Mlčení

Bez klíče. Bloudění. Blouznění. Nemožnost, neschopnost promluvy. Rty jsou sevřeny. V cizí zemi, není k nalezení, skutečná, společná řeč rodinné intimity. Bezúspěšné, bezútěšné jsou průniky do ní. Mystérium scén brání v anamnéze její identity. Stíny zalknuta, zanícená je duševní komnata. V ní nenápadně plápolá nenávratná temnota. Hoří a spaluje bytí - nebytí. (20.06.2018)

Veľmi vyčerpávajúce, ale nemôžem tento film označiť inak ako skvelý (Ingmar Bergman si ma získal už pred nejakou tou dobou a každý jeho ďalší videný film ma utvrdzuje v tom, že ani láska na prvý pohľad sa nemusí mýliť a môže zostať večnou, trvalou a neutíchajúcou). (31.07.2008)

Nejsem si jistý, jestli by hodnocení filmu na ČSFD dopadlo tak kladně, kdyby nebylo spojeno se zaručeným jménem. Příběh se odehrává v malém časovém úseku, který je vyplněn banálními všednodeními úkony, na prostoru téměř divadelním. Formálně dílo vytříbené a nesmírně nudné, těžkopádné a zatížené symbolikou poplatné době vzniku. Bergmanův přístup je ryze technicistní: nejprve stvoří myšlenkový konstrukt, kterému se poté snaží vdechnout život. Tentokrát se mu homunkula oživit nepodařilo. Pokud film obsahuje nějaké závažnější sdělení než to, které si lze jednoduše přečíst na obalu DVD, tak mi zřejmě uniklo. (26.11.2008)

Imaginární místo děje (městečko Timoka), imaginární doba (válka ?), ale skutečný příběh lépe řečeno dost brutální popis mezilidských vztahů. V tomto případě vztahu dvou sester, které nemají "společného" vlastně skoro nic a popis vztahu (s minimem dialogů) je znázorněn z pohledu malého syna. Tento způsob vyprávění (spolu s dalšími "skoro imaginárními" postavami (liliputání, hotelový zřízenec atd.) přesně v bergmanovském duchu zesilují výsledný dojem a díky tomu i po více než 50 letech film neztratil nic ze své působivosti. Ale určitě to není ani náhodou film k pobavení, ale spíše k hlubokému zamyšlení. (22.06.2018)

Prý když film není dokumentem, je snem. No - tohle je spíš noční můra... Ale nádherně nasvícená, výborně natočená a s nadějí na konci... (13.06.2007)

Ja artoviny celkem rád, a i když tohle mě ze začátku uspávalo a jen sem tam nějakej ten záběr na krásnou hlavní hrdinku a její ňadra probíral, nakonec svou formou a vyzněním o neporozumění mezi sestrami a všemi těmi náznaky kolem, které to zvýrazňovaly to na mě určitý a zajímavý dojem udělalo. Takže jo a černobílá jednou za čas dělá filmy sexy. LFŠ 2018 (31.07.2018)

Priznám sa, že som mal s týmto filmom problémy. Zo začiatku menšie a ku koncu dosť veľké. Pochopiť prečo, ako a načo cestujú dve ženy, jedna chorá, s chlapcom do krajiny trpaslíkov a nezrozumiteľného jazyka. Ich vzájomné nepochopenie, nepochopenie miestnych sa miešalo s mojím nepochopením a oceniť tak viem len herečky, hercov a režiséra. Film dávam do repozitára filmov, ktoré potrebujem vidieť znovu neskôr, keď viac dospejem. (02.07.2019)

uz od titulneho zaberu iduceho vlaku vas bergman absolutne dostane. je to moja druha skusenost s tymto panom reziserom a vobec ma neprekvapuje aky obrovsky dopad mal na mna tento film. mlcanie vas vtiahne do svojho vnutra, rozorve vam srdce (ta scena kedy sa Anny pri milovani rozplace...) a potom sa vam ho pokusi zlepit dokopy, lenze nejde to. na tak malom priestore ukazat divakovi take silne emocie a myslienky chce naozaj majstra akym zrejme bergman bol. bojim sa pozerat dalsie jeho filmy, lebo po mlcani som si iba sadol s cigaretou na zachod a mal chut sa obesit. absolutne dokonaly filmovy zazitok, aky som nezazil snad ani pri eposoch davida leana. neuveritelny film. (01.08.2008)

Bludný labyrint ľudských duší v rukách Ingmara Bergmana, veľkého režiséra a filozofa v kinematografii má len pochybné obdoby. Miera autentickosti a civilnosti s akou disponuje má na diváka hlboký dosah a vyvoláva v ňom škálu otázok , nad ktorými sa nedá nepozastaviť. Ponúkaná projekcia charakterov v tomto prípade zobudí u diváka stratené a nevinné dieťa kolujúce ešte vždy u každého v žilách. V precitnutí do detského sveta narážame na steny , ktoré nám ukazujú niekdajšiu nevinnosť a rovnako prebúdzajú svedomie, alebo ho ešte väčšmi pochovávajú. (26.04.2013)

Bergmanovský styl, silné dialogy. Vyhrocený vztah dvou sester, které se ocitly v zemi, v níž žádná nerozumí ani slovu. Doplňující postavy jako syn Johan, sluha, či trpaslíci činí z filmu velkou hříčku, která je jedním z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. (08.02.2007)

Znova vybrúsené po technickej stránke. Kamera poteší najmä v šestnástnej minúte pri súčasnom zobrazení jednej väčšej, v reálnej veľkosti zobrazenej postavy a druhej menšej postavy zobrazenej v zrkadle. Motív chlapca  naviazaného na matku je prítomný aj v tomto filme, rovnako aj dialóg dvoch žien o sexualite, sporoch a hodnotách, až to pripomína film Persona. Ten je však sústredenejší po technickej aj obsahovej stránke. (24.07.2019)

Černobílé. Působivé. Ale na mě prostě moc utahané a mlčenlivé (sic!). Psychologie obou sester je modelována v každém z dlouhatananánských záběrů. Postava chlapce mi přišla naprosto mimo - asi to měl být jen symbol - ze začátku filmu se chová jako mělé děcko, aby ke konci filozofoval a byl děsně důležitý. Scény s liliputy jsem fakt nepochopil a celkem mi přišli i zbytečné. Na svou dobu hodně odvážný film. Zachycení lidského odcizení alegorizovaného nezávazným sexem s cizincem se hodně povedlo. Speciálně scéna s plačící Annou opřenou o čelo postele je až nechutně syrová. (27.01.2011)

V mojich očiach je to bohužiaľ azda najslabší Bergman. Tá typická vlna emócií, ľudských charakterov, depresívnej atmosféry a citového vydierania zostala v kontraste tohto filmu a mojej duše pod povrchom. (04.09.2012)

Bůh mlčí a lidé by udělali nejlépe, kdyby také drželi většinu času hubu. Slovy Davea Gahana: Words are very unnecessary / They can only do harm... I když žvanil ve mně má tendenci nesouhlasit, Bergmanovo Mlčení zastihuje řeč skutečně v nevalné kondici - vázne a když se uschopní, promluvy a pochopení se dalece míjejí. Výsledky jsou žalostné. Kde chybí řeči daleko základnější fundament, řeč samotná se zmůže přinejlepším na nedorozumění. Pokusy o "překlad" působí zoufale. Za kontrast permanentní verbální marnosti slouží řečí odtržená cizí země a její bizarní obyvatelé, mezi jinými především starostlivý recepční hotelu, jehož soucit a účinná péče se obejde beze slov zcela. V duchu filmu mlčením přecházím i věhlasnou erotickou scénu. (27.01.2015)

Pro mě osobně zatím jednoznačně nejslabší Bergman. Pomalé, nezajímavé, postavy naprosto nereálné, scény úplně umělé a dialogy šustí papírem. Takhle si mistrovské dílo nepředstavuji. (18.03.2007)

Zasraný umění... (10.08.2010)

klasický "psychologický" film té doby a autora, hodně se tu skutečně mlčí, postavy - obvykle mlčky ovšem - řeší své letité problémy, o kterých divákům většinou - samozřejmě - nic neřeknou, hm, legendární film, na který se kdysi stály v Československu fronty, i když asi ne právě kvůli jeho "psychologické" stránce :-), já si raději příště dám nějakou tu "hollywoodskou slátaninu" typu Zlatá číše, Gosford Park apod. (22.06.2005)

Když komunikace vázne, nastává ticho. To bohužel není vždy krásné. (12.02.2009)

Co na to říct? Prostě Ingmar Bergman a moje oblíbená severská filmografie.. (28.04.2009)

Před padesáti lety to byl kontroverzní film a lidé na něj chodili do kina kvůli erotickým scénám. Dnes to samozřejmě není vůbec pobuřující, co jsem čekala... Ale co mě zklamalo je zápletka- velice každodenní záležitost- odlišné názory dvou lidí, i když jsou v příbuzenském vztahu. Ale stejně si z filmu něco odnesete- zamyslíte se, proč ani nemoc nedokáže udělat lidi milejšími a vstřícnějšími... (19.05.2012)