Vražedný víkend
The Osterman Weekend
Režie:
Sam PeckinpahScénář:
Alan SharpKamera:
John CoquillonHudba:
Lalo SchifrinHrají:
Rutger Hauer, John Hurt, Craig T. Nelson, Dennis Hopper, Chris Sarandon, Meg Foster, Helen Shaver, Sandy McPeak, Burt Lancaster, Christopher Starr, Jan Tříska (více)Obsahy(2)
Nic není, jak vypadá na první pohled. Drama ze zákulisí sdělovacích prostředků a mezinárodní špionáže. John Tanner, populární speakr televizních show, je obviněn zástupcem CIA, že se v jeho domě scházejí zástupci špionáže jiných zemí. Aby se „vykoupil“ z obvinění, k němuž jsou mu předkládány důkazy, přistoupí Tanner na to, aby další schůzka byla pod kontrolou pomocí utajených videokamer. Nevědomky tak rozpoutá doslova peklo, v němž se ocitne i jeho vlatní žena a děti… Film podle románu Roberta Ludluma natočil známý americký režisér Sam Peckinpah (Jízda vysočinou, Divoká banda, Balada o Cable Hogueovi, Pat Garrett a Billy Kid, Železný kříž). Úlohu Johna Tannera ztvárnil Rutger Hauer, roli agenta CIA hraje John Hurt. Hudbu k filmu připravil Lalo Schifrin. (Česká televize)
(více)Recenze (49)
Film, který promrhal svůj možný potenciál. Nechybí mu napětí a akce, je plný zbytečného násilí, má nepochopitelný až zvrácený děj, kdy už samotný střet obou hlavních postav je více než nesmyslný. Ctihodný občan a televizní moderátor John Tanner (Rutger Hauer) je vtažen do nebezpečné špionážní hry: rozkryj v kapitalistické velmoci komunistickou špionážní síť. Až pozdě pochopí do čeho je zatažen a začíná mu boj o holý život. Agent CIA Lawrence Fassett (John Hurt) si v brutální hře vyřizuje účet se svým nadřízeným, který stojí za smrtí jeho ženy. Stal se z něj podivín, který likviduje nevinné lidi a lpí na zvrácené formě osobní spravedlnosti plnou kruté brutality a zabíjení. Z dalších rolí: Tannerovi přátelé Bernard Osterman (Craig T. Nelson), Richard Tremayne (Dennis Hopper) a Joseph Cardone (Chris Sarandon), ulévajíc si peníze do Švýcarska a oběti Fassettovi zlovůle, Tannerova manželka Ali (Meg Foster), vyděšená průběhem událostí, Tremayneova partnerka Virginia (Helen Shaver), projíždějící si nosem bílý prášek, Tannerův malý syn Steve (Christopher Starr), všemocný šéf CIA Maxwell Danforth (dobrý Burt Lancaster), skutečný cíl zvrhlé Fassettovi hry, a ruský tajný agent Andrei Mikalovich (Jan Tříska). Podivné ve své neuvěřitelnosti, nepochopitelné ve svém ději. A přesto je to dílo s jistou syrovou silou, která působí na diváka. ()
Trocha zvláštny posledný film Sama Peckinpaha, ale mne sa to páčilo a považujem to za dôstojnú rozlúčku majstra Sama s režisérskou stoličkou. ()
Finální Peckinpahův film není nijak oslnivý, ale úplně špatné to taky není. Jeho rukopis pronikne jen na pár místech, jinak je to prostě obyčejný mírně béčkový thriller na vyplnění jednoho večera. 5/10 ()
Hodne zvlastni konspiracne-paranoidni podivnost podle politicko-spionazniho romanu Roberta Ludluma, ktera vsak v urcitych momentech balancuje na mozna az beckove hrane. Kdyz tenhle film berete s cynickym usmevem, muze byt az prekvapive zabavny. Netroufam si ho uplne zavrhnout, v urcitych momentech mel sve kouzlo, ta destrukce pratelstvi a paranoia pod vlivem okolnosti nebyly spatne, stejne tak porce docela solidni akce... Film disponuje prekvapive kvalitni hereckou sestavou a usmevnym stekem Jana Trisky, to vsak samo o sobe nestaci... :) ()
Během pěti minut v tom byl takový guláš, že pochybuji že herci věděli o čem to je... ()
Z více křesel, miliony očí sledují a co vlastně? Show snímků kašírované reality, show lovné zvěře, pohyblivých terčů, "playboye" pro masy. Voyeuři - velcí bratři, špehové existujících lží z "lepší společnosti," dennodenní manipulace na place. ()
Je to Peckinpah? Je. Je to politický thriller? Je. Jsou tam zneužívané ženy? Jsou. Tak v čem má kdo problém? Navíc -- divák vůbec neví, jak to bude dál, tomuhle říkam F.S.N.N.D.: film s naprosto nepředívatelným dějem :-). A tak to mám rád. Vy ne? Je to sice z r. 1983, ale kritické politikum 60. a 70. let je tedy velmi znát, pronikalo tenkrát do lecjakých žánrů -- vzpomeňme třeba na Bullitův případ nebo na Kozoroh 1. A v neposlední řadě: Jan Tříska jako "ruský" agent Michajlovič, trousící nakrklé poznámky s českým přízvukem! Má výhrada je asi k obsazení Hauera do hlavní role -- myslím, že na charakternější, psychologičtější herectví ten pán nemá... měl provždy zůstat androidem. ()
Je to pořád Peckinpah, ale ty dobové konotace dávno vyhnily a po letech hyzdí to málo, co vyšlo od Peckinpaha. Ovšem závěrečná řežba skalnímu fanoušku mnohé vynahradí. ()
Poslední Peckinpahův film nebyl to co bych od mistra drsných filmů čekal. Ludlumovu předlohu jsem nečetl, ale filmové zpracování bylo dost nudné. K čemu výborné obsazení, když herci nemají co hrát. Je to škoda a mistr Peckinpah ani nemohl ukázat to, co jej proslavilo. ()
Neprávem opomíjený thriller, který navazuje na několik tematicky spřízněných skvostů 70. let. Tíživá atmosféra, paranoia tajných služeb i CCTV, skvělá kamera, psychologický rozpad postav a několik trademarkových akčních scén. Politika, média a mezi jejich mlýnskými kameny několik jednotlivců, navíc výborně obsazených i zahraných. Takto prosím ano, škoda, že Peckinpah toho nestihl natočit víc. ()
Tak takéto sklamanie som rozhodne nečakal. Pritom prvá tretina filmu ma príjemne prekvapila a trochu vzdialene (tematicky) mi pripomenula Coppolov Rozhovor (1974). Potom nastal zlom, ktorý každou ďalšou minútou degradoval Ostermanov víkend do kategórie podpriemerných filmov. A pri tom išlo o adaptáciu novely R. Ludluma Samom Peckinpahom. 4/10 ()
Okřídlený slogan "Kvalita za rozumnou cenu" se tentokrát ukázal být pravdivý jen z poloviny. Promarněný film. Na "Ostermanův víkend" jsem se těšil, očekávaje (naivně) pozdě sedmdesátkový odtažitý špionážní masakr. Coby buranovi mi jméno Sam Peckinpah nic konkrétního nepřipomínalo, a to byla zjevně (první) chyba. Bohužel. Dostalo se mi nejhoršího druhu osmdesátkového zboží (= nudné a podivně uhlazené) - saxofonových sólíček, nevábných topless žen a ondulací. Zpočátku jsem měl pocit, že ne vše úplně dobře chápu kvůli tomu, že si se mnou film hraje. Později vyšlo najevo, že je to prostě nevhodně napsáno / natočeno. Ale ani to by nevadilo (sraček člověk za život vidí milión), nemít v průběhu celého filmu, založeného na Ludlumově románu, pocit strašně, ale strašně zmařené šance, protože námět (ne tak zřejmě již scénář) a obsazení (za zvlášť démonického zde platí hlavně John Hurt) zakládalo na vynikající biják. Nerovnováha mezi námětem a výsledkem je v případě Ostarmanova víkendu k uzoufání. Ze setkání starých přátel, kdy jeden myslí, že něco ví, a ostatní si myslí, že ten jeden ví, co on vůbec neví, se dal s trochou správného přístupu vytřískat úplně jiný materiál i bez stříleček. Smutné, že právě toto je vytěženo nejméně. Long-story-short: chyba byla zkrátka v mých očekáváních. Mstím se hodnocením. Za dva, ha ha ha ha ha. ()
Ze začátku jsem pociťoval alespoň trochu zájmu: co, kdo, proč. Postupem doby mně to ale přestalo zajímat, protože motivace jednotlivých postav byla stále méně čitelná. A na konci jsem nevěděl, mám-li se smát. Co to je? Varování před establishmentem? Před vlivem televize na společnost? Před ochranou státních zájmů jakýmikoli prostředky? Možná, že Peckinpahova idea byla úplně jiná (srovnej alternativy na IMDb) a producenti ji bezohledně zmršili, v tom případě je výsledek spíše varováním před vlivem producentů na filmové tvůrce. ()
"Pravda je lež, která nebyla odhalena!" A pravda je, že mě tahle "špionáž" absolutně nebavila a podivné dialogy jsem až do konce sledovat nevydržel. ()
Peckinpah moc pěkně navazuje na tradici paranoidního thrilleru [p.t.] (3 dny Kondora, Pohled společnosti Parallax, Maratonec nebo Výstřel) a přesto je to něco nového, co již přesahuje tento žánr. Možná je to způsobeno hlavně,na p.t., nezvykle šťastným koncem, i když se nejedná rozhodně o žádný klasický happy end. Mimo to Peckinpah nezapomněl ani tento specifický žánr 70 let obohatit o své zpomalené obrazové sekvence. Řekl bych, že toto umění dovedl k dokonalosti jako nikdo. Potupných 62% si rozhodně nezaslouží. ()
Osmdesátkový vizuál ještě nezestárl natolik, aby se ztratila nemodernost a zůstala jen nadčasová stará krása. Kdyby takovýto vážný špionážní thriller byl o 10 nebo 20 starší, byl by ještě krásnější. Ale čas to napraví... ()
Nesedlo. Možná proto, že jsem čekal až moc. Ale představa režie Sama Peckinpaha, Rutgera Hauera, Dennise Hoppera, Burta Lancastera, Jana Třísky a atmosféry sedmdesátkového špionážního filmu holt byla lákavá. Výsledek, ač vypadal ze začátku dobře, ale postupně devalvoval v překombinovanou a zmatečnou motanici bez ladu a skladu. Navíc si nemůžu pomoct, ale Meg Foster mi svým zombie modrookým pohledem spolehlivě nažene husí kůži snad v každém filmu, kde jsem ji viděl. ()
Klasická old school krimi paranoia osmdesátek. KGB versus FBI, všichni šijou boudu na všechny, nikdo nikomu nevěří... Kromě happy endu, který se k tomuhle druhu filmů nehodí, nemám větší výtky. Pobaví i Jan Tříska v obvyklém štěku. ()
Poslední film Sama Peckinpaha je poznamenán nešťastnými okolnostmi. Můžeme se jen domýšlet, co a jak by Peckinpah natočil zdravý, plný tvůrčích sil a svobodné vůle. Takto máme před sebou film s nádechem toho, co geniální režisér umí nebo uměl, ale ve skutečné podobě tu sílu film nemá.... ()
Peckinpah na zaver svojej plodnej a uspešnej karieri natočil nie priliš kvalitny film ktory pôsoby priliš prekombinovane a v zavere aj zmetočne.Dej filmu nie je priliš uveritelny a zaver filmu je pomyselnym klincom do jeho rakvy.Naštastie Peckinpah natočil aj vela kvalitnych filmov ktore patria ku špičke kinematografie ako takej . ()