Tess

Problém už bude v samotnej knihe, kde asi tiež je každý chlap hajzel. Či je to otec, farár, zamestnávateľ, bratranec, alebo manžel, dávať všetku svoju nádej na šťastie do rúk chlapov nie je nič iné, ako naivita. Taký Angel, tak tam sa musíme chytať pri jeho zásadnom rozhodnutí poriadne za hlavu. Ale v tej dobe to tak asi chlapi prežívali. No a Polanski veci myslím tiež veľmi nepomohol. Film nepôsobí nijako zvlášť osudovo, žiadna emocionálna bomba sa nekoná a navyše v poslednej tretine mi film aj napriek mohutnej dĺžke pripadal skratkovitý. Melodráma by mala z diváka vyždímať poriadne emócie, čo sa podarilo iba zčasti. (19.12.2016)

Další Thomas Hardy, u kterého jsem se chtěla zastřelit. Terapie filmem aneb viktoriánská logika pro pokročilé. Nicméně s odstupem času se k Hardymu vracím v mnoha podobách a Tess už budu navždy vnímat prizmatem Polanského tragédie. Bohužel. Ačkoli samotný příběh zneužívané Tess by sám o sobě stačil na krizi identity i bez té Mansonovy partičky imbecilů. (31.08.2015)

Jak ja som jej fandil a rád pomohol,ale bohužiaľ nemohol.Tess, pekná pôvabná,prirodzene inteigentná nemá vôkol seba žiadnu oporu, ktorá by jej v správnej chvíli dala správnu otázku.Čo z toho a dala aj správnu odpoveď.Nájde sa jeden manžel, ktorý pred ňou šmahom ruky zmaže svoj morálny poklesok, ale už neurobí ten istý šmah pre svoju ženu a tak ju odkopne na kraj priepasti.Neskoro z nejakej tramtárie pribehnuvší kajúcny mužiček-chlapíček namiesto toho, aby roztvoril krídla, ochránil ju a zachránil pre pádom, nasmeruje ju rovno do hrobu. (17.03.2009)

Na okomentování tohoto filmu stačí jedno jediné slovo- NÁDHERA. Tolik melancholie až deprese a zároveň krásy na mě při sledování filmu už hodně dlouho nevybaflo, ještě několik minut po dosledování cítím mražení v zádech, které je podpořeno naprosto chytlavou a pasující hudbou. Během 165minut jsem se nestačil nudit i přesto, že děj plyne opravdu velmi pozvolně a Polanski diváka opravdu nechává nasát atmosféru té doby a postupně a citlivě nás seznamuje se všemi postavami. I když je pravda, že se to dá nazvat jednou velkou "One Woman Show" Nastassje Kinské, naprostý herecký koncert a role ušitá na míru. A když si k tomu přidáte téměř geniální kameru, fajn dobové kostýmy a propracovanou výpravu(tři zasloužené oscary), vyjde z toho film na který se nezapomíná, naprostá spokojenost. (01.09.2009)

Zisk tří Oscarů přesně odráží silné stránky snímku. Skvělá výprava, která diváka uvede do Anglie 2. poloviny 19. století, přesvědčivé dobové kostýmy, které navozují dojem naprosté autentičnosti, a tradičně spolehlivá kamera - to všechno jsou typické opory Polanského filmů. Režisér patří od počátku do mé topky a jsem od něj zvyklý, že obvykle dokáže vzbudit mou zvědavost a zaručí pozornost. Tedy až dosud... Bezmála tříhodinová stopáž je bohužel znát. Po dramatické stránce funguje film podstatně hůř, vinu bych přičítal Thomasovi Hardymu. Anglický klasik psal romány do jiné doby a přiznám se, že ačkoliv jsem svého času přelouskal ruské klasiky, Hardyho bych dokázal číst jen s odjištěnou pistolí v zátylku. Převedení do podoby třídílného miniseriálu by bylo pro adaptaci románu, kde je jen minimum silných emotivních scén, mnohem příhodnější. Nastassja Kinski je půvabná, nevinná a romantická, v roli viktoriánské dívky přiměřeně naivní a prostoduchá, zkrátka tak akorát. Tess a její vyvolený jsou v podání Hardyho jen bezmocnými obětmi viktoriánské oficiální prudérní morálky (existovala pochopitelně i její druhá tvář, patrně nikdy a nikde se neprojevil tak markantní rozdíl mezi veřejně hlásanou zdrženlivostí a tabuizováním sexu a přízemní realitou. V Londýně připadala v době vzniku románu jedna prostitutka na sedm mužů a v jiných městských centrech, jako byl Manchester nebo Liverpool, to nebylo jiné). Od Hardyho, který měl tendenci idealizovat společnost a především venkov, se ovšem nedá čekat nic jiného. Ještě nikdy se mi v případě Polanského nestalo, že bych aspoň na chvíli zauvažoval o pouhých dvou hvězdičkách, ale Tess jsem nebyl schopný zhlédnout na jeden zátah, což taky o něčem svědčí. Snímku se nedaří vyvolávat výraznější emoce a vyvíjí se předvídatelně. Snad až na zcela zbytečnou násilnou smrt v hostinském pokoji, která ovšem v kontextu příběhu působí nesmyslně. Polanski ve snaze odvést co nejlepší práci tak trochu spadl do pasti filmového akademismu, ale budiž, odpouštím mu. Celkový dojem: 55 %. (12.12.2018)