Magická hlubina

V The Big Blue se setkávají dva druhy lásky. Jedna žárlivá, toužící toho druhého vlastnit a neschopna přijmout, že její kontrole určitá oblast života jejího objektu uniká. Druhá je hůře definovatelná; láska k potápění, moři, klidu hluboko pod hladinou a organismům tam žijícím. Možná je stejně žárlivá, tímto testem ale nemusela projít, každopádně z pohledu té první je naprosto nepochopitelná. A tyhle dva druhy se ukáží být (překvapivě) nepříliš kompatibilní. Až se jeden nediví, že má Jacques vždy takový problém najít důvod, "proč se vrátit tam nahoru" - podvodní záběry jsou opravdu příjemné a sálá z ních obrovský klid. Nu a nahoře na něj čeká Rosanna Arquette. Pochopil jsem, proč byla jedním z prvních cílů kanadských vojsk při útoku na USA (v SP: Peklo na zemi) rezidence Arquetových. Už dlouho jsem neviděl tak mizerný herecký výkon, který výrazně škodí celému snímku. Nejde o zcela vážný počin, spíše mi připomíná formát rodinného filmu pro nedělní odpoledne. Poněkud vykonstruovaný příběh s hezkým poselstvím, roztomilá zvířátka skákající a pískající v režisérově rytmu, hodně humoru (DOKONALÁ příprava japonských potápěců!), nepříliš dobří herci. Příjemná podívaná, v níž mě ale mnoho věcí vyrušovalo od *skutečně* hodnotného filmového prožitku. (02.01.2008)

Čekal jsem od Magické Hlubiny hodně, ale dala mi ještě víc...kvůli hlubokému prožitku se nemusíte měřit s Jacquesem nebo Enzem, stačí vám tahle filmová poezie, nádherný příběh o lásce, i když trochu jiné. Luc Besson tomuto filmu dal svou duši, tak jako správný kouzelník...strhující závěr, a ještě jedno romantické gesto k tomu - Dedicated to my daughter Juliette. (22.01.2004)

Krásný film o lásce k moři, která je silnější než k čemukoliv jinému (včetně lásky k člověku). Film mě hned od začátku vtáhl pod hladinu, odkud jsem se vynořil až po 165-ti minutách (samozřejmě v novém světovém rekordu). Musím se přiznat, že jsem se nachytal, jak se nadechuju společně s Jacquem při jeho prvním ponoru. Kdo má rád vodu a moře, tak není nad čím váhat - při některých záběrech moře ve spojení s překrásnou hudbou se totiž až tají dech. (25.05.2011)

Po dobu čtení komentáře musíte zadržet dech. Takže nádech... Známého hračičku Luca Bessona už zřejmě omrzelo čvachtání se v bazénku a tak se vydal pod mořskou hladinu pro svůj nejosobnější a společně s Leonem také nejlepší film. I když se Magická hlubina potápí do těch nejstudenějších a nejčernějších vod, tak je milá, zábavná a hlavně neskutečně hřejivá, kdy romance dvou lidí z naprosto odlišných světů na pozadí přátelské rivality dokáže zřejmě dojmout i ty největší tvrďáky. Film má hned několik plusů. Tím prvním jsou nádherné podvodní záběry, které ve spolupráci s dalším kladem a to hudbou od Erica Serry vytvářejí z filmu neuvěřitelný audiovizuální zážitek. A minimálně stejně důležitým bodem filmu je ústřední herecké trio. Barr je neskutečný sympaťák, i když se jeho postava občas chová na ránu pěstí mezi potápěčské brýle. Jean Reno, obstarávající komediálnější části filmu, je naprosto fascinující (U Rena mě zaujal i dětský herec s hubou od marmelády, který hrál Jeanovu dětskou verzi) a to samé se dá říci o věčně rozcuchané a sladké Rosanně Arquette, u které Besson hodně zdůrazňuje její rysy a věnují jí nejvíce detailů, za což musím zdvihnout poslední palec komentáře. Bavil jsem se, zasmál jsem se, byl jsem dojat... Výdech (10.07.2008)

Ač je rozjezd nepochybně zajímavý a vlastně i rozmáchlý a velkolepý, zbytek filmu jaksi nedokáže proplatit šeky, které právě úvodní kapitola vypsala. Láska k potápění není opodstatněna více než tvrzením, že "tak to prostě je". Souboj dvou mistrů v pokořování rekordů už je o poznání chytlavější, přesto se mi zdá, že film nedokáže překonat poměrně povrchní/ploché vyznění. Na vině je z velké části hlavní postava, Jacq je vlastně takový asociální, nemluvný, lehce zoofilní top model, jehož vnitřní prožívání je tak dlouho zastíráno tajemnem až nakonec z filmu vyplyne, že je to dement... 6/10 (02.06.2014)