Tess

Příběh o Tess Durbyfieldové začíná poklidně, obyčejně, pomalu a vypadá na to na jane austenovou až do chvíle kdy u Tess nastane ta první tragédie, která rozjede kolotoč neštěstí co se nezastavuje, protože když to vypadá, že to s ní dopadne alespoň trošku dobře, tak se zase zpátky vrací do bídy nebo spíš spadne ještě níž než předtím. To stupňující se utrpení žene děj dopředu rychleji a rychleji a upoutává diváka čím dál víc až hlavní hrdince začne pomalu fandit ať už jí to konečně po tom docela extrémním zlomu vyjde a je konečně aspoň trochu šťastná, protože film je to dost smutný. Příčinami toho všeho neštěstí nejsou jen jiní lidé a jejich zneužití Tessiné naivity a nebo jejich pokrytectví a zlost, ale taky Tess sama, která ve své tvrdohlavosti a naivní hrdosti dělá pitomosti, ale divákovi je to líto, protože to tak jako tak vypadá nefér a taky představitelku hlavní role vybrali správně, protože se celou dobu umí tvářit dostatečně naivně, neústupně a podezřívavě a nakonec i nešťastně a odevzdaně a celý film stojí především na ní a jejím výkonu, který se mi moc líbil :). Celé to navíc je v takových melancholických záběrech s vesnickou krajinou pod mrakem a v hezké výpravě a k té melancholii přispěje taky i téměř žádná hudba, takže je tam ta Tess nešťastná sama v tichu a člověka to zamrzí. Ale na druhou stranu je to roztáhlé a to zvlášť v první půlce (to jsem ještě navíc viděla tu krátkou verzi a ne tu 190 minutovou) a paradoxně je to nuda na tom začátku, kdy se ještě Tess má relativně dobře a když to s ní začne být špatný, tak by jí člověk přál aby se to zlepšilo :). Konec ale působí přesně tak jak má a vystihuje to jak svůj úděl vidí Tess a hlavně stojí za to se k němu prokoukat, takže to bude asi fajn čtyřka i když se mi to tak zezačátku nezdálo :). A knižní předlohu jsem nečetla, tak nevím. (22.09.2010)

Vidieť film od Polanského pokladám akosi za povinnosť. Tess sa mi vyhýbala, ale s pomocou Stv2 tieto resty postupne škrtám. Asi najviac odstrašujúco pôsobí stopáž a v tom i ja vidím trochu problém. Film podľa románu ma síce zaujal, ale nebol zas natoľko spletitý, aby sa z neho nedalo strihať a to i bez toho, aby film utrpel. Najväčší tromf je bezpochyby N. Kinski na ktorej stojí celý film. Sme svedkami neľahkého života chudobnej Tess, ktorá nemá šťastie ani v živote ani v láske. Aj keď sa prevažná časť točí okolo lásky, nemá to s love story či romantikou mnoho spoločného. 70%. (03.04.2013)

Úplně jsem cítil, jak si Polanski to filmování mezi menhiry a uprostřed rurární Anglie užíval. Obrazově povedené, jenže ve své délce a výstavbě charakteristiky hlavní postavy proklaté nudné. Děj je poměrně málo rafinovaný a překvapivý obrat přijde až docela pozdě. Hrozně tu chybí erotika, což při účasti mladičké Nastassji lze považovat za smrtelný filmařský hřích. (26.01.2014)

Neviem čím to presne je, ale keď som tento film videl pár rokov dozadu páčil sa mi omnoho viac. Hlavne v prvej polovici skôr vyznieva ako keby Polanski vôbec nepoznal predlohu a poriadne nevedel čo točí. Tess však rozhodne nie je nijak zlým filmom (veď okrem troch Oscarov dostal aj napr. 2 Zlaté glóbusy či 3 Cézary) a aj napriek k trom hodinám sa blížiacej stopáži nudí naozaj v minime prípadov, dokonca by som povedal, že mi to pokojné tempo kde sa väčšinu času nič zvlášť dramatické nedeje (alebo to aspoň Polanski tak nepodáva) vyhovovalo a príjemné odsýpalo. Herci tu rozhodne svoje najlepšie výkony nepodávajú, aj samotná Nastassja Kinski zo všetkých zúčastnených bezpochyby najlepšia, tu pôsobí vyslovene priemerne a podaktoré jej postoje pôsobia veľmi netradične. Obdiv jej však ako mladej začínajúcej herečke určite patrí, tak ako i samotnému Polanskému. Predsa len nakrútil veľmi svojské dielo, ktoré keď už ničím iným, určite zaujme aspoň svojou miestami melancholicky zasnenou atmosférou. (21.12.2008)

Zisk tří Oscarů přesně odráží silné stránky snímku. Skvělá výprava, která diváka uvede do Anglie 2. poloviny 19. století, přesvědčivé dobové kostýmy, které navozují dojem naprosté autentičnosti, a tradičně spolehlivá kamera - to všechno jsou typické opory Polanského filmů. Režisér patří od počátku do mé topky a jsem od něj zvyklý, že obvykle dokáže vzbudit mou zvědavost a zaručí pozornost. Tedy až dosud... Bezmála tříhodinová stopáž je bohužel znát. Po dramatické stránce funguje film podstatně hůř, vinu bych přičítal Thomasovi Hardymu. Anglický klasik psal romány do jiné doby a přiznám se, že ačkoliv jsem svého času přelouskal ruské klasiky, Hardyho bych dokázal číst jen s odjištěnou pistolí v zátylku. Převedení do podoby třídílného miniseriálu by bylo pro adaptaci románu, kde je jen minimum silných emotivních scén, mnohem příhodnější. Nastassja Kinski je půvabná, nevinná a romantická, v roli viktoriánské dívky přiměřeně naivní a prostoduchá, zkrátka tak akorát. Tess a její vyvolený jsou v podání Hardyho jen bezmocnými obětmi viktoriánské oficiální prudérní morálky (existovala pochopitelně i její druhá tvář, patrně nikdy a nikde se neprojevil tak markantní rozdíl mezi veřejně hlásanou zdrženlivostí a tabuizováním sexu a přízemní realitou. V Londýně připadala v době vzniku románu jedna prostitutka na sedm mužů a v jiných městských centrech, jako byl Manchester nebo Liverpool, to nebylo jiné). Od Hardyho, který měl tendenci idealizovat společnost a především venkov, se ovšem nedá čekat nic jiného. Ještě nikdy se mi v případě Polanského nestalo, že bych aspoň na chvíli zauvažoval o pouhých dvou hvězdičkách, ale Tess jsem nebyl schopný zhlédnout na jeden zátah, což taky o něčem svědčí. Snímku se nedaří vyvolávat výraznější emoce a vyvíjí se předvídatelně. Snad až na zcela zbytečnou násilnou smrt v hostinském pokoji, která ovšem v kontextu příběhu působí nesmyslně. Polanski ve snaze odvést co nejlepší práci tak trochu spadl do pasti filmového akademismu, ale budiž, odpouštím mu. Celkový dojem: 55 %. (12.12.2018)