Bobby Deerfield
Heaven Has No Favorites
Režie:
Sydney PollackScénář:
Alvin SargentKamera:
Henri DecaëHudba:
Dave GrusinHrají:
Al Pacino, Marthe Keller, Anny Duperey, Walter McGinn, Guido Alberti, Féodor Atkine, Romolo Valli, Mickey Knox, Maurice Baquet, Gérard Hernandez (více)Obsahy(1)
Jedna jediná chybička znamená konec. V jediném okamžiku, v jediném záblesku se může závod Formule 1 změnit v tanec se smrtí. Al Pacino jako odvážný závodník ve filmu Sydneyho Pollacka zapomíná na svou minulost a své city. Avšak jen do té doby, než se setká s vášnivou ženou žijící taktéž ve stínu smrti, která mu teprve ukáže, jak plně a skutečně je možné život prožít. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
Bobby Deerfield je automobilový závodník, který každou chvíli na okruzích riskuje svůj život, Lillian Morelli je záhadná žena, jenž nečekaně vstoupí do jeho života a která jej konfrontuje se smrtí, jak ji doposud nepoznal. Tenhle snímek je hodně působivá lovestory, neobvyklá, zajímavě natočená a vůbec po všech stránkách skvělá! Al Pacino podává jako vždycky famózní výkon - není divu, vždyť byl v polovině 70. let v té nejlepší formě (Kmotr, Strašák, Serpico, Psí odpoledne...). Výborná je i režie a především hudba. Film nabízí několik velmi silných momentů, např. scéna v nemocnici nebo v závěru scéna s fotografováním - ale to je jen namátkový výběr, protože Bobby Deerfield je velmi silný jako celek. Zdá se mi, že BD je kapku nedoceněný Pacinův film - např. na imdb má hodnocení pouhých 5,2 - zbytečně, protože tento film je opravdu zajímavý a skvěle natočený, bez patosu i zbytečných příkras. Docela by mě zajímalo, jak by se s rolí Lillian vypořádala Catherine Deneuve, která o ni hrozně usilovala. Marthe Keller totiž Lillian zahrála opravdu výborně. ()
Jedna jediná chybička znamená koniec. V jedinom okamihu, v jedinom záblesku sa môžu preteky Formule 1 zmeniť v tanec so smrťou. Al Pacino ako odvážny pretekár vo filme Sydneyho Pollacka zabúda na svoju minulosť a svoje city. Avšak len do tej doby, než sa stretne s vášnivou ženou žijúci taktiež v tieni smrti, ktorá mu ešte len ukáže, ako plne a skutočne je možné život prežiť. Až do 90. rokov vyzeral tento motoršport úplne inak. Bezpečnosť F1 sa odvtedy podarilo razantne znížiť nárastom bezpečnostných opatrení na vozoch, okruhoch aj vo vybavení jazdcov. Dokážem si síce predstaviť, keby táto vec plynula rýchlejším tempom, ale toto je až veľmi uťahané a vlastne sa tam za celé dve hodiny nestane nič, čo by ma donútilo si tento zážitok zopakovať. Ono to asi nie je nejako zlé, ale rozvláčny spôsob rozprávania a celkom predvídateľný "dej" by možno fungoval tak 80 minút, rozhodne nie 120. Čakal som skôr dosť ukecanú vec, namiesto toho som vypočul priemerný počet dialógov, väčšinou ničím nezaujímavých a celkom dosť často sa tu nehovorí vôbec. ()
Zklamání - velké! Co to jako je? Ukázka toho, jak z úžasného námětu servat všechno to zajímavé a udělat z toho nudný, nic neříkající "doják"? Kam se poděla ta Lillian z knihy? Ta neuvěřitelně poetická a famózní postava, ze které sálá světlo na všechny strany a která okouzluje muže svým neodolatelným šarmem? Marthe Keller nejen že není nijak hezká, ona snad má jen jeden výraz v tom svém (nemůžu jinak) ksichtu! Tupé překvapení - nebo co to na diváka bez přestání zkouší. Proč vlastně umřela? Kdo ví. To režisérovi asi nepřišlo podstatné! Hlavně že ji Pacino mohl na smrtelné posteli držet 10 minut za ruku. Co se Pacina týče, je tím jediným dobrým na celém filmu (i když i on si mohl ušetřit místy až trapné pěvecké výstupy). Prostě nuda! Remarque se musí obracet v hrobě. ()
Al Pacino podava(jak uz je u nej zvykem)skvely, ale ja bych rekl pro nej netypicky, klidem naplneny herecky vykon ve skvele adaptaci Remarquova romanu.Ac je to film americky,cisi z nej spise evropska atmosfera. ()
Toto je moje srdcová záležitost a to především díky knižní předloze od E. M. Remarqua Nebe nezná vyvolených. Film sice nedosahuje kvalit knížky, ale i tak je to hodně zdařilá adaptace a to hlavně díky třem hlavním zůčastněným, kteří na výsledném snímku měli největší podíl! Je to příběh automobilového závodníka Bobbyho Deerfielda a jeho lásky k nemocné dívce. Můj oblíbenec Al Pacino se zhostil role Bobbyho naprosto úchvatně( stačilo se mu po celý film dívat do tváře a člověk tam přečetl vše)! Marthe Kellerová, ( pro mě, do této doby naprosto neznámá ), podala ÚŽASNÝ výkon, to vše v režii mého oblíbence S. Pollacka. Nádherný zážitek! Díky E. M. Remarque, S. Pollacku, Al Pacino a M. Keller ()
Trochu neobvyklé citové drama, ve kterém se bohužel vyvíjí romantika poněkud zvláštním a nudným způsobem. Od průměru to nezachrání ani Marthe Keller, jejíž skoro až potrhlé chování může být někomu sympatické, ale mě ne bohužel. Co se týče Al Pacina, tak ten předvádí svůj standart a drží to celé tak nějak nad vodou. 65% ()
Předloha asi ublížila víc, než by jeden čekal. Místo napínavého dramatu vystavěného podle osy událostí smrt týmového jezdce-sabotáž-vyšetřování-riskování života-okrajová romance-závod o vše-odhalení závady-dramatická tečka sledujeme unylou smutnou romanci o ženský, která není ani pěkná, ani rajcovní, jenom drzá jak vopice, která celej film umírá a všichni čekáme, až se to povede. Pacino zahrál svou postavu se vším smířeného nebouřliváka dobře, ale z celého filmu se mi líbil jen začátek slibující napětí (nekonalo se) a pasáž, ve které běžel po silnici krásnou zatáčkou v italském městě (zřejmě Florencie). ()
Al Pacino, tentokrát jako automobilový závodník s tíživou minulostí. Nebýt standardně skvělého Pacina, byla by Pollackova pomalá režie neúnosná. ()
Povedal by som, že Bobby Deerfield, je jediný film v 70. rokoch s hercom Al Pacinom, ktorý už NIKDY viac v živote nechcem vidieť, lebo je to strašná a úmorná NUDA !!! Je to aj cestopisný snímok, s celkom dobrou výpravou o profesionálnom pilotovi Formuly 1, ktorý pôjde navštíviť zraneného kolegu do Švajčiarska, kde spoznáva smrteľne chorú a krásnu ženu, pričom sprvoti o tom nemá ani tušenia, čo sa s ňou deje... Snímok vyniká, ako spomínam na začiatku, výpravou, európskou, po rôznych destináciach, no popri tom, je zanedbaná scenáristická a herecká účasť MEGAHVIEZDY MENOM - AL PACINO, ktorý si nevie dať rady sám so sebou, lebo plytký a hlúpy scenár, mu to ani neumožňuje !!! Režiséra Pollacka extra nemusím, ale videl som niekoľko jeho výnimočných filmov... Týmto filmom môže človek dokonalo zabiť čas, áno, podarilo sa to na celej čiare ! ()
Jeden z mojich najobľúbenejších románov Remarqua. Keď porovnám knižnú predlohu a čo nám poskytol Sydney Pollack, tak musím povedať, že nebolo to vôbec zlé. Len ten príbeh nie je tak silný ako v tej knihe. Tá choroba, láska, smrť, všetko je silnejšie. Ale to v knihách býva. A určite som si tie postavy nepredstavoval ako Al Pacina, ani Marthe Keller. Inak v jej prípade to bol za dva roky druhý film, kde mala nižšieho partnera, predtým to bol Dustin Hoffman v Maratóncovi. Čo dodať, film nemusí sadnúť každému, pretože je takou červenou knižnicou. Ale to silné posolstvo o krehkosti života tu pretavené bolo. Páčilo sa mi. ()
Nebe nezná vyvolených. Film je lepší než Remarquova kniha. ()
Tak jsem si Bobbyho Deerfielda vyhledala po mnoha letech se zvědavostí, jak na mě bude teď působit. Je to dobrý film, ale mě nechává jaksi citově chladnou, což by u romance tohoto typu asi být nemělo. Může za to nejspíš postava Marthe Keller - i když chápu, že smrtelně nemocná mladá žena má nárok na určité nestandardní chování, mně byla prostě protivná. Tento film má pro mě dva silné momenty. Je to jednak rozdílný přístup ke smrti mezi automobilovým závodníkem, který dobrovolně denně riskuje život, a ženou, která dobře ví, že to má takříkajíc "za pár", a potom zjištění Bobbyho, že není až taková hvězda, jak si myslel, a že dokonce existují lidé, kteří o něm nikdy neslyšeli. Jinak souhlasím s Limou, že Bobby mohl být klidně lyžař. Myslela jsem, že bych film nabídla svému motoristickému synovi, ale asi by mě s tím vyhodil. ()
Vše podstatné napsal Pavel, takže to zkrátím. Kromě Formule Pacina, který to opět utáhl jako vždy skvěle, cukroušsky, sladce, sexy a tradá, je k sežrání no..Marthe zahrála svou roli tak, že kašlu na všecky trapné blbosti, které mě serou dnes a denně a jede se dál. Bylo tam vše podstatné - rychlé auto, krásný chlap, nedobytná ženská, nádherná krajina, zajímavý příběh, silné scény, výborná kamera, režie a pohoda. No a ještě i sranda, plno neopakovatelných okamžiků a dialogů. Třeba ten o: "Jsou v Newarku teplouši? Ano, vyrábíme je tam. Máme továrnu na teplouše."☺Jedním slovem DESTINY. ()
Každému, kdo nejen ve studentských letech zbožňoval Nebe nezná vyvolených jako já, se musí nevěřícně protáčet panenky. Je až trestuhodné jakkoliv spojovat knihu překypující křehkými emocemi s tak nevýrazným filmem. Z vzájemné chemie ústřední dvojice na mě nepřeskočila ani jiskřička a mé sympatie k tomuto páru nevystoupily ze stínu nezájmu. Musím však uznat, že se tvůrcům podařilo najít v podobě Anny Duperey Lillian jak jsem si ji přibližně představovala. Smůla jen, že ji neobsadili do té správné role. Naproti tomu romantické nasnímání evropských měst a krajiny bylo příjemným pohlazením. ()
Na Al Pacina se můžu dívat v podstatě kdykoli, ale i s ním jsem už měl ke konci pocit, že to je trochu moc natahované a že ani herecké výkony nezachrání to, že je snímek trochu prázdný. Nakonec ale převládlo nadšení z hereckého představení. Přece jen by ale bylo fajn, kdyby se snímek trochu zkrátil a víc se zdůraznila i skutečnost, že byl závodníkem. ()
Remarquovu předlohu jsem četl tak dávno, že mi ji film ničím nepřipomněl. A vlastně už se ani nemůžu spolehnout na to, co jsem při jejím čtení coby teenager cítil. Tady jsem každopádně cítil pouze neduhy 70. let a prázdný manýrismus. Možná někteří lidé takto milují, ale já jsem se s ničím podobným nikdy nesetkal, a ani bych o to nestál. --- ()
Bobby Deerfield je melodrama o osudu dvou osamělých lidí, kteří ač jsou povahově velmi rozdílní, dokážou najít jeden ve druhém spřízněnou duši. Herecký výkon mladého Al Pacina je výborný, ovšem dvě hodiny jsou velké sousto a příliš pozvolný děj v mnoha pasážích nudí. I když námět nabízí velmi emotivní látku, film sám o sobě působí dost chladně a moc se mu nedaří diváka citově vtáhnout do děje. ()
Ono to neni filmařsky ani narativně zas velkej zázrak, ale přesto to je moc milý, jsou tam velice silný chvilky, má to příjemnou atmosféru a jak píše Rudovous, celý to tak působí jako evropskej film. ()
Nebe nezná vyvolených je jediný Remarqův román, který jsem přečetl, a nijak mne nezaujal. Ale chápu, že osmnáctileté citlivé dívenky se sklonem k intelektualismu u něj trpí syndromem posmrkaných kapesníčků a v tom horším případě zatouží stát se učitelkami literatury. Bobby Deerfield byl první skutečně velký přešlap v kariéře Al Pacina a s touhle podivnou romancí vás může smířit buď on (ačkoli jde o jasný castingový omyl), nebo malebná kamera veterána Henriho Decae. ()
Možná za pár let, až bude co rekapitulovat, až bude co měnit, až budu moct litovat. Teď za otázky, který vracejí na zem a který jsou svojí jednoduchostí ty nejtěžší. Rozumim potřebě klást je a slyšet na ně odpovědi. A taky za nádherný obličej Al Pacina. ()