Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota (S13E04)

I tentokrát Poirot zaválel. celý film byl sice zbytečně malinko natažený a jednotlivé zápletky droboučko přitažené za vlasy, ale jinak nelze nic vytknout. Skvěllé herecké výkony, nádherná hudba, roztomilý hotel. Překvapivé rozuzlení i akční vložka, vše super. Není to to nejlepší co Poirot vyšetřoval, ale rozhodně stojí za podívání. (11.09.2015)

Málokedy na seba Poirotovky nadväzujú, tentokrát sa našla spoločná postava, ale ruská grófka mala v Dvojitom dôkaze celkom inú charizmu. Nesúvisiace príbehy sú spojené celkom náhodne cez plačúceho šoféra a vyzerá to dosť nasilu len kvôli tomu, že Poirot musí mať prípady hneď dva. Švajčiarska chata vysoko v horách spĺňa podmienky uzavretej spoločnosti, menej už spĺňa moje predstavy záverečné rozuzlenie vycucané z prsta. –––– Raději nebýt detektivem, než být detektivem, který selhal. (15.06.2014)

Takhle mám Poirota rád! Vtipného i vtipkujícího, lehce egomaniálního, ale přesto vážného (začátek s lékařem), snad jediné co zde chybí je přítomnost někoho ze starých známých, který by do tohohle případu zapadl s přehledem, už jen kvůli přítomnosti padoucha, který je o řád zajímavější, než většina ostatních. A to nemluvím o přítomnosti Femme fatale v podobě ruské šlechtičny. Oproti jiným ze série má tahle část nadprůměrnou ´hudbu a hlavně závěrečné dějství v zapadlém horském hotelu. A ano, jednotlivým úkolům by víc slušeli jednotlivé hodinové díly ze začátků vysílání, ale producentské rozhodnutí zcela chápu. A samotný, zcela nedetektivní konec je tak skvělý, že na jeho počest ani nebudu psát žádné pitomé a nevtipné vtipy, jak jsem měl původně v plánu. (14.06.2014)

Poirota mám rád i nasucho, čili bez jakýchkoli citů a pouze přísně logického, ale tohle oživení silnou atakou rekurentní deprese jsem uvítal. I tu šťavnatou třešničku na jindy suchopárném vyšetřovacím dortu. Tři lidé, tři namířené zbraně. Mexická plichta! :-) Kdo by to čekal, takhle akční scénu, v jindy krotkých příbězích distingovaného francouzského čmuchala Hercule Poirota? Pardon, belgického čmuchala. Mon ami, takové faux pas! "Odhoďte zbraň!" "To není zbraň, to je objektivní korelativ." "Tak odhoďte objektivní korelativ!" A nebo, taky dobrá hláška: "Je v tomhle domě vůbec někdo, kdo není zločinec?!"   Navíc ty hory, ty hory... Po pleši velikána deduktivního vyšetřování Hercule Poirota tančí paprsky zlatavě modrého světla, odrážejícího se od zasněžených štítů horských velikánů. Scéna k nezaplacení. Zamáčknu nostalgickou slzu. Za pět. (09.01.2015)

Tak na tohohle Poirota jsem se z poslední série těšil nejvíc (po Oponě, samozřejmě). Ne snad kvůli předloze, kde mě z těch povídek žádná pořádně nezaujala, ale právě kvůli tomu, jak se s tím tvůrci poperou a spojí to do jednoho jediného filmu. A jak jinak, docela mile mě překvapili a dopadlo to opravdu lépe, než jsem čekal - a líbí se mi to více než kniha, i když je to pořád slabší film. No...to prostředí je naprosto fantastické a záběry na ty švýcarský kopce a přírodu jedním slovem strhující, tady se to opravdu povedlo. Uzavřené prostředí, jak už to tak bývá, celkovému výsledku hodně pomohlo. Po mnoha letech se konečně vrátila Poirotova nemesis, hraběnka Vera Rossakofová, ale mezi těma dvěma to nejiskřilo tak, jak mělo, ve Dvojité stopě byl ten vztah lepší. Scénář a v podstatě úplně nový příběh se moc povedly, zápletka s Marrascaudem byla parádní, opět jedna z velice působivých epizod, nemám moc co bych jí vytknul, snad jen pár nepatrných maličkostí a to, že není nejlepší. Paráda a těším se na dabing. Třináctá řada je prostě skvělá a vůbec mi nevadí, že z toho nakonec neudělali seriál, i když neúčast trojice Japp-Hastingss-Lemonová docela zabolí. 88%. (15.03.2014)