Tess

No, spolu s Čínskou čtvrtí asi vůbec nejlepší Polanského film. Poutavým způsobem vyprávěný příběh vesnické dívky, sužované ranami osudu, v hlavní roli s mladičkou Nastassjou Kinskou (její také asi nejlepší role), okořeněný pěknými exteriéry a místy příjemně kouzelnou atmosférou, právě to jsou hlavní příčiny toho, že se mi film Tess tak moc líbí. (06.06.2003)

Hlavne diky Polanskimu rezii je tenhle film snesitelnej. Protoze nebudem si nic nalhavat, ve filmu jsou tak 4 silny momenty a jinak se vlastne celou dobu nic nedeje, jen sledujem, jak si Tess zije, chvily doji na farme mliko, pak zas okopava turiny a pri trihodinovy delce by to fakt bylo smrtici, ale Polanski to natocil s takovou prijemnou atmosferou, nektery zabery jsou paradni a dej, i kdyz se nic nedeje, celkem odsejpa a do toho sem tam zazni nejaka pekna melodie. Co se tyce hercu, tady ma cenu zminit jen hlavni hrdinku, pro Kinski tohle asi byla jedna z nejlepsich roli, je tady fakt desne mladicka a celou dobu, i v momentech, kdy je jakoze spokojena, se tvari desne neprijemne, chova se misty protivne, je naivni a jednoducha, az me s tim misty srala. A i kdyz spatne nehraje, zadnej velkej zazrak to neni. Skoda, ze film nemel jen dve hodiny, to bych sel na 4*, ale takle je tu misty fakt spousta zbytecnejch scen. (17.12.2008)

Feminismus a soudobá anglická vesnice pozdní viktoriánské Anglie jsou hlavními obsahovými i ideovými dominantami frankobritského oscarového filmu z roku 1979. Důkladná krajinomalba i neméně vyčerpávající pohledy do tehdejších interiérů spolu s důkladnou výpravou jsou úspěšným Polanského úsilím o postižení tresti Hardyho stejnojmenné literární předlohy. Přemýšlivé, ale jinak prosté venkovské děvče přes svou houževnatost postupně podléhá svodům, kterým je dlouhodobě vystavováno, a konfrontováno s bídou, kterou si nezasloužilo, se posléze v absolutním zoufalství a beznaději utíká do nerovnoprávnéího konkubinátu s původním milencem. Pozdní snoubencovo procitnutí přichází do fatální situace, jíž Tess čelí zmatenou, více pudovou než promyšlenou vraždou s vědomím nenávratného trestu. Osvobozující gesto je tak současně cestou ke zkáze, v níž hluboké náboženské přesvědčení, v němž Tess byla vychována, zcela selhává. V druhém plánu je Tessin osud nevábným zrcadlem mravních i charakterových kvalit obou osudových mužů jejího života. Kritika prudérie pro prudérii, konvenčního pokrytectví, jež je jen fasádou latentního společenského rozvratu, zhruba tak lze popsat film, jemuž vedle Polanského dominuje skvělá Nastassja Kinská v titulní úloze. TESS, připomínající tolstojovskou ANNU KARENINU či Baudelairovu PANÍ BOVARYOVOU (obě díla byla rovněž kvalitně převedena do filmové řeči) nebo mrštíkovskou MARYŠU, zcela jistě neuspokojí milovníky klipově pojatých akčních filmů. Na faktu, že našim předkům plynul čas pomaleji a že Polanski tuto "nudu" do svého uměleckého záměru nemohl nevložit, to však nedokáže nic změnit. Jedno je jisté: TESS si vždy své vděčné diváky najde. (25.12.2010)

Takováhle adaptace pro mě nemá žádnou přidanou hodnotu. Dokážu se do toho vcítit maximálně v tom smyslu, že to Roman dělal pro Sharon a proto chtěl každý obraz, každou větu, každou věc v epizodickém a vlastně pro film dost špatně vyhledatelném dramatickém oblouku zachovat tak, jak byla v knize, a tedy jak se zalíbila jeho zbožštělé ženě. (12.01.2012)

Zisk tří Oscarů přesně odráží silné stránky snímku. Skvělá výprava, která diváka uvede do Anglie 2. poloviny 19. století, přesvědčivé dobové kostýmy, které navozují dojem naprosté autentičnosti, a tradičně spolehlivá kamera - to všechno jsou typické opory Polanského filmů. Režisér patří od počátku do mé topky a jsem od něj zvyklý, že obvykle dokáže vzbudit mou zvědavost a zaručí pozornost. Tedy až dosud... Bezmála tříhodinová stopáž je bohužel znát. Po dramatické stránce funguje film podstatně hůř, vinu bych přičítal Thomasovi Hardymu. Anglický klasik psal romány do jiné doby a přiznám se, že ačkoliv jsem svého času přelouskal ruské klasiky, Hardyho bych dokázal číst jen s odjištěnou pistolí v zátylku. Převedení do podoby třídílného miniseriálu by bylo pro adaptaci románu, kde je jen minimum silných emotivních scén, mnohem příhodnější. Nastassja Kinski je půvabná, nevinná a romantická, v roli viktoriánské dívky přiměřeně naivní a prostoduchá, zkrátka tak akorát. Tess a její vyvolený jsou v podání Hardyho jen bezmocnými obětmi viktoriánské oficiální prudérní morálky (existovala pochopitelně i její druhá tvář, patrně nikdy a nikde se neprojevil tak markantní rozdíl mezi veřejně hlásanou zdrženlivostí a tabuizováním sexu a přízemní realitou. V Londýně připadala v době vzniku románu jedna prostitutka na sedm mužů a v jiných městských centrech, jako byl Manchester nebo Liverpool, to nebylo jiné). Od Hardyho, který měl tendenci idealizovat společnost a především venkov, se ovšem nedá čekat nic jiného. Ještě nikdy se mi v případě Polanského nestalo, že bych aspoň na chvíli zauvažoval o pouhých dvou hvězdičkách, ale Tess jsem nebyl schopný zhlédnout na jeden zátah, což taky o něčem svědčí. Snímku se nedaří vyvolávat výraznější emoce a vyvíjí se předvídatelně. Snad až na zcela zbytečnou násilnou smrt v hostinském pokoji, která ovšem v kontextu příběhu působí nesmyslně. Polanski ve snaze odvést co nejlepší práci tak trochu spadl do pasti filmového akademismu, ale budiž, odpouštím mu. Celkový dojem: 55 %. (12.12.2018)