět. Proto "zpochybňování pravdivosti vzpomínek F. McCourtha" je absurdní, neboť se zpochybňuje zpochybněné. Takže knihu (film) zpochybněme ještě potřetí: třeba...., že té protivné vody bylo přece jen méně.... ()
O tom, jak chudí zrzaví Irové přítáhli z Ameriky zpátky do rodnýho Irska a neměli co žrát... ()
Reziser Alan Parker /The Mississippi Burning/ natocil irsky chladnu dramu, ktora ma sice nieco do seba a srdervuci pribeh, ale inak nic neponuka. Dazdivy irsky Limerick nepocitam. Herecke vykony su mizerne az ziadne, a rezia je nevyvazena. Pre mna nuda a prepadaku sa neudujem. 10 % ()
Andělin popel je příběh irské rodiny v Limericku. Je to barvité líčení mezi bídou a nouzí, špínou a hladem, vlhkem a deštěm, mezi rozením dětí a umíráním. Andělin popel je laskavé i humorné vyprávění irského chlapce, který dospívá v jinocha. Film, který vznikl podle stejnojmenného románu Franka McCourtha, doprovází jímavá hudba Johna Williamse. Ze zanedbaného prostředí věčně vlhkého Limericku vypluje občas na povrch drahokam: "Naplňte svou paměť. Je to vaše pokladnice a vaše vědomosti vám nikdo nevezme. Když si hlavy naplníte smetím, shnijou vám. Můžete být chudí, mít rozbité boty, ale vaše mysl bude palác." ()
57. Zlatý Glóbus za rok 1999 - nominace (1) - Nejlepší hudba - John Williams ()
Afektívny pohľad na ľudskú tvár chudoby. 6/10 ()
Těžko uvěřit, že je něco takového skutečně pravda. Nicméně právě opravdovost přidává filmu pomyslné body. ()
Nádherný film, který (úžasné) předloze nedělá sebemenší ostudu, což je u všech adaptací obecně vzácná záležitost. Obzvlášť bych chtěla pochválit výkon Roberta Carlyleho, ale i všechny mladé Franky. Angela´s aches je má nejoblíbenější kniha - a tenhle film si z ní vzal všechnu tu atmosféru, lásku i bídu. ()
A čo pokračovanie? Ja chcem vedieť, čo sa stalo ďalej :( Prostredie neskutočne chladné a špinavé, ale aj napriek tomu na mňa pôsobilo určitým čarom. Napriek všetkým tým neprávostiam a problémom a sklamaniam príbeh ukazuje aj krajšie chvíle Frankovho života. ()
Neveselý upršaný príbeh o dospievaní nie v zelenom, ale šedivom Írsku pred sto rokmi, ktoré sa potáca medzi chudobou, hladom, alkoholizmom, smrťou, vyhroteným nacionalizmom a bigotným katolicizmom na jednej strane a vierou v lepšiu budúcnosť, v seba a v Ameriku na strane druhej. ()