Saló aneb 120 dnů sodomy

Pasolini byl opravdový úchylák se vším všudy :D , jeho filmy mě přesto neustále dokáží překvapovat ať už je to jejich ''úchylností'', nebo zvráceným pojetím- navíc jeho filmy nejsou pro každého. V posledních pěti minutách zde lze vidět několik velice zajímavých momentek z mučení odehrávající se na dvoře. Jinak ta čtveřice pánů byla dobrá banda úchyláků, která společně se starými štětkami ukázali těm mladým lidem peklo na zemi. A hlavně každého pořádně zabolí prdel... (04.03.2010)

Možná nejsofistikovanější Pasoliniho dílo. Lépe se se světem (neplánovaně, ovšem) rozloučit nemohl. Zcela jistě kontroverzní a šokující počin. Pravděpodobně velmi filosofující. Jedno je však jasné, tohle není ani o pornografii ani o sexu. Ucelenější, ne tak roztahané a nudné, než literární předloha. Prezident je nejnechutnější a nejodpudivější filmová postava, jakou znám. Výběr jeho hereckého představitele je nejlepší věcí celého filmu. Ty vyprávějící postarší kurvičky jsou k sežrání, nejlepší pasáže celého filmu. Skvělá hudba, výborné civilní herectví, ulítlé dialogy. Díky, Piere. (26.08.2013)

Nejodpornější film, který jsem kdy viděla, nám uměleckou formou vypráví o tom nejhnusnějším, co v se v člověku může skrývat. Explicitně perverzní hnus. (26.03.2009)

film salo aneb 120 dnu sodomy by asi programovemu oddeleni tv na nedelni odpoledne neprosel. i kdyz, docela by me zajimaly reakce nic netusicich nahodnych divaku, sceny pojidani exkrementu, to v nemeckych kriminalkach nenajdete...tento film je skutecne mimoradne nechutny, perverzni, brutalni, obsceni, zvraceny a buhvi co jeste (co byste taky od filmu s podobnym nazvem cekali). a i kdyz o tyhle atributy tu ve skutecnosti vubec nejde, pravdepodobne prave kvuli nim film rozhodne nezapomenete. nezapomenete ho ani pres obcasnou nudu a mirnou rozvleklost. kazdopadne svoji babicce to radeji nepoustejte... (21.02.2006)

Nějak takto si představuji peklo. I to válečné. Rozhodně ne filmové... (11.12.2016)

...ale vo videotéke si to nechám. (14.07.2005)

Když jsem kdysi dávno ještě v časech svého filmového hledačství navštěvoval artová kina, zavítal jsem jednoho večera, nalákaný pověstmi o jeho skandálnosti, i na tenhle Pasoliniho snímek. Nebavil mě tehdy ani trochu, ani nešokoval, jeho nudné (ač květnaté) dialogy plné rádoby nihilistických, filosofických a šokézně nemorálních žvástů, mi byly k smíchu (vlastně spíš k úšklebku), stejně tak jeho trapně teatrální orgie (i trapně teatrální herecké výkony) a spíše než u scén zobrazujících koprofagii se mi zvedal kufr u těch, které zobrazovaly mužskou homosexualitu. Ale po seznámení se s novodobou odpadní produkcí Mariana Dory jsem si na tenhle film vzpomněl, zkouknul ho znovu, a musím ho ocenit aspoň jako vizuálně celkem pohledný, vtipný, a s jakýms takýms myšlenkovým poselstvím. Svého času mohl asi opravdu leckoho šokovat, ale v porovnání s některými dnešními šílenostmi je co se brutality a nechutnosti týče jen lehce nadprůměrný. (A Klímův immoralistický Velký roman je stokrát myšlenkově hlubší a navíc i zábavnější a heterosexuální, ale to sem nepatří, jen jsem si na tuhle božskou knihu během filmu několikrát vzpomněl). (15.01.2014)

Jeden z nejúchylnějších hnusů, jaký jsem kdy viděl. Říká se "O mrtvých jen v dobrém", ale Pasolini byl odpornej dobytek, kterej mi zvednul žaludek, což se mi u filmu ještě nestalo. (11.09.2012)

Neuvěřitelná zhůvěřilost. Zhlédnuta první polovina filmu s přestávkami - druhou jsem musel přeskákat, protože ten explicitně násilný a odporný materiál se prostě zkouknout nedal. (06.06.2015)

Pravé umění musí být převratné, revoluční, kruté natolik, aby vámi otřáslo. Musí být nadčasové a moderní a proto obvykle jeho přijetí trvá delší dobu. Přesně takové byly Květy zla, Zpěvy Maldororovy, přesně takové je Saló aneb 120 dní Sodomy. (28.11.2007)

Pasoliniho vrcholné dielo. Táto sonda do tých najtemnejších a najzvrátenejších zakutí ľudskej duše je právom označovaná za jedno z najkontroverznejších diel vôbec. Pasolini sa neštíti zobrazeniu násilia, bolesti, utrpenia a preto sa právom tento film označuje za prvý film z plánovanej trilógie o smrti, ktorú bohužiaľ ale režisér nestihol zrealizovať. Dostávame sa do domu, kde sú všetky neresti dovolené a štítenie sa týchto nerestí sa končí bolestnou smrťou. Mladí muži a dievčatá pristupujú na túto hru a strácajú svoju morálku, charakter a čistotu a sú strhnutý zlom, žiadostivosťou, vášňou a túžbou zachrániť si svoj život. Oproti prvotným lyrickým príbehom a prerábkam klasických diel ako Médea a Oidipus sa Pasolini naplno otvoril vo svojej tvorbe a v tom čo ho baví a čo ho ako tvorcu definovalo v trilógií života, ktorá zahŕňa Dekameron, canterburské poviedky a kyticu z tisíc a jednej noci. V tejto trilógií už padať prvky, ktoré využil v tomto filme a ako zakončenie jeho kariéry slúži tento film ako správny odrazový mostík z oboznámením sa s týmto režisérom. Je pravda že bol zatracovaný a je pravda, že tento film považujú za nechutnú pseudoumeleckú zvrátenosť, ale snaha o zachytenie zla a beznádeje je dokonalá. A ak vás film aspoň raz prinútil odvrátiť zrak, tak splnil svoj účel. (06.02.2011)

Nie, toto nie! Nepresvedčíte ma, že toto je na niečo dobré..odporné, nechutné, zvrátené! Chce sa mi z "tvorby" markíza de Sade zvracať! Pasolini sa musel zblázniť! (09.02.2014)

těžko říct - 5/10 (11.11.2006)

Bez komentáře. (06.06.2009)

Divočáku styď se!!! Žádné umění v tom nevidím, je to jenom pár oplzlých příběhů a pak už jenom úchylné a nechutné scény a toť vše... Nechutný film - už nikdy bych se na něj nepodívala a kdo ho ještě neviděl - tak se na něj radši ani nedívejte. Berte to jako dobře míněnou radu. (07.11.2005)

Tento film se popravdě nedá hodnotit, ale "odpad!" tady vidím tolikrát, že to chci trochu vyvážit. Film je to zajisté úchylný, šokující, ošklivý, ale i takové může být umění. A nebo taky ne...to záleží na každém jak si to posoudí. Já jsem jen zastáncem toho, aby tento snímek každý filmový fanoušek viděl, protože se zajisté jedná o jedinečný počin, něco takového zase dlouho neuvidíte. (30.07.2006)

Odporné, hnusné, samoúčelné... (31.10.2007)

No vida, konečně jsem se dostal k legendárnímu Saló, které se řadí do kategorie těch nejzávadnějších filmů v historii kinematografie. Nutno podotknout, že se jednalo o labutí píseň kontroverzního italského tvůrce Piera Paola Pasoliniho. Saló aneb 120 dnů sodomy obsahuje na svoji dobu docela šokující scény - některým jedincům pocuchá spolehlivě nervy i dneska. Jedná se ovšem o něco, co by musel člověk pro doplnění filmového vzdělání vidět? Ani ne. Údajně se má jednat o satiru, která má pomocí pobuřujících scén poukázat na závažnější sociální problémy. Ale popravdě, moc jsem tam onen žánrový přesah nezahlédl. Spíš se jednalo o rádoby myšlenkovou hloubku se samoúčelnými čuňárnami. Já jsem se popravdě docela dostkrát nasmál, ale ne tou dementností filmu, ale tím, že hodně scén vyznělo hodně vtipně. Pokud si ovšem potrpíte na zvráceném, černém a nechutném humoru. Tedy aspoň jsem to tak vnímal. Doporučuji shlédnout s dabingem, který to nesčetněkrát zabije. Můj hrdina byl jednoznačně ten mega-úchyl, kterého s perverzním úsměvem ztvárnil šilhající Aldo Valletti. U něj mi stačil pouze pohled a šel jsem do kolen. Saló je jako komedie na zasmání parádní šmakuláda, ale více od snímku opravdu nečekejte. Jedna hvězda za Aldo Vallettiho a druhá za perverzní hlášky noblesní dámy. (09.07.2019)

Je mi vážně buřt, jestli se jedná o alegorii či cokoli jiného. Zpracování je tak odporný, že jsem to musela šestkrát zastavit, abych to vůbec dokoukala. Z duše nesnáším jakékoli násilí a tady při tom jsem trpěla jak zvíře. Mé soucítění s těmi dětmi mě donutilo ohodnotit odpadem, ač to činím nerada a velmi zřídka. Holt nic pro mě. (12.12.2016)

Nie som zhrozený ( a určite by som nebol ani v dobe vzniku filmu, byť vtedy občanom tejto planéty ). Som skôr sklamaný, že podobne neurčité a ´´škandalózne´´ snímky dostávajú kultové zadosťučinenie. Nie, pre mňa nuda a ani tie niektoré ´´recepty´´ na ´´sváču´´ nepôsobia drsne. Proste film, ktorý sa pokúsil o niečo, čo vlastne ani nerezonuje. (12.03.2022)