Místnost sebevrahů. Hater

Komasa se docela činí. Poté, co si mohl domů odnést alespoň nominaci na Oscara, tak má na kontě pokračování svého asi nejznámějšího filmu, které dopadlo v celku lépe. Spíše asi protože nejde o nějaké trochu emařské a nic neříkající drama, které je čistě psychologické dílo, kde jsou problémy puberťáků, které mohou dost nelibě vyeskalovat. Zde máme z ničeho nic film, který vypadá stejně, rozjíždí se stejně, ale nakonec má mnohem tvrdší, silnější a větší poselství. Příběh zhrzeného chlapce, který se rozhodne mstít trochu zvláštním způsobem. A to tím, že rozvrátí celou společnost. A tak nějak je zajímavé, že se film věnuje docela dost do teď nekonkrétní problematice placených trollů, což je velmi zajímavé překvapení. Film se stále v nějakých částech rozjíždí a nebo jede trochu pomaleji a mdle, ale člověk je schopen to na konci docenit kvůli celkovému vývoji postavy i situace. Člověk se trochu i pozastaví na opět odkazem na starý díl, kde se postavy dorozumívají skrze nějakou hru, což je v celku zvláštní a možná trochu laciné, ale je to forma originální reprezentace. Film ani tolik nemá s místností sebevrahů nic moc společného, ale člověk cítí odkaz. Situace i ve společnosti se změnila a možná to právě chtělo natočit takovýto film. Dokázal bych si i představit, že Komasa přijde jednou s dalším dílem. Ale možná si budeme muset počkat dalších deset let. Než se zase změní situace a něco se bude muset dít. Jisté je, že další film od Komasy bude mít dost lidí v hledáčku. A proč by ne? Za posledních deset let nenatočil nic, za co by měl být vyloženě kritizován. A za dva roky natočil dva velmi uznávané filmy, a má za sebou nominaci na Oscara. (27.09.2020)

Zajímavý film, ale zůstává, a mám dojem že záměrně, spíš hyperbolickým obrazem doby než vyprávěním silného příběhu. Nevede k tomu ani tak to že je hlavní postava ultimátní zmrdeček, ale že po vynikající první polovině, kde ten člověk působí až nepříjemně uvěřitelně, se s čím dál vyhrocenějším příběhem z něj stane trochu karikatura. Vůbec mi pak už nebyla jasná jeho motivace, ztratil jsem pocit že je nějak "lidský", člověk se svými slabostmi a touhami. S tím jak je stopáž dlouhá mě už ani nebavilo se na něj dívat. Čemuž nepomáhá ani to že čím víc vše ve filmu eskaluje, tím míň to bylo věrohodné, až z Hatera ke konci zbyl do jisté míry jen od reality odtržený konstrukt. Ale jisté je že si ho budu pamatovat mnohem víc než jeho prequel Místnost Sebevrahů, kterou jsem kdysi viděl na LFŠ. 7/10 (03.04.2021)

Že bych měl náladu hned po ránu na politiku se říct nedá (nic jsem o filmu nevěděl), čekal jsem úplně něco jiného, ale zklamaný vyloženě taky nejsem. Poláci jsou vlastenci jako svině, to už dávno vím, takže mě nic nepřekvapilo. Natočeno pěkně, Maciej Musiałowski zahrál na jedničku. Finále slušné. Ale nic, co bych chtěl vidět znovu. (27.09.2020)

Vůbec nevím, co si o tom mám myslet, mám v hlavě střepinu jako pšst z korejské války :o). Hodně zvláštní film, kterej mi hlavním hrdinou připomínal "Slídila". Ovšem slídil je mnohem víc svižnější a záživnější. Ne, že bych něco měl proti polskýmu filmu, ale tady se jim to moc nepovedlo. Z hlavního hrdiny ovšem takový zvláštní mrazení mám. Kdyby rači svůj důvtip a čas investoval do něčeho normálního, hned by bylo na světě líp. Buď jak buď, tohle už vidět nepotřebuju, ale pár dní mi z toho něco v hlavně zůstane... (10.01.2021)

Zvráceně chytré a velmi současné. Z poměrně banální balady o zesměšňovaném exstudentovi práv se stane nečekaně promyšlená a ve finále hodně krvavá sonda do světa manipulací sociálními médii. Komasa s přehledem předestírá mrazivě realistický příběh sociálního inženýrství s jistotou světového formátu. Skvěle zahrané a napínavé do poslední chvíle. (21.01.2021)